Jak se zastaví kryptoměnový rychlík?
Investory v kryptoměnovém světě lze připodobnit k hráčům v kasinu. Nikdy si nemohou být jistí, zda skončí jako boháči, nebo žebráci. Institucionální investoři ale mohou prostředí stabilizovat.
V posledních týdnech sledujeme spanilou jízdu bitcoinu i dalších kryptoměn. Jeho cena se již vyhoupla nad 40 000 dolarů. Raketový růst ceny nejznámější kryptoměny je na trzích anomálií, která se nevyskytuje příliš často. Určitě bychom se proto měli zamyslet nad tím, co za úspěchem bitcoinu stojí a jak se jeho příběh může dále vyvíjet.
zdroj: Coinmarketcap.com
Pro bitcoin je stejně jako pro ostatní aktiva podstatné, jaká je hospodářská politika centrálních institucí. Vzhledem k pandemii koronaviru je takřka po celém světě extrémně uvolněná měnová politika centrálních bank. Rozpočtovou politiku většiny vlád pak lze označit za rozhazovačnou, jež nebere velké ohledy na růst zadlužení. Tato kombinace vede k obrovskému přílivu peněz na trhy, což způsobuje mohutný růst cen aktiv.
Proč bitcoin?
Drtivá většina peněz proudí do prověřených aktiv, jako jsou akcie, dluhopisy či nemovitosti. Proto i v krizi sledujeme, jak různá aktiva dosahují nových cenových maxim. Mnohé investice se již mohou jevit jako předražené, a proto dostávají šanci různé alternativy. Vedle uměleckých a sběratelských artefaktů nebo raritních aut to jsou také kryptoměny.
Na rozdíl od rally v roce 2017 se bitcoin v uplynulých měsících nevyšvihl do výšin jen díky zájmu drobných investorů, ale především na základě rostoucího zájmu velkých investorů. Ti nevstupují do světa kryptoměn s tím, že by se a spol. staly významnou součástí jejich portfolií, mnozí ale přece jen věnují malou část peněz na investice do kryptoměn.
I malé části velkých portfolií ale znamenají pro kryptoměny obrovský příliv peněz. Na ten přitom (logicky) nereaguje nabídková strana trhu, protože klíčové kryptoměny a jejich emise jsou naprogramovány deflačním způsobem. To se musí projevit jediným možným způsobem, tedy obrovským růstem cen.
FOMO efekt a možný náraz
Když po delší dobu skokově roste cena, začíná se u mnoha lidí, kteří do daného aktiva ještě neinvestovali, projevovat takzvaný FOMO efekt. Jde o strach, že propásnou jedinečnou příležitost na trhu. Strach se následně přetaví do zběsilého nakupování, které vede k dalšímu růstu ceny. Tím FOMO efekt zesiluje, až zdeptá další do té doby zdrženlivější jedince, kteří postupně naskakují do stále rychleji jedoucího vlaku.
Otázkou zůstává, zda tento vlak nakonec vykolejí, jak se mu to již jednou stalo na přelomu let 2017 a 2018. Ono vykolejení se projevilo hlubokým propadem cen kryptoměn. Vedlo to k výrazným ztrátám pro investory, kteří do rozjetého vlaku naskočili příliš pozdě.
I tentokrát se můžeme stát svědky podobného scénáře. Přesto lze usuzovat, že i po případném propadu cen kryptoměn budou mít tyto výrazně vyšší cenu než v období od poloviny roku 2018 do poloviny roku 2020. Velcí a zkušení investoři by totiž mohli částečně stabilizovat bouřlivě se vyvíjející situaci v kryptoměnovém světě.
Zdroj: BH Securities
