Češi a sport: Za co a kolik utrácíme?

"Více než polovina respondentů (52 % mužů a 57 % žen) se fyzické aktivitě věnuje alespoň jednou za týden. Nejvíce aktivních sportovců je ve věku 18-29 let, má vysokoškolské vzdělání a žije v Praze nebo městě s počtem obyvatel nad 90 tisíc," říká Marek Šubr, manažer výzkumu v České spořitelně.

"Češi jsou nadšení cyklisté, plavci a běžci. S nadsázkou by se dalo říci, že máme dobrý základ pro triatlon. Nebojíme se ale vyzkoušet i jiné sporty. Zatímco mladší generace ve věku 18-29 let má zkušenost průměrně se 14, věková skupina od 50-70 let jich zkusila jen 8. To může souviset s větší otevřeností současné mladé generace ke zkoušení nových věcí nebo větší škálou možností, které se jim nabízejí," dodává Lukáš Macura, vedoucí projektů v agentuře Kantar CZ.

Z deseti sportů, kterým se věnuje nejvíce Čechů, jsou nejdražší lyžování a snowboarding – v průměru vyjdou na 4 670 Kč za rok. Ještě dražší je jezdectví, kde roční náklady vycházejí na 35 000 Kč a více. Nejméně finančně náročnými sporty jsou naopak stolní tenis a gymnastika, u kterých se roční výdaje pohybují pod 700 Kč.

Jak si pořizujeme vybavení?

Naprostá většina (95 %) Čechů si vybavení na sport kupuje, čtvrtina si ho občas zapůjčí a dvě pětiny jej dostanou jako dárek nebo dědí. Pro nové sportovní vybavení jdeme nejčastěji do kamenných prodejen, které mají širokou nabídku zboží pro různé sporty. Výjimku tvoří golf a sportovní lezení, kde převažují specializované prodejny zaměřené na dané sportovní odvětví, značkové prodejny či přímo výrobci. Specializované prodejny jsou často využívány také lyžaři, cyklisty a lukostřelci. Značkové prodejny vyhledávají nejčastěji běžci, zájemci o jógu a sportovní tanec.

Při nákupu sportovního vybavení jednoznačně převažuje kamenná prodejna, kde si může sportovec danou věc vyzkoušet a detailně prohlédnout. Internetové obchody využívají nejčastěji lidé ve věku 18-29 let. Zkušenosti s nákupem přes internet má 41 % z nich.

Jak rádi při sportu využíváme moderní technologie?

Většina (60 %) Čechů se při sportování obejde bez využití moderních technologií. Mobilní telefon s nainstalovanou aplikací pro měření výkonu používá necelá třetina (29 %) sportovců. Se svými sportovními výsledky se alespoň občas "pochlubí" polovina z nich. Chytré hodinky nebo náramek při sportu nosí na ruce 16 % Čechů.

Jak financujeme sportovní aktivity?

9 z 10 Čechů financuje své sportovní aktivity převážně z vlastních zdrojů. Každému pátému na sport přispívá někdo z rodiny. Ve věku 18-29 let dostává příspěvek od rodiny dokonce 42 % lidí, kteří alespoň jednou ročně sportují. Poměrně hojně tuto možnost zvolili respondenti z Prahy a velkých měst nad 90 tisíc obyvatel, kde je více studentů. "Finance od zdravotní pojišťovny či zaměstnavatele má k dispozici méně než desetina lidí, nejvíce je využívají ti s vysokoškolským vzděláním. Půjčovat si na sport peníze nejsou Češi ochotní, případně to nepotřebují," poznamenává Marek Šubr.

Jací jsme sportovní fanoušci?

72 % Čechů fandí nějakému sportu. Téměř všichni fanoušci někdy podporují sportovce z pohodlí domova při sledování televize, další možnosti (například přímo na zápase nebo v hospodě s přáteli) vybrala vždy necelá třetina, přičemž všechny jsou rozšířenější mezi muži a lidmi do 39 let.

Na kolik nás vyjde pasivní sport?

Kdo chce být sportovním fanouškem, musí se připravit na to, že to není zadarmo. Průměrný Čech, který fandí nějakému sportu, za to ročně utratí přibližně 1 130 Kč. Největší položkou v rozpočtu sportovního fanouška jsou vstupenky na sportovní akce (650 Kč) a účet za placenou televizi (360 Kč), kterou si převážně kvůli sportovním přenosům pořizuje. Za členství ve fanklubech utratíme ročně 70 Kč a internetové přenosy nás vyjdou v průměru na 50 Kč.

_{Průzkum na téma Češi a sport zpracovala výzkumná agentura Kantar CZ pro Českou spořitelnu na vzorku 1 120 respondentů. Zúčastnila se ho populace České republiky ve věku od 18 do 75 let. Sběr dat proběhl v únoru 2018 prostřednictvím on-line dotazníku.}

Zdroj: Česká spořitelna