Všichni jako kdyby se měli lépe než vy!

Zeptejte se realitního makléře, kde si máte koupit byt nebo dům. Řekne vám, že je lepší pořídit raději menší nemovitost v drahé čtvrti, protože tam přece ceny porostou, než větší nemovitost v horší čtvrti, protože tam přece její cena bude mít tendenci klesat k průměru v dané oblasti. Třeba na tom něco je, i když jistě tisíc výjimek.

Ovšem s perspektivnější nemovitostí zapsanou v katastru na své jméno nebudete automaticky šťastnější. Ba naopak, větší radost budete mít, když si pořídíte největší dům v sousedství plném menších, byť by šlo o horší čtvrť. Důvodem je něco, čemu se složitě říká sociální komparace, přeloženo zkrátka srovnávání se s (nejbližším) okolím.

Když se poměřujete s někým, kdo je lepší než vy, budete mít tendenci být z toho spíše smutní, frustrovaní a podobně, možná samozřejmě i motivovanější. Srovnání s horšími vede k větší spokojenosti s vlastním životem.

Problém nesplněných cílů

Ve svém okolí si všímáme spousty věcí – toho, jak jsou ostatní oblečení, jaká mají auta, co dělají ve volném čase, jak nadané mají děti, jak veselé fotky z jak exotických míst dávají na sociální sítě. A nejvíce nás upoutávají ty, které tak či onak sami chceme. Pocit, že my něco takového nedokážeme, byť po tom toužíme (je to náš cíl), zatímco ostatní to mají a hrdě ukazují, je občas až nesnesitelný.

Když někdo jiný má něco, na co my třeba nemáme dost peněz, vede nás to logicky k dojmu, že je bohatší než my. Nemá ale smysl kvůli tomu klesat na mysli.

Past srovnávání

Často nadsazujeme v tom, kolik peněz mají ti ostatní (na první pohled úspěšnější). Třeba si přitom odepřeli sto jiných věcí, o kterých nevíme, aby mohli jet na tu exotickou dovolenou, o kterou se tak rádi dělí s ostatními někde na internetu. Třeba si na ni dokonce půjčili.

Zároveň také při srovnávání zapomínáme či podhodnocujeme spoustu věcí, zážitků a podobně, které máme na svém kontě. Co již máme, je zkrátka tak nějak považováno za automatické, jde o kolorit našeho života. Není tak nápadný jako zmíněné nesplněné sny.

A navíc, i když si nakonec vysněné auto koupíte, navštívíte poslední zemi v jihovýchodní Asii, kde jste ještě nebyli, a sjedete poslední freeride v Coloradu, nemusí vás to udělat šťastnými či šťastnějšími. Nebo ne na dlouho. Dosažení cíle uspokojuje jen dočasně. Vždy je na obzoru nějaký další.

Motivující nespokojenost

Nespokojenost je tedy vlastně jedna z nejlepších věcí v našem životě. Dává nám energii k akci, ať jde o cokoli, jakkoli sama o sobě je samozřejmě frustrující.

Je proto skvělé, když se vyhneme nespokojenosti v oblastech, se kterými nemůžeme nic udělat. A sledování lidí z výrazně vyšší sociální vrstvy je právě takovým případem. Daleko lepší je si občas uvědomit, co všechno se vám v životě daří, co vám dělá radost.

Zdroj: Fastcompany.com