V Izraeli sílí kritika vlády za snahu oslabit soudní moc, šekel prudce klesl

"Probuďte se, než to s naší zemí půjde z kopce," řekl Frenkel, který vedl centrální banku v letech 1991 až 2000 a který byl donedávna v čele správní rady finančního ústavu JPMorgan Chase. Kritiku vlády Frenkel v posledních dnech stupňuje, její plány označil za nezodpovědné a varoval, že ohrožena je i nezávislost centrální banky, napsal list The Times of Israel.

Navrhovaná revize právního řádu by izraelské vládě poskytla úplnou kontrolu nad jmenováním soudců, včetně soudců nejvyššího soudu. Zcela by také vyloučila možnost nejvyššího soudu přezkoumávat a rušit právní předpisy, zatímco politikům by umožnila jmenovat a propouštět vlastní právní poradce.

Dolar se nyní prodává zhruba za 3,62 šekelu (ILS), ve středu jeho kurz klesl až na 3,69 ILS, nejníže za více než čtyři roky. Z kurzu 3,34 ILS/USD, kde byl 25. ledna, šekel do tohoto týdne odepsal téměř deset procent. Podle analytiků přispívají ke zrychlení poklesu kurzu měny izraelské firmy, které přesouvají peníze na bankovní účty v jiných zemích.

Široký a hlasitý sbor kritiků - od soudců přes občanskou společnost až po podnikatelskou komunitu - přitom varuje, že navrhované změny budou znamenat konec demokratického systému kontroly a rovnováhy. Místní představitelé a zahraniční spojenci vyjádřili obavy, že by tyto kroky mohly ponechat bez ochrany práva menšin, zatímco podnikatelská komunita varovala, že nastalý zmatek by v zemi mohl zhoršit investiční prostředí. To by zvýšilo tlak na vládu, aby plány zmírnila.

"Mělo by nás to velmi znepokojovat," řekl Frenkel televizi Channel 12 na dotaz k propadu kurzu šekelu. "Hodnota šekelu je odrazem skutečnosti, která se za ním skrývá. Nacházíme se v situaci naprosté nejistoty - ekonomické, politické a institucionální -, která ovlivňuje všechny složky ekonomiky: spotřebitele, výrobce, investory i běžné občany," řekl. "A tato nejistota je domácího původu, není to vnější šok," dodal.

Ministr zahraničí Eli Kohen vládu vyzval, aby zasáhla do činnosti centrální banky, když její guvernér Amir Jaron zvýšil úrokovou sazbu na 4,25 %. To je už osmé zvýšení za posledních deset měsíců a centrální banka k němu přistoupila ve snaze omezit inflaci.

Kohenova výzva k vládnímu zásahu situaci ještě více destabilizovala a přiměla premiéra Benjamina Netanjahua vydat za tři dny celkem tři prohlášení. V nich sliboval, že izraelská centrální banka zůstane nezávislá.

"Myslel jsem, že tento spor je za námi," řekl Frenkel. "Dnes někdo zpochybňuje autoritu guvernéra centrální banky? V Izraeli máme inflaci a vláda se rozhodla, že si přeje cenovou stabilitu. Hlavním nástrojem, jak toho dosáhnout, je úroková sazba. Guvernér musí mít možnost pracovat," dodal Frenkel. Současné pokusy vládní koalice uklidnit rostoucí obavy označil za urážku inteligence občanů.