Tři důvody, proč na Wall Street jen nenadávat
Na Wall Street a službách poskytovaných finančními poradci a společnostmi toho lze kritizovat hodně - vysoké poplatky, manipulace s emocemi investorů, upřednostňování vlastních zájmů před zájmy klienta, honba za nadvýnosem na úkor bezpečnosti investice a podobně. To ale neznamená, že je na finančním průmyslu všechno špatně.
Barry Ritholtz patří mezi časté kritiky finančního průmyslu (byť je jeho součástí). Dokonce napsal knihu o tom, jak špatné je, když si finanční systém přivlastňuje zisky, ale jeho ztráty jsou veřejné. Zároveň se ale neváhá postavit na stranu Wall Street proti některým kritikům.
Nedávno například vyjádřil nesouhlas s tvrzením Johna Boglea, který již v roce 2010 napsal, že "finanční systém ubírá hodnotu investorům a společnosti". Ritholtz s Boglem většinou souhlasí, například v tom, že hedgeové fondy a aktivně spravované fondy jsou příliš drahé. Celkově by ale podle něj mělo platit, že výhody by měly v investování převažovat nad náklady. V čem tyto výhody, respektive přidaná hodnota investičního byznysu podle Ritholze spočívají?
1. Kapitál pro nové nápady a vynálezy
Nejsilnější stránkou Wall Street je schopnost využívat tržní prostředí pro přesun kapitálu ke společnostem a novým myšlenkám. Financování nových a neotřelých myšlenek, technologií a firem, které dokáží změnit svět, ale jinak by možná byly odsouzeny k zániku, je základním rysem trhu a vždy bylo hlavním zdrojem ekonomické síly USA. "Od žárovky po iPhone, finance vždy táhly technologie a ekonomiku kupředu," zdůrazňuje Ritholtz.
Vše sice není ideální a v poslední době se systém více naklopil směrem k riziku. Financovat některé zbytečné projekty je ale lepší než nefinancovat invenční společnosti, které mohou svět posouvat dopředu. Může to sice vést k problémům a situacím, jako je prasknutí technologické bubliny. Podle Ritholtze i takové propady mohou mít svůj účel. "Nové a drahé vynálezy po splasknutí bubliny zlevnily. Nemusí jít pouze o počítače a rychlý internet, třeba i železnice těžily ze špatně investovaného kapitálu," míní Ritholtz.
2. Úvěry
Úvěry od finančního sektoru jsou jednou z hlavních hybných sil ekonomiky. Bez úvěrů by nefungovaly firmy, ale ani spotřebitelé by nemohli kupovat tolik věcí, kdyby si na museli nejdříve vydělat.
Problémem je neregulovaný úvěrový trh, který vede k problémům, v horším případě až k systémovému kolapsu. Řešením je dobře kapitalizovaný systém s přiměřenou regulací, který omezuje nadměrné riziko. Agresivní riskování by mělo být podle Ritholtze přesunuto na soukromé investory, kteří do něj jdou dobrovolně a bez odpovědnosti vůči daňovým poplatníkům.
Ritholtz si také myslí, že lidé většinou nehazardují s úvěry. Půjčují si především na to, co potřebují. "Ano, existují tací, kteří úvěry zneužívají, ale trh většinou funguje, jak má. Velká finanční krize byla (částečně) připomínkou toho, co se stane, když se nám nepodaří řádně regulovat věřitele," míní Ritholtz.
3. Investování a spoření na důchod
Finanční trhy hrají důležitou roli v důchodovém spoření, filantropii, a přesouvání bohatství mezi generacemi. Také pomáhají investorům využívat výhody složeného úročení. Investoři mohou využívat levné ETF a nízkonákladové fondy, případně daňově zvýhodněné produkty vhodné k důchodovému spoření.
Wall Street sice stále využívá mnoho problematických praktik, které nejsou ke prospěchu klientů, ale finanční systém rámcově dělá to, co má. Jednou z nevýhod vždy byla relativně vysoká cena za finanční služby, ale trend z uplynulých let je jednoznačně směrem ke zlevňování. Takže bod pro Wall Street a její kolegyně v jiných státech včetně Česka.
Zdroj: Ritholtz.com
