ČEZ podal nabídku na odkup podílu Enelu ve Slovenských elektrárnách. Jde ale jen o splnění podmínky nutné pro další jednání

Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš v říjnovém rozhovoru pro agenturu Reuters uvedl, že nejistoty kolem neustále odkládaného a stále dražšího projektu dostavby elektrárny Mochovce zmařit celý plán prodeje SE. Už tehdy zdůraznil, že Enel a slovenský stát, který má v SE 34 %, by měly tato rizika před prodejem vyřešit.

Slovenská vláda podle dosavadních informací žádné garance na pokrytí rizik kolem Mochovců neplánuje. Podle slovenského premiéra Roberta Fica o tom, že by stát garantoval výkupní cenu z rozšířených jaderných elektráren, nemůže být řeč. "To je obrovské riziko. Toto vůbec není cesta," řekl v neděli v České televizi.

"Dnes je poslední datum pro podání nezávazných nabídek na koupi 66% podílu ve Slovenských elektrárnách, které nabízí k prodeji Enel. ČEZ pravděpodobně indikativní nabídku podá, to ale bude jen předběžný krok pro další jednání s Enelem a se slovenskou vládou. Vedení ČEZ po oznámení výsledků za 3Q2014 uvedlo, že není připraveno k akvizici SE v současném stavu a vyžadovalo by další jednání," uvedl ještě před zveřejněním zprávy analytik Petr Bártek z České spořitelny.

"ČEZ v souladu s dřívějším vyjádřením managementu podal nezávaznou nabídku na koupi SE. Ta nicméně pouze znamená, že ČEZ chce pokračovat v jednáních a analýze této firmy. Enel dříve chtěl uzavřít prodej SE do konce roku 2014, což je podle nás nerealistické. Enel již dříve řekl, že na SE již dostal tři nabídky, ve čtvrtek se navíc přidal maďarský MOL (prostřednictvím Slovnaftu). Nečekáme, že by se ČEZ byl ochoten zúčastnit nabídkové války. Zpráva je prozatím neutrální," uvedl ve čtvrtek na doplnění.

Výstavba třetího a čtvrtého bloku v Mochovcích začala už v roce 1987. Kvůli nedostatku peněz však byly práce později pozastaveny a obnovil je až Enel v roce 2008. Původně měly být hotové v letech 2012 až 2013. Šéf dostavby elektrárny ale v říjnu slovenským novinářům řekl, že bloky budou uvedeny do komerčního provozu postupně až v letech 2016 až 2017.

Podle informací ČTK chtěl mít Enel do středy seznam subjektů, které se o Slovenské elektrárne zajímají. Další z českých potenciálních uchazečů, o nichž se hovořilo, Energetický a průmyslový holding (EPH), ve středu podání nabídky komentovat nechtěl. "Bez komentáře," sdělil ČTK mluvčí EPH Daniel Častvaj.

Enel je považován za nejzadluženější energetickou firmu v Evropě. Na konci září jeho dluh činil 44,578 miliardy eur, vzrostl tak ze 43,073 miliardy eur na konci června. Podnik se snaží snížit dluh pomocí prodeje majetku, kromě Slovenska zahájil proces prodeje majetku i v Rumunsku.

Společnost ČEZ má za sebou řadu zahraničních akvizic. Premiér Bohuslav Sobotka v neděli uvedl, že ne všechny dopadly dobře, a nikdo proto nemůže společnosti vyčítat, že všechny další investice bude velmi dobře zvažovat.

Například v Bulharsku hrozí společnosti ČEZ odebrání licence kvůli údajnému zneužití dominantního postavení na trhu. Firma pochybení dlouhodobě odmítá. Vedle toho chce od příštího roku pozastavit provoz své uhelné elektrárny ve Varně. S bulharskou státní energetickou společností Bulgarian Energy Holding (BEH) se totiž nedohodla na financování její modernizace.

ČEZ investoval i v jiných balkánských zemích, například v Albánii nebo Bosně. Za tyto nepodařené akvizice ale zřejmě dostane peníze zpět. S Albánií se ČEZ na konci června domluvil, že od ní získá do roku 2018 v ročních splátkách asi 100 milionů eur, tedy částku zhruba odpovídající počáteční investici do nákupu albánské distribuční společnosti CEZ Shpërndarje. Beneš minulý týden potvrdil, že prvních 15 milionů eur již ČEZ od Albánie dostal. Z Bosny a Hercegoviny pak má ČEZ získat asi 210 milionů korun z arbitráže, kterou společnost vyvolala v roce 2009 kvůli nedodržení smluvních podmínek v projektu elektrárny Gacko.

Premiér Sobotka v neděli také uvedl, že ČEZ čekají "velké domácí úkoly". Hovoří se hlavně o výstavbě nového jaderného zdroje. Beneš v říjnu ČTK řekl, že ČEZ čeká s dalšími kroky ohledně svého tuzemského jaderného rozvoje na vládní materiál, který by měl určit další rozvoj odvětví. Plán má být vypracován do konce letošního roku. ČEZ letos v dubnu zrušil tendr na dostavbu dalších dvou bloků v Jaderné elektrárně Temelín, hlavním důvodem bylo neposkytnutí státní garance. Ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) v současné době nejvíce hovoří o variantě, kdy by se postavil jeden blok v Temelíně a druhý blok v druhé české jaderné elektrárně v Dukovanech.

Podle Sobotky je nejpravděpodobnější variantou pro rozšíření jaderných elektráren v ČR to, že se na investici bude podílet i dodavatel technologie, protože ČEZ sám na ni nemá. Možnost, že by stát garantoval ceny elektřiny z jaderných elektráren, vláda už dříve odmítla jako rizikovou pro státní rozpočet.

Zdroj: ČTK