Cityboy nemá nikdy dost!

Kniha Cityboy od Gerainta Andersona je pohledem do zákoutí života v evropském centru finančního světa – londýnské City.

Cityboy: Arogance a bohatství

Jde o život plný peněz, intrik, sexu, drog a alkoholu. Vzkaz otevřené, byť křivárnami napěchované makléřské zpovědi je jasný: ekonomika je jeden obrovský švindl fungující na bázi koloběhu nekonečného množství spekulací. To, co bývalý finanční analytik bez zacházek či otálení a s gustem rozkrývá, sice mohou "obyčejní smrtelníci" vzdáleně tušit, nicméně takhle tvrdý výklad je pro ně poměrně otřesnou zkušeností. Kniha je tak plná nejrůznějších gagů – arogance a City k sobě patří jako třeba sýr a portské víno nebo naprosté blábolení k tomu, když je člověk na kokainu.

Makléři v City se řídí heslem: "Zbohatni, nebo alespoň umři při snaze zbohatnout." Autor popisuje svět soutěživosti, kde není místo nejmenšího zájmu o blaho klienta. Jediným cílem v City je vydělat co nejvíc a co nejrychleji. Lakota nezná hranic a vypadá to, že privilegovaní chlapečci ze City, ať budou vydělávat jakékoliv sumy, nebudou nikdy spokojení.

Makléři jsou popisováni jako chlapci, které spojuje – kromě nekontrolovatelných eg – jejich nepředstavitelné bohatství. Připíjejí si na "rychlá auta, levné kurvy a nulové daně". Autor na několika stránkách popisuje i zakázané investiční praktiky. Obchodování s důvěrnými informacemi, úplatky klientům, manipulace s trhem a záměrné sdělování nepravdivých informací je prakticky na denním pořádku. Poselství je zřejmé: "Jestli máte ve finančním světě nějaké morální zásady, tak budete vydělávat daleko méně než ti, kteří je nemají."

Dost!

Naproti tomu stojí kniha Dost! od J. C. Boglea, zakladatele společnosti Vanguard, poskytující nízkonákladové fondy, a podle časopisu Time jednoho ze sta nejmocnějších osobností planety, která představuje zmíněné dobro. Na rozdíl od lehké, avšak šokující četby v podobě knihy Cityboy, představuje Dost! velmi podnětnou knihu k přemýšlení a je povinnou četbou pro investory zklamané dnešní kulturou nenasytnosti, pošlápávání nepsaných norem slušného chování, světem plným podvodů a protiprávních jednání.

Kniha začíná výstižně – Na jedné párty, pořádané na Shelter Island jistým miliardářem, říká Kurt Vonnegut jen tak při řeči svému kolegovi a kamarádovi Josephu Hellerovi, že jejich hostitel, manažer hedgeového fondu, vydělal za jediný den víc peněz než Heller na svém světově proslulém románu Hlava XXII za celou dobu od jeho prvního vydání. Heller mu na to odpovídá: "To je možné, ale já mám něco, co on nikdy mít nebude - dost."

Vypadá to, jako by pro velkou část společnosti dnes neexistovaly žádné hranice, které by vyjadřovaly ono slůvko dost. Jednoduše – mít dost. Peníze se staly doslova bohem a při honbě za zisky byly opuštěny profesní hodnoty, jakými jsou ctnost a trocha lidství.

Bogle se pozastavuje nad výší odměn top manažerů společností jako Citigroup, Merrill Lynch nebo Bear Stearns. Z neúspěchu vyrejžovat majlant je umění. Rovněž je poukázáno na nehorázné zisky manažerů hedgeových fondů. Astronomické příjmy manažerů způsobují odliv mladých a nadějných mozků právě do tohoto oboru. Bogle se obává, že motivace davů mladých lidí řítících se do finančnictví je spíše postavena na tom, co mohou ze společnosti získat, než na tom, co jí mohou dát. Cena jejich služeb převýší hodnoty pro společnost.

Kolotoč nákladů

Bogle upozorňuje na vysoké náklady finančního systému, který nepřináší odpovídající hodnoty pro společnost. Investoři podle něj živí obrovský a nákladný "potravinový" řetězec investiční mašinerie. Během uplynulých padesáti let byl průměrný hrubý roční zisk akcií kolem 11 procent. Tisíc dolarů investovaných před padesáti lety by tedy měl dnes hodnotu 184 600 dolarů. Vlivem magie složených nákladů, se však 80 % očekávaného výdělku rozplynulo a hodnota činí 37 000 dolarů, se započtením inflace 5 300 dolarů.

J. C. Bogle dává mimo jiné jistá doporučení pro šéfy firem, jak mají své organizace řídit. Čtěte v pokračování článku na serveru finmag.cz