Historie kovů
Dokud lidé neznali možnosti využití kovů, živili se jako lovci a sběrači. Teprve s rozvojem kovotepectví se primitivní skupiny mužů a žen začaly rychle měnit ve skutečnou civilizaci. V počátcích lidé kovy využívali k výrobě šperků a zbraní, později se přidaly předměty denní potřeby, postupně pak sofistikované zemědělské nástroje a v moderní historii lidstva dopravní prostředky, které od základů změnily přepravu zboží a migraci lidí. Následující infografika zachycuje vše důležité, co se v lidské historii v oblasti kovů událo.
Ve střední době kamenné byly hlavními zdroji obživy sběr volně rostoucích plodin a lov divoké zvěře. Již v té době ale některá lidská společenství dobře znala blyštící se žluté valounky, jejichž nález byl vždy fascinující událostí. Kolem roku 6000 př. n. l. se zlato ve formě šperků využívalo pro magické a náboženské rituály. Naši prapředci byli stejně jako my dnes fascinováni jeho nezaměnitelnou barvou a vzácností jeho výskytu v přírodě.
Vůbec nejdůležitějším kovem v lidské historii ale není zlato, nýbrž měď. Ta se kolem roku 4200 př. n. l. stala svého druhu prvním průmyslovým kovem, jelikož právě z ní lidé začali vyrábět různé nástroje a zbraně. O něco málo později, kolem roku 4000 př. n. l., začalo být využíváno také stříbro, které hrálo zásadní roli ve finančních systémech římského a čínského impéria.
Prudký rozvoj kovotepectví nastal v době bronzové, kdy lidé objevili možnost výroby bronzu (slitiny mědi a cínu). Hlavní předností slitin byla jejich pevnost, které individuálně nedosahoval ani jeden ze dvou kovů potřebných pro jejich výrobu.
Vstup lidstva do doby železné je spojen s objevem tavení rudy, z níž byly na konci celého procesu vyráběny železné nástroje nezbytné pro rozvoj zemědělství a technik vojenského boje. Poté nastalo poměrně dlouhé období "ticha", v němž lidstvo na poli objevů kovů zásadního pokroku nedosáhlo.
To se změnilo v 18. a 19. století, kdy se člověk seznámil nejen s niklem, hrajícím zásadní roli v ochraně ostatních kovů proti korozi, ale hlavně s izolovaným uranem, bez něhož by dnes neexistovaly například jaderné elektrárny. Opomenut samozřejmě nemůže být ani hliník, který má ve srovnání s ocelí asi jen třetinovou hmotnost, čímž se řadí k nejlehčím kovům vůbec a díky čemuž nachází široké využití zejména v leteckém průmyslu.
Na začátku 20. století bylo v čisté podobě izolováno například europium, kov hojně využívaný při výrobě barevných televizních obrazovek, a později množství kovových prvků, jejichž reálné využití na svůj objev ovšem teprve čeká.
Pro zobrazení následující grafiky v plném rozlišení si ji, prosím, otevřete v nové kartě nebo novém okně prohlížeče.
Zdroj: Makin Metal Powders
Aktuality
