Co znamená pád vlády pro českou ekonomiku?
Premiér v pondělí v 18:00 přinese svou demisi na hrad. Po třech letech tak ukončí existenci pravicové vlády. Zda budou nové volby, nebo přijde na řadu vláda úředníků, zatím není jasné. Co tato politická nestabilita může znamenat pro dění v české ekonomice, vysvětluje analytik z České spořitelny Martin Lobotka, svůj komentář doplňuje Vojtěch Benda z BH Securities.
Jak to vidí Martin Lobotka z České spořitelny:
Koruna ani dluhopisy zatím na tento vývoj nereagovaly - jedním z důvodu netečnosti je zřejmě i to, že tato vláda už byla na pokraji předčasných voleb několikrát za poslední tři roky. Jaké jsou další možnosti vývoje a jaký je případný dopad na trhy?
Předčasné volby, které by se daly zrealizovat už v září
(subjektivní pravděpodobnost 30%)
Za tuto alternativu je opozice (ČSSD, KSČM), líbí se ovšem v případě, že se nedohodnou jinak, i některým koaličním politikům a pravděpodobně i prezidentu Zemanovi, který neskrývá nelibost vůči této vládě. Dopad na trhy v tomto scénáři není nijak velký – řádné volby měly být za rok, takže pokud by byly místo toho už v září, není to z pohledů trhů taková změna.
Vláda je navíc kvůli lepšímu rozpočtu v letošním roce, kvůli blížícím se volbám i kvůli přiznání, že dosavadní fiskální restrikce, ač nutná, přispěla ke stávající recesi, s fiskální restrikcí vesměs hotová.
V předčasných volbách by asi uspěla opozice, což ale jenom posune vývoj o 9 měsíců vpřed (v příštím červnu by vyhrála opozice nejspíš také). Čekání na volby v prostředí nízké letní likvidity může přinést volatilitu na koruně i na dluhopisech, zejména s tím, jak se budou upřesňovat programy a úmysly jednotlivých stran, zejména těch opozičních.
Výraznější nebo delší oslabení koruny či růst dluhopisů nečekáme.
Pokračování stávající koalice s novým premiérem
(subjektivní pravděpodobnost 50%)
Tato alternativa by zřejmě byla se skřípáním zubů přijata i prezidentem Zemanem. Nová koalice potřebuje 101 hlasů, což při počtech 50 + 41 + 8 dává 99 hlasů. Dva další hlasy může koalice najít mezi nezařazenými, jako jsou bývalý členové VV K.Kočí a J.Škárka.
Tato alternativa z hlediska trhů neznamená žádnou změnu. Vláda avizovala mírné uvolnění fiskální politiky, s fiskální restrikcí je konec. Koruna ani dluhopisy v tomto případě nereagují vůbec.
Úřednická vláda
(subjektivní pravděpodobnost 20%)
Takový scénář by dal moc do rukou prezidenta Zemana, který by zřejmě takovou vládu po dohodě s Poslaneckou sněmovnou dosadil. Tato vláda by byla jenom udržovací, do dalších voleb.
Z hlediska skutečné hospodářské politiky by neuskutečnila nic zásadního – trhy by zůstaly podobně jako ve scénáři 2.
