Nová doba: Ropné giganty musejí investovat do obnovitelných zdrojů

Podle analýzy společnosti Wood Mackenzie by měli největší olejáři a plynaři směřovat v následujících deseti letech více než pětinu svých investic do obnovitelných zdrojů energie. Pokles poptávky po ropě a plynu a růst produkce energie ze slunce a větru dnes pro firmy jako Shell, BP nebo Total znamená velkou hrozbu, ale zároveň příležitost.

Orientace na OZE

"Růstový trend u těchto technologií je nyní prakticky nezastavitelný. Tradiční společnosti jej určitě registrují a vědí, že nejde o krátkodobý výstřelek. Pro jejich byznys je to nezanedbatelné riziko," míní Valentina Kretzschmarová ze zmiňované společnosti. Podle analytiků by měly ropné firmy vynaložit do roku 2035 na investice do větrných a slunečních elektráren více než 350 miliard dolarů, aby dosáhly 12% tržního podílu v oblasti obnovitelných zdrojů, tedy stejného, jaký mají v současnosti na trhu s ropou a plynem.

Pro ropné firmy to sice bude příliš velká částka, takže tento scénář je málo pravděpodobný, ale ropné giganty to neberou na lehkou váhu a začínají se přizpůsobovat zpomalování poptávky po ropě. Například norská společnost Statoil by měla koncem roku zprovoznit novou větrnou farmu na moři nedaleko Skotska a Shell se usnesením valné hromady zavázal zabývat změnou klimatu a projekty obnovitelných zdrojů energie, jako jsou například větrné elektrárny u nizozemského pobřeží.

Podle Wood Mackenzie si zkrátka ropné firmy uvědomují riziko, které pro ně obnovitelné zdroje představují. "Zachycení trendu na rychle se rozvíjejícím trhu je pro tyto společnosti důležité, nezapomeňme ani na tlak investorů," píše Kretzschmarová. Naráží přitom na to, že 62 % akcionářů na valné hromade ExxonMobil hlasovalo pro to, aby byla společnost transparentnější v otázkách změn klimatu.

Firmy se musejí přizpůsobit tomu, že podle prognóz bude poptávka po obnovitelných zdrojích v příštích dvou desetiletích růst rychleji než poptávka po ropě. Meziroční tempo růstu pro větrné elektrárny má dosahovat 6 %, u solárních to bude 11 %, ale u ropy pouze 0,5 %.

Náskok Evropy před USA

Kretzschmarová také připomíná, že se evropské těžební společnosti vrhly na obnovitelné zdroje energie daleko dychtivěji než konkurenti z USA, jako jsou Chevron a ExxonMobil, protože americké firmy měly nižší náklady na těžbu ropy a plynu. Statoil nedávno zaměstnal dalších sto lidí v oddělení energetických řešení, Shell plánuje do roku 2020 investovat v tomto odvětví až 1 miliardu dolarů ročně, přičemž loni to bylo 200 milionů dolarů, které směřovaly především na výzkum a vývoj.

Total ovšem již zaměstnává v oblasti obnovitelných zdrojů bezmála 13 tisíc lidí, v roce 2016 na to vynaložil 4,7 miliardy dolarů a je jednou z firem, které v této oblasti dělají největší pokroky. "Mají ambiciózní plány. Pro BP nebo Shell jsou obnovitelné zdroje o hezkém PR, ale to je asi tak všechno. Takže myšlenka, že všechny velké společnosti by mohly směřovat 20 % svých kapitálových výdajů na obnovitelné zdroje energie, je velice odvážná," říká Greg Mutitt ze společnosti Oil Change International.

Ale ani zmíněných 20 % nemusí být v souladu s tím, co si klade za cíl Pařížská dohoda. "Stále je to pouze pětina kapitálových výdajů. Takže 80 % výdajů těchto firem je stále problematických," doplňuje Mutitt.

Analytici z Wood Mackenzie sice tvrdí, že výnosy z obnovitelných zdrojů energie jsou zhruba poloviční oproti produkci ropy a zemního plynu, ale dlouhodobá návratnost z aktiv, jako jsou větrné elektrárny, je pozitivum, které se může v budoucnu promítnout i do dividend. Zároveň varují ty firmy, které nenaskočí do rozjetého vlaku a nediverzifikují své zdroje, že by v budoucnu mohly pocítit "strukturální nevýhody", zejména když bude využívání energie ze slunce a větru ještě oblíbenější, než se nyní očekává.

Zdroj: The Guardian