Vyvolá přehlížená komodita budoucnosti revoluci na trhu fúzí a akvizic?
Alphabet, Amazon, Apple, Microsoft a Facebook jsou nejenom největší technologické podniky světa, ale také největší správci dat na světě. Dat, která jim uživatelé dobrovolně servírují na stříbrném podnosu.
Člověk se dnes před technologickými společnostmi pracujícími s daty svléká do naha. Google má dokonalý přehled o tom, co vyhledáváte na internetu a jaké stránky navštěvujete, Facebook přesně ví, co sdílíte se svými přáteli a o co se zajímáte, Amazon již dnes tuší, co si zítra koupíte, a Apple o vás ví i to, o čem vy (zatím) nemáte ani tušení.
Není se proto čemu divit, že o sobě stále častěji dávají vědět ti, kdo tvrdí, že se současným datovým oligopolem není něco v pořádku. Magazín The Economist v této souvislosti nedávno přišel s myšlenkou, že technologiím 21. století bude potřeba přizpůsobit mimo jiné i posuzování fúzí a akvizic antimonopolními úřady.
Až dosud totiž platilo, že zamýšlené fúze a akvizice byly antimonopolními autoritami posuzovány jen z hlediska tržního podílu daných společností. To se ale v digitálním věku a éře takzvaných velkých dat začíná jevit jako nedostatečné.
"Transakce by měly být posuzovány i z hlediska objemu dat spravovaných jednotlivými společnostmi," píše The Economist a upozorňuje například na převzetí komunikační služby WhatsApp provozovatelem sociální sítě Facebook. Do budoucna by podle listu ochota podniku zaplatit nestandardně vysokou čásku za firmu pracující s daty, avšak negenerující prakticky žádné tržby, měla být zdviženým červeným praporkem.
Regulátoři by také do budoucna mohli po firmách požadovat informace o tom, jaká konkrétní data o uživatelích shromažďují, jak je získávají a k čemu je využívají. Odborníci se shodují, že právě nízká transparentnost segmentu big data je jedním z největších problémů současnosti.
Jedna minuta na internetu (2014-2016)
Zdroj: The Economist
