Centrální banky ve třetím čtvrtletí pokračovaly v nákupech zlata, investoři se naopak drželi zpátky
Světová poptávka po zlatě ve třetím čtvrtletí, kdy se cena kovu snížila o zhruba 3 % na 1 860 USD za trojskou unci ke konci září, meziročně klesla o 6 % na 1 147,5 tuny. V nákupech kovu pokračovaly centrální banky, naopak z burzovně obchodovaných fondů investujících do žlutého kovu a podobných investičních nástrojů prostředky odtékaly, uvedla v pravidelné kvartální zprávě Světová rada pro zlato (WGC).
Čisté nákupy centrálních bank dosáhly 337 tun, což je třetí nejvyšší údaj za dobu sledování. Před rokem ale čisté nákupy centrálních bank dosáhly výjimečných 459 tun, meziročně je tak letošní údaj výrazně nižší. Od začátku roku je letos zájem o zlato ze strany centrálních bank vyšší o zhruba 14 % a ke konci třetího čtvrtletí dosahoval rekordních 800 tun.
Burzovně obchodované fondy a podobné produkty investující do zlata zaznamenaly v třetím čtvrtletí čistý odliv prostředků v ekvivalentu 139 tun. Zájem o zlaté slitky a mince byl meziročně nižší o 14 % a dosáhl 296 tun. Dominantní vliv na pokles měla slabá poptávka v Evropě, naopak silný byl zájem o kov na Středním východě, v Turecku a v Číně.
Mírně nižší byl meziročně také zájem o zlaté šperky, poptávka po nich klesla o 2 % na 516 tun. Výrobci zlatých šperků se ale kovem předzásobovali, a tak poptávka z jejich strany meziročně stoupla o procento na 578 tun.
Nejisté vyhlídky trhu se spotřební elektronikou přispěly k poklesu poptávky po kovu pro technologické využití o 3 % na 75 tun.
Vývoj struktury světové poptávky po zlatě, zdroj: WGC
Dodávky zlata na trh se v třetím čtvrtletí meziročně zvýšily o 6 % na zhruba 1 267 tun, důlní produkce dosáhla asi 971 tun, a meziročně tak zaznamenala nárůst o 2 %. Objem dodávek recyklovaného zlata meziročně poskočil o 8 % na 289 tun.
Zdroj: WGC
