Míra nezaměstnanosti v EU v březnu mírně klesla, dostala se na 7,3 %

V zemích unie bylo v březnu bez práce 15,52 milionu lidí, z toho 13,17 milionu v eurozóně. Proti únoru se počet nezaměstnaných v EU snížil zhruba o 237 000, v zemích platících eurem pak o 209 000.

Z jednotlivých členských zemí unie mělo nejnižší míru nezaměstnanosti podle Eurostatu Polsko, a to 3,1 %. V České republice nezaměstnanost činila 3,2 %. Naopak nejvyšší nezaměstnanost v EU má podle dostupných údajů Španělsko, kde činila 15,3 %. Nad 10 % byla nezaměstnanost také v Itálii.

Vysoká zůstává míra nezaměstnanosti mezi mladými do 25 let, která se ale rovněž snížila o 0,1 procentního bodu. V EU bylo bez práce 17,1 % mladých a v eurozóně 17,2 %. Nejnižší míru nezaměstnanosti mezi mladými má Německo, kde činila šest procent. Pod deseti procenty byla míra nezaměstnanosti mezi mladými ještě v Nizozemsku a Rakousku. Ve Španělsku je ale bez práce téměř 38 % mladých a v Itálii 33 %.

Údaje Eurostatu vycházejí z obecně používané standardní definice nezaměstnanosti Mezinárodní organizace práce (ILO). Ta počítá mezi nezaměstnané ty, kteří si v posledních čtyřech týdnech aktivně hledali práci a jsou schopni nastoupit v nejbližších dvou týdnech. Eurostat upozornil, že nemoc covid-19 a opatření zavedená v boji s touto nemocí prudce zvýšily počet žadatelů o podporu v nezaměstnanosti v celé EU. Současně ale významná část těch, kteří se zaregistrovali na úřadech, už aktivně nehledá práci nebo není schopna do práce nastoupit, například kvůli tomu, že se musejí starat o děti. To způsobuje nesrovnalosti v počtu registrovaných nezaměstnaných a v počtu nezaměstnaných podle definice ILO.

V případě České republiky Eurostat používá údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ), které se liší od údajů Úřadu práce ČR. Podle těch míra nezaměstnanosti v Česku v březnu klesla o desetinu procentního bodu na 4,2 %. ČSÚ vychází u míry nezaměstnanosti z výběrového šetření pracovních sil, Úřad práce ČR pak z počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání.