Evropské akcie si připsaly největší měsíční zisk od července loňského roku

Britský FTSE 100 v pátek zakončil mírně pod nulou se ztrátou 0,01 %, francouzský CAC 40 zpevnil o 0,27 % a německý DAX připsal přes jedno procento. Nejvíce se v pátek dařilo sektoru finančních služeb, chemickému a technologickému sektoru, ztrácel naopak sektor základních materiálů, telekomunikace a síťová odvětví.

Za celý týden FTSE 100 klesl o 0,41 %, CAC 40 zpevnil o 0,62 % a německý DAX vzrostl o 0,36 %. Celý měsíc byl pro akcie výrazně úspěšný - FTSE 100 vyskočil o 4,6 %, CAC 40 o 5,82 % a DAX o 4,41 %.

Akcie v pátek držela zpátky pokračující krize na Krymu i výsledková sezóna. Akcie Erste Group Bank ve Vídni ztrácely přes deset procent poté, co banka reportovala neuspokojivé výsledky.

Regionální Stoxx Europe 600 v pátek připsal necelých 0,1 %. Za celý únor však zpevnil o 4,7 %, což je nejvíce od loňského července. Evropské akcie v únoru podpořil příslib nové šéfky amerického Fedu Janet Yellenová, která se zavázala k pokračování uvolněné politiky v duchu svého předchůdce Bena Bernankeho.

Hlavní události minulého týdne na evropských trzích

• Andreas Dombret z německé centrální banky Deutsche Bundesbank varuje, že rostoucí šedý bankovní systém může být velkým rizikem světové ekonomické stability. Dombret za šedé banky označuje instituce, které z hlediska nabízených služeb odpovídají klasickým bankám, avšak z hlediska regulace podléhají mnohem mírnějším pravidlům.
• Itálie: Nezaměstnanost v lednu vzrostla na 12,9 %, čekala se stagnace na 12,7 %.
• Italský index spotřebitelskch cen v únoru meziročně vzrostl o 0,5 %, čekala se stagnace na úrovni +0,6 %. Meziměsíčně index spotřebitelských cen klesl o 0,3 % (odhad: -0,1 %, leden: -2,1 %). V pátek to uvedl tamní statistický úřad Istat.
• Mluvčí kyperské vlády Christos Stylianidis v pátek oznámil, že vláda předloží plán na privatizaci státního majetku do parlamentu k dalšímu projednání. Kyperský parlament ve čtvrtek vládní plány na privatizaci, která je podmínkou mezinárodního záchranného programu, odmítl.
• Ukrajina má v současnosti dostatek rezerv, aby byla schopna splatit své závazky vůči věřitelům. Řekl to v pátek novinářům guvernér centrální banky Stepan Kubiv. Premiér Arsenij Jaceňuk dodal, že Ukrajina doufá v brzkou pomoc od Mezinárodního měnového fondu a mise MMF by měla dorazit na Ukrajinu již příští týden.
• Po vládních budovách obsadili v pátek neznámí proruští ozbrojenci v neoznačených uniformách a se samopaly v rukou také letiště Belbek u Sevastopolu a letecký přístav ve správním centru oblasti, Simferopolu. Ukrajina označila akce Ruska za invazi a požádala o pomoc OSN.
• Viktor Janukovyč v pátek předstoupil před novináře. Prohlásil, že musel z Ukrajiny uprchnout kvůli ohrožení svého života, obvinil západní státy z nezodpovědného jednání a vyzval ke konání referenda. Parlament je podle něj nelegitimní a přál by si prezidentské volby v prosinci. Také se omluvil veteránům druhé světové války před ukrajinským lidem za to, k čemu došlo, za to, že nenašel dostatek sil, aby zachoval stabilitu.
• Index spotřebitelských cen v únoru v eurozóně meziročně vzrostl o 0,8 %, a beze změny tak pokračoval v lednovém trendu. Čekal se mírně slabší růst o 0,7 %. Jádrový index v únoru meziročně vzrostl o procento po 0,8% růstu v lednu. Vyplývá to z rychlého odhadu, který v pátek zveřejnil statistický úřad Eurostat.
• Španělská vláda s mírným ziskem prodala na burze část svého podílu v problémové bance Bankia. Stát nabídl k prodeji 7,5 % akcií a na prodeji vydělal 301 milionů eur. Uvedla to v pátek firma BFA, která je mateřskou společností banky. Prodej akcií odstartoval snahy vlády vrátit největší zestátněnou banku zpět do soukromých rukou.
• Podle finálních dat vzrostla ekonomická důvěra v eurozóně v únoru na 101,2 bodu, čekalo se 100,7 bodu po lednových 101 bodech. Spotřebitelská důvěra byla potvrzena na -12,7 bodu oproti lednovým -11,7 bodu. Nálada v sektoru služeb se zvýšila na 3,2 bodu z 2,4 bodu v předchozím měsíci. Podnikatelská nálada se zlepšila na -3,4 bodu z -3,8 bodu v lednu, čekalo se zhoršení na -4 body.
• Počet nezaměstnaných v Německu v únoru klesl o 14 tisíc, čekal se mírnější pokles o 10 tisíc. Celková míra nezaměstnanosti zůstala beze změny na 6,8 %. Podle sezónně neočištěných údajů je v Německu celkově bez práce 3,138 milionu lidí, po sezónním očištění 2,914 milionu.
• Tempo inflace v Německu v únoru podle předběžných dat zpomalilo na 1,2 % z lednových 1,3 %. Meziměsíčně ceny vzrostly o 0,5 %, o 0,1 procentního bodu méně, než se očekávalo. Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Německu podle údajů harmonizovaných s metodikou výpočtu Evropské unie zpomalilo v únoru na jedno procento z 1,2 % v předchozím měsíci. Inflace zpomalila mnohem více, než čekali analytici. Důvodem nízké inflace je pokles cen energií. Vyplývá to z prvního rychlého odhadu, který ve čtvrtek zveřejnil spolkový statistický úřad.
• Švýcarská ekonomika v posledním čtvrtletí loňského roku zpomalila meziroční růst na 1,7 % z úrovně 2,1 % ve třetím čtvrtletí. Její tempo oslabilo zhoršení bilance zahraničního obchodu, plyne ze statistických údajů švýcarské vlády.
• Španělská ekonomika v posledním loňském čtvrtletí zrychlila mezičtvrtletní růst na 0,2 % z tempa 0,1 % ve třetím kvartále a vykázala mírně horší výkon, než se původně odhadovalo. Oznámil to ve čtvrteční doplněné zprávě španělský statistický úřad. Španělsko se vymanilo z více než dvouleté recese ve třetím čtvrtletí.
• Německá kancléřka Angela Merkelová ve čtvrtek v Londýně nepodpořila britského premiéra Davida Camerona v jeho úsilí reformovat Evropskou unii. Cameron chce pro Británii získat z Bruselu zpět některé pravomoci a dosáhnout určitých reforem ve fungování osmadvacítky. Jde mu přitom podle komentářů hlavně o získání dalších hlasů před volbami v roce 2015.
• Na budovách regionálního parlamentu a vlády na ukrajinském Krymu, které ve čtvrtek ráno podle tiskového odboru parlamentu obsadili neznámí ozbrojenci, byly podle agentur vztyčeny ruské vlajky. Obě budovy, ve kterých se útočníci v blíže neupřesněných uniformách zabarikádovali, obklíčila policie. Ozbrojenci žádné požadavky nevznesli.
• Britská Royal Bank of Scotland (RBS) hodlá výrazně snížit náklady, odprodat značnou část majetku a přeorientovat se hlavně na domácí trh. Banka, kterou od finanční krize vlastní stát, utrpěla za loňský rok kvůli odpisům podle očekávání další hlubokou ztrátu v sumě 8,2 miliardy liber. Vyplývá to ze čtvrtečního sdělení společnosti.
• Čtyři velké řecké banky budou muset v zátěžových testech prokázat jen 8% kapitálovou přiměřenost. Mezinárodní věřitelé schválil požadavek Atén, aby se procento snížilo na osm z původních devíti.
• Rusko se zapojí do diskusí o finanční pomoci Mezinárodního měnového fondu pro Ukrajinu. Řekl to ve čtvrtek tiskové agentuře RIA Novosti šéf odboru mezinárodních vztahů na ruském ministerstvu financí Andrej Bokarev. Kyjev v posledních dnech odhadl své potřeby zahraniční pomoci v letošním a příštím roce na 35 miliard dolarů.
• Před budovou kyperského parlamentu se ve čtvrtek sešly stovky lidí. Demonstrovaly kvůli zákonu o privatizaci, který měl parlament projednávat. Vláda chce zprivatizovat své podíly v několika společnostech, včetně telekomunikační firmy CyTA nebo elektrárenské EAC. Vláda chce prodejem podílů získat až 1,4 miliardy eur, odborářům se však tento plán nelíbí. Lídr odborových svazů v EAC prohlásil, že privatizace by pro firmu byla devastující a proměnila by ji v soukromý monopol.
• Spotřebitelská nálada v Německu se dostala na nejlepší úroveň za sedm let, protože spotřebitelé jsou optimističtější ohledně svých budoucích příjmů. Vyplývá to z údajů výzkumné společnosti GfK. Příznivý vývoj spotřebitelské důvěry podporuje očekávání, že domácí poptávka letos bude motorem růstu německé ekonomiky, napsala agentura Reuters. Index důvěry pro březen stoupl o 0,2 bodu na 8,5 bodu. Dostal se tak na nejvyšší úroveň od ledna 2007 a překonal očekávání analytiků.
• Na Ukrajině se zvyšuje riziko náhlého hromadného vybírání vkladů. Rezervy centrální banky klesají a objem vkladů u bank se za tři dny snížil až o sedm procent, upozornila na svých internetových stránkách CNBC.
• Ukrajinská centrální banka opustila řízený kurz měny a nahradila jej kurzem plovoucím. Ve finanční televizi CNBC to ve středu řekl zástupce banky Serhij Kruhlyk. Kurz hřivny se ve středu propadl na nové minimum 10,60 hřivny za dolar a od počátku roku kvůli politické krizi a rostoucímu riziku ukrajinského státního bankrotu ztrácí už zhruba 20 %.
• Německá farmaceutická společnost Bayer získá za 2,9 miliardy dolarů norského výrobce léků na rakovinu Algeta. Bayer ve středu oznámil, že se mu úspěšně podařilo dokončit tendr na odkup akcií Algety. Německý koncern si tak posílí pozici na trhu s léky na rakovinu.
• Druhá největší švýcarská banka Credit Suisse podle zprávy vyšetřovací komise amerického Senátu napomáhala zámožným klientům vyhýbat se placení daní. Zpráva obsahuje výsledky dva roky trvajícího senátního vyšetřování a byla zveřejněna v úterý, tedy den před vystoupením šéfa Credit Suisse Bradyho Dougana a dalších klíčových představitelů banky před senátní komisí. Ta vyzvala ministerstvo spravedlnosti USA k agresivnějšímu postupu proti této bance.
• Řeckým dluhopisům se daří. Jejich výnosy klesají na čtyřleté minimum díky spekulacím o tom, že země dosáhne dohody s mezinárodními věřiteli. Výnos třicetiletých dluhopisů klesl pod 7 % poprvé od dubna 2010 v reakci na setkání šéfa řecké centrální banky Jorgose Provopulose se zástupci Evropské komise, Mezinárodního měnového fondu a Evropské centrální banky. Výnosy dluhopisů klesají také díky tomu, že se státní plynárenská společnost Depa dohodla s ruským Gazpromem na cenách zemního plynu.
• Podle druhého odhadu vzrostl britský HDP ve čtvrtém kvartále loňského roku o 0,7 % oproti třetímu čtvrtletí, čímž potvrdil první rychlý odhad z konce ledna. Meziročně pak ekonomika v posledních třech měsících loňského roku expandovala tempem 2,7 %, tedy o 0,1 procentního bodu méně, než předvídal první odhad. Za celý rok 2013 bylo tempo růstu také revidováno níže, a to na 1,8 % z původně hlášených 1,9 %.
• Německá ekonomika vzrostla v posledním čtvrtletí loňského roku ve srovnání s předchozími třemi měsíci o 0,4 %. Tempo růstu mírně zrychlilo z 0,3 % ve třetím čtvrtletí. Oznámil to v úterý spolkový statistický úřad, který tak potvrdil předběžný údaj z poloviny tohoto měsíce. Ekonomiku podpořil silný zahraniční obchod.
• Evropská komise zlepšila výhled růstu HDP eurozóny. Hrubý domácí produkt eurozóny podle nové předpovědi Komise v roce 2014 vzroste o 1,2 %, což je zlepšení o 0,1 procentního bodu oproti listopadové predikci. V celé EU28 by měl HDP vzrůst o 1,5 % v roce 2014 a o 2 % v roce 2015.
• Evropská centrální banka (ECB) v současnosti nevidí žádné známky deflace ani toho, že by lidé odkládali své nákupy. Uvedl to v rozhovoru v úterý Peter Praet.
• V úterním hlasování vyjádřilo novému kabinetu italského premiéra Mattea Renziho důvěru 378 z 630 poslanců. Proti Renzimu se naopak postavilo 220 hlasujících.
• Politická a hospodářská krize na Ukrajině může ohrozit některé ruské banky, především pak ty státní, které výrazněji vstoupily do ukrajinské ekonomiky. Uvedla to mezinárodní ratingová agentura Fitch Ratings.
• Podle finálních dat zveřejněných statistickým úřadem Eurostat tempo inflace v eurozóně v lednu stagnovalo na prosincových 0,8 %, předběžné odhady počítaly se zpomalením na 0,7 %. Jádrová inflace naopak zrychlila na 0,8 % z 0,7 % v prosinci. Meziměsíčně se ceny snížily o 1,1 %, což je nejprudší měsíční pokles v historii.
• Nálada podnikatelů se podle zprávy institutu Ifo v únoru nečekaně zlepšila. Index podnikatelského klimatu vyskočil na 111,3 bodu z lednových 110,6 bodu, očekával se pokles na 110,5 bodu. Hodnocení současné situace se také zlepšilo - ukazatel vyskočil na 114,4 bodu z lednových 112,4 bodu, čekal se jen mírný nárůst na 112,8 bodu. Budoucí očekávání kleslo na 108,3 bodu z lednových 108,9 bodu, čekal se pokles na 108,1 bodu.
• Německý koncern Daimler v loňském roce zvýšil prodej nákladních automobilů o pět procent na zhruba 484 200 vozů. To představuje nejlepší výsledek od roku 2006. Firma je největším výrobcem nákladních vozů na světě.
• Skupina Deutsche Telekom chce do roku 2018 převést všechny své pevné telekomunikační sítě na jednotnou datovou síť využívající internetový protokol (IP). Česko by mělo přechod dokončit v příštím roce. Na tiskové konferenci během veletrhu Mobile World Congress to uvedl člen představenstva německého Deutsche Telekomu Niek Jan van Damme.
• Na základě nařízení papeže Františka bude vytvořeno nové oddělení, které bude dohlížet na ekonomické a administrativní záležitosti Vatikánu. Zároveň bude jmenován auditor, aby poskytl širší dohled, oznámil v pondělí Vatikán.

Výsledková sezóna

• Výsledky Bayer ve 4Q2013: Upravený zisk EBITDA 1,769 miliardy eur (odhad: 1,91 miliardy eur), tržby 9,888 miliardy eur.
• Erste zklamala výsledky i výhledem. Ve 4Q2013 hospodařila s čistou ztrátou 369,3 milionu EUR, čekala se ztráta 356 milionů EUR.
• Výsledky UNIQA v roce 2013: Konsolidovaný čist zisk 283,4 milionu eur (2012: 123 milionů eur), celkové příjmy z pojištění 5,8855 miliardy eur.
• GDF se kvůli odpisům ve 4Q2013 propadla do ztráty a oznámila snížení dividendy. Čistá ztráta dosáhla 9,3 miliardy EUR, o rok dříve firma naopak vydělala 1,54 miliardy EUR. Zisk EBITDA propadl meziročně ze 17 miliard EUR na 14,8 miliardy EUR. Firma vyplatí z loňského zisku dividendu 1,5 EUR, ale v dalších třech letech plánuje vyplatit pouze 1 EUR na akcii.
• Zisk španělského telekomunikačního operátora Telefónica za loňský rok vzrostl o 17 % na 4,6 miliardy eur. Tržby se ale kvůli poklesu latinskoamerických měn propadly o 8,5 % na 57,1 miliardy eur.
• Největší evropské pojišťovně Allianz vzrostl v loňském roce čistý zisk o 15 % na šest miliard eur. Hospodaření podpořil růst v divizi pojištění majetku a škod a divizi správy majetku. Allianz současně oznámila, že zvýší za loňský rok dividendu o 18 % na 5,3 eura na akcii. V letošním roce však pojišťovna očekává slabší výkon.
• Výsledky Ahold ve 4Q2013: Čistý zisk 215 milionů EUR (odhad: 240 milionů EUR). Firma překvapila vyšší než očekávanou dividendou (47 centů vs. 44 centů), provozní marže ale meziročně klesla na 4,3 % z původních 4,6 %.
• Dánskému výrobci hraček Lego se loni zvýšil zisk a tržby o deset procent. Vedlo se mu hlavně v Číně, kde chce firma otevřít továrnu a počítá s tím, že země se stane jeho budoucím "základním" trhem. Vyplývá to ze čtvrtečního sdělení společnosti.
• Anheuser-Busch InBev ve 4Q2013 dosáhl zisku EBITDA 5,2 miliardy USD (odhad: 5 miliard USD) při tržbách 11,6 miliardy USD v souladu s konsenzem trhu.
• Evropský výrobce letecké techniky Airbus Group loni zvýšil čistý zisk o 22 % na 1,5 miliardy eur díky rekordním dodávkám letadel. Firma dříve působila pod názvem EADS.
• Telekom Austria, jedna za dvou evropských telekomunikačních společností částečně vlastněná firmou América Móvil miliardáře Carlose Slima, zveřejnila čtvrtletní výsledky, které nenaplnily očekávání trhu. Předvídá navíc další pokles tržeb. Zisk EBITDA klesl o 18 % meziročně na 262,3 milionu eur. Analytici přitom očekávali 271,8 milionu eur. Tržby klesly o 5,6 % na 1,06 miliardy eur a podle predikce společnosti letos klesnou o další 3 %. Zároveň společnost udrží dividendu 0,05 EUR.
• Největší maďarské ropné a plynárenské společnosti MOL klesl ve čtvrtém čtvrtletí čistý zisk o 49 % na 4,9 miliardy forintů. Zisk stáhl dolů slabý výkon divize zpracování, vysoké odpisy majetku v Chorvatsku a zavření rafinerie v Itálii. Oznámila to společnost v úterním prohlášení.
• Britské bance HSBC loni vzrostl čistý zisk o 15 % na 16,2 miliardy dolarů. Hospodaření podpořily hlavně masivní škrty, výsledek ale i tak zaostal za očekáváním analytiků. HSBC je podle tržní hodnoty největší bankou v Evropě. Tržby se o pět procent snížily, částečně kvůli prodeji některých aktivit.

Zdroj: Bloomberg