Inflace klesá, ale k cílům centrálních bank má daleko. Toto je důvod
Dánský makroekonomický analytik Andreas Steno Larsen zveřejnil tabulku, která zobrazuje dynamiku peněžní zásoby v klíčových ekonomikách. Klíčový je přitom poslední sloupec tabulky, kde jsou data týkající se kumulativního růstu peněžní zásoby od začátku pandemie v roce 2020.
Peněžní agregát M2 vzrostl v USA o 31 %, v eurozóně o 18 %, v Japonsku o 17 % a v Číně o 38 %. Vzhledem k tomu, že v rámci monetární ekonomické teorie je masivní růst peněžní zásoby (objemu peněz v ekonomice) klíčovým důvodem silného růstu inflace, nelze se divit, že světová ekonomika v posledních dvou letech bojuje s extrémním růstem spotřebitelských cen.
Průměrná globální míra inflace počítaná agenturou Bloomberg dosáhla maxima v listopadu 2022 na úrovni 10,5 %. Od té doby probíhá dezinflace a průměrná globální míra inflace poměrně svižně klesá. Její aktuální hodnota je 6,0 % meziročně. Troufám si tvrdit, že centrální banky ještě v boji s inflací zatím zdaleka vyhráno nemají, k jejich 2% inflačním cílům je ještě pořádný kus cesty.
