Jakých chyb se vyvarovat při podání daňového přiznání?

Kdy se vás podání přiznání netýká?

Povinnost podat daňové přiznání nemají osoby bez příjmů (respektive s celkovými příjmy do 15 000 Kč), osoby, které mají příjem od jednoho zaměstnavatele (ostatní příjmy celkem do 6 000 Kč), a osoby, které jsou v paušálním režimu a neporušily jeho podmínky (porušením je například dosažení příjmů z nájmu, kapitálového majetku či ostatních příjmů vyšších než 15 000 Kč).

Opomíjené situace aneb Kdy přiznání podat musíte

Lidé si často neuvědomují, že musejí podat daňové přiznání, a tuto svou povinnost zanedbají. Přiznání podat musejí, pokud například realizovali příjem nad uvedené hranice ostatních příjmů, ale přiznání nepodají kvůli tomu, že si myslí, že uvedené hranice jsou hranicemi zisku (tedy rozdílu mezi příjmy a výdaji), případně čistých příjmů, ne pouze hranicí hrubých příjmů (například před odečtením pořizovací ceny aktiv či před odečtením srážkové daně zaplacené v zahraničí).

Nezapomenout podat daňové přiznání je důležité také v případě, pokud osoba například prodá automobil za kratší dobu než za jeden rok od jeho koupě, byť se ztrátou. To samé platí pro cenné papíry prodané za více než 100 tisíc Kč ročně i s jen malým ziskem či v případech, kdy lidé smění kryptoměny za nový telefon a podobně.

Dalšími často opomíjenými důvody pro podání daňového přiznání jsou:

• ukončení penzijního či životního pojištění, na které byly čerpány daňové výhody,
• obchody s cennými papíry včetně příjmů plynoucích z cenných papírů v zahraničí,
• transakce s kryptoměnami (jako jsou směny za jiné kryptoměny či NFT, směny za zboží a podobně),
• zaměstnanecké akciové programy (v některých případech zde vzniká povinnost zaměstnance zdanit rozdíl mezi tržní cenou nabytých cenných papírů a úplatou za ně v daňovém přiznání), a to navzdory očekávání, že je za zdanění vždy zodpovědný zaměstnavatel.

Kdy hrozí pokuta?

Za pozdní podání daňového přiznání hrozí pokuta. Ta se počítá z celkové daně (nikoli doplatku daně), a může tak být poměrně vysoká, zvlášť když si pochybení uvědomíte později. Pokud například osoba, jejíž příjmy ze zaměstnání činí zhruba 55 000 Kč měsíčně, podá své daňové přiznání půl roku po termínu, hrozí jí sankce přibližně 4 000 Kč, přestože nerealizovala významnější zisk z daných transakcí.

Pokud uvedením daných příjmů vznikne také nedoplatek daně, hrozí osobám sankce ve formě úroku z prodlení ve výši zhruba 12 % daňového nedoplatku za rok.

Podat přiznání je možné i po 1. dubnu, ale…

Poměrně hodně osob zaznamenalo změnu lhůt pro podání daňového přiznání platné od loňského roku, kdy je z klasické lhůty 1. 4. za určitých okolností lhůta automaticky prodloužena na první pracovní den v květnu (2. 5. 2022). Aby však k prodloužení došlo, musí být podání učiněno elektronicky, tedy například datovou schránkou či kvalifikovaným certifikátem nebo přes portál Moje daně (s ověřenou identitou).

Pokud naopak patříte mezi ty, kteří mají přiznání již dávno podané, je potřeba upozornit na to, že i lhůta pro platbu případného nedoplatku daně je 1. 4. Pokud naopak spěcháte na vrácení přeplatku a podáte přiznání mezi 1. 4. a 2. 5., obdržíte přeplatek obvykle až na počátku června. A když zaplatíte daň 2. 5. s tím, že přiznání podáte do 1. 4. (elektronicky), hrozí vám úrok z prodlení za pozdní platbu daně (momentálně asi 12 % daňového nedoplatku ročně) počítaný od 1. 4.

Nejčastější chyby v daňových přiznáních

Chybná adresa

Osoby často vyplní do kolonky "adresa místa pobytu" svou stávající adresu, na které se momentálně zdržují, nikoli adresu svého trvalého pobytu. Chybné vyplnění adresy však může vést k tomu, že člověk přiznání podá na jiný finanční úřad než svůj místně příslušný, a podání je tak odmítnuto.

Nezapomeňte na podpis a kontaktní údaje

Pokud podávají osoby daňové přiznání v papírové podobě, doporučujeme překontrolovat, že je přiznání podepsáno, a to jak v kolonce podpis, tak na případné žádosti o vrácení přeplatku (jsou tedy potřeba dva podpisy na jedné straně).

Doporučujeme uvádět kontakt (telefon či e-mail). Pokud správce daně zjistí nějaké drobné nesrovnalosti, velice často neformálně (tedy telefonicky či e-mailem) vyzve osobu k jejich nápravě. Pokud kontakt uveden není, nezbývá správci daně nic jiného než zaslat oficiální písemnou výzvu, což může pozdržet například vrácení přeplatku na dani, který mnoho osob netrpělivě očekává.

Pokud osoba nechce správci daně sdělovat vyžádané informace po telefonu, samozřejmě může odmítnout informace sdělit a požádat o zaslání písemné výzvy. Tu lze později řešit s daňovým poradcem.

Chybějící přílohy a uplatnění daňových výhod

Pro uplatnění různých položek pro snížení daňové povinnosti je potřeba předložit množství podkladů. Vodítkem pro ně může být podpisová strana formuláře daňového přiznání, kde jsou v horní části uvedeny "Přílohy DAP". Osoby často nepřikládají k daňovému přiznání přílohy, které v seznamu výslovně uvedeny nejsou (zejména proto, že jsou potřeba doložit pouze první rok uplatnění), avšak bez nich obvykle správce daně položky neuplatní:

• U odpočtu ve formě uhrazených úroků z hypotéčního úvěru na bytové potřeby je potřeba doložit smlouvu o hypotéčním úvěru v prvním roce uplatnění či list vlastnictví z katastru nemovitostí. Dále se často chybuje v tom, že osoba uvádějící odpočet není vlastníkem nemovité věci či účastníkem úvěrové smlouvy. Zároveň například při uzavření smlouvy o smlouvě budoucí nelze uplatňovat úroky hned od počátku, je nutné naplnit podmínku trvalého bydlení v dané nemovitosti, což samozřejmě není možné, pokud je nemovitá věc ve výstavbě.
• U příspěvků na penzijní či životní pojištění je potřeba doložit smlouvu v prvním roce uplatnění.
• U daňového zvýhodnění na dítě poměrně často chybují rodiče v tom, že si daňové zvýhodnění uplatňují oba za stejné dítě. Toto však správce daně velice často zjistí, data (například rodné číslo dítěte) k těmto záležitostem dostupná má.

Jak uplatnit zvýhodnění na druhé dítě a na co si dát před správcem daně pozor?

V daňovém přiznání za rok 2021 je také možné zpětně uplatnit vyšší nárok na daňové zvýhodnění pro druhé a další dítě. Pokud tedy nezažádala osoba o roční zúčtování příjmů u zaměstnavatele, doporučujeme daňové přiznání podat a zvýšené částky uplatnit.

Příjmy z nájmu

Fyzické osoby často uplatňují v daňovém přiznání u příjmů z nájmů takzvané výdaje procentem z příjmů (30 % z příjmů či 600 000 Kč, nižší z těchto dvou) namísto uplatnění skutečných výdajů. Je ale možné odečíst daňové odpisy pronajímané věci, tedy předem určené rozložení pořizovací ceny do výdajů (základu daně) v průběhu let. Z daňového hlediska často postačují na pokrytí příjmů z nájmu, a nevznikne tak z těchto příjmů daňová povinnost (situaci je však potřeba zkoumat případ od případu).

Evidence pořizovacích cen

Doporučujeme také pečlivě evidovat veškeré pořizovací ceny či výdaje započítávané proti příjmům u různých typů příjmů. Správce daně si může tyto podklady vyžádat obvykle až 3 roky po podání daňového přiznání. Pokud osoba uspokojivě nedoloží tvrzené údaje (v tomto případě výdaje), může správce daně v následných řízeních doměřit daň z příjmů spolu s penále (20 % výsledné daně) a úrokem z prodlení (zhruba 12 % za rok).

Doporučení na závěr

Je výhodné vyplňovat si přiznání k dani z příjmů na portálu EPO (přes Moje daně), který upozorní na značné množství chyb ("Protokol chyb"). Po zkontrolování je možné si soubor vytisknout a na finanční úřad jej donést i v papírové podobě.

Zdroj: BDO ČR