10 trendů, které budou hýbat světem v roce 2015: Znečištění životního prostředí

Pokračující neekologická industrializace rozvinutého i rozvíjejícího se světa ze Země pomalu vytváří takřka neobyvatelné místo. Rostoucí znečišťování našeho okolí bylo v anketě Světového ekonomického fóra v rozvinutém světě označeno za šestý, v Asii dokonce za třetí nejpalčivější problém současnosti.

Největším ekologickým hříšníkem je aktuálně Čína, která se na první příčku tohoto nelichotivého žebříčku dostala v roce 2005. Na druhém a třetím místě se drží Spojené státy a Evropa. Další země, kterým ekologie mnoho neříká, Brazílie a Indie, jsou v pořadí největších producentů oxidu uhličitého na pátém, respektive osmém místě.

Limitujícím faktorem v ochraně životního prostředí je zejména to, že se industrializaci svět učí od Spojených států a Evropy, kde se sice dostavil ekonomický úspěch, avšak za hodně vysokou cenu. Nabízí se navrhnout, že ekologická krize nakonec sama odezní, protože se na scéně objeví nové energetické technologie, které budou zároveň efektivní i ekologicky šetrné. Tak jednoduché to ale zřejmě ve skutečnosti nebude.

Dopracovat se k uskutečnitelnému řešení tohoto závažného problému totiž nevyžaduje pouze technologickou, ale především společenskou revoluci ve smyslu uvědomění si a přiznání si jeho existence a naléhavosti. Lidé po celém světě musejí dojít k závěru, že nelze ekonomickou prosperitu stavět na rostoucím znečištění ovzduší, vody a půdy, ale že je potřeba vybudovat moderní environmentálně zodpovědné hospodářství.

V rozvíjejícím se světě se rostoucí znečištění životního prostředí bude stále výrazněji projevovat ve formě globálního oteplování, extrémních klimatických jevů či kritického nedostatku pitné vody. Podle odhadů by nárůst průměrné světové teploty o pouhé 2° C nad úrovně z dob před průmyslovou revolucí připravil Afriku a Jižní Asii o 4 až 5 % jejich ročního HDP, přičemž by z celosvětových ztrát připadlo 75-80 % právě na rozvíjející se ekonomiky.

Podle výsledků výzkumu Global Burden of Disease Study z dílny Světové zdravotnické organizace (WHO) v Číně v roce 2010 na následky znečištění životního prostředí předčasně zemřelo 1,2 milionu lidí. Výzkum Světové banky zase přišel se zjištěním, že od roku 1850 do ovzduší dvě třetiny oxidu uhličitého vypustily vysokopříjmové země.

Nejen Čína proto potřebuje urychleně přijít na to, jak ekonomiku udržet v růstovém trendu při současném omezování významu fosilních paliv a omezování ekologicky nezodpovědného průmyslu. Jako nejlepší řešení se ukazuje zvyšování využití ekologických energetických zdrojů, tedy podpora výstavby solárních a větrných farem nebo třeba příbojových elektráren, které nevyžadují radikální zásahy do krajiny. Výsledek těchto snah je přitom tpořeba hodnotit jinými ukazateli než makrodaty.

Rozvíjející se svět se bude muset rozhodnout, jaké jsou jeho priority. Zda mu jde pouze o krátkodobou hospodářskou prosperitu založenou na drancování přírody, nebo o dosažení udržitelného ekonomického rozvoje vážícího si životního prostředí. To mimo jiné znamená nutnost stanovení si konkrétních cílů a dohled na jejich dodržování, tedy zejména zavedení přísné regulace v odvětvích s vysokým příspěvkem ke znečišťování ovzduší, vody nebo půdy. Zaváděná opatření ovšem musejí být skutečně strukturální. Například pekingský boj proti smogu zahrnující kromě jiného opatření, kdy mohou na silnice vyjet buď pouze auta s poznávacími značkami končícími na lichou, nebo sudou číslici, nelze považovat za efektivní.

Ze závěrů výzkumu Světového ekonomického fóra vyplývá, že existují v zásadě dva kroky, které svět musí na cestě k zažehnání krize rostoucího znečišťování životního prostředí udělat. Zaprvé je potřeba, aby se rozvinuté ekonomiky přestaly starat jen samy o sebe a začaly rozvíjejícím se ekonomikám pomáhat se strukturální transformací ekologicky nešetrného průmyslu. A zadruhé se svět musí spojit ve snahách o rozvoj stávajících a vynalezení nových vysoce efektivních a ekologicky šetrných zdrojů energie.

Řešení ekologické krize nebude vůbec jednoduché. Není totiž snadné lidem vysvětlit, proč by se nyní měli vzdát uhelných elektráren nebo třeba aut na benzinový pohon, když tyto výdobytky moderní doby až donedávna nikomu nevadily. Proto je nezbytné, aby se ze znečišťování životního prostředí stalo široce diskutované téma, s jehož podrobnostmi se objektivně seznámí celý svět. Lidé si musejí uvědomit, že světovou energetiku a průmysl lze změnit pouze tehdy, pokud budou všichni táhnout za jeden provaz. Jedním z hlavních argumentů, proč by svět měl mít na energetické revoluci a příklonu k environmentálně zodpovědnému průmyslu zájem, je i to, že se světoví vědci shodují na výrazně pozitivním vlivu těchto změn na kvalitu života každého jedince.

Zdroj: World Economic Forum