Paul Krugman: O nelinearitě dopadů extrémně levné ropy

Proč že by propady cen ropy měly podporovat expanzi ekonomiky?

Nižší náklady na energie snižují inflaci a umožňují centrálním bankám ponechat uvolněnou měnovou politiku. To se ale světu v době, kdy se téměř všude bojuje proti deflaci, příliš nehodí.

Klesající ceny ropy mají tendenci přerozdělovat příjmy od subjektů s nízkým mezním sklonem ke spotřebě k subjektům s větším mezním sklonem ke spotřebě (jde o dodatečný přírůstek spotřeby způsobený určitou změnou množství peněz, které má daný subjekt k dispozici - pozn. red.). Bohaté ropné státy Blízkého východu a texaští miliardáři sedící na ohromném bohatství se navíc jen stěží dostanou do likviditních problémů, v krušnějších dobách pro ně není problém výkyvy ve svých příjmech narovnávat z naakumulovaných rezerv.

Pozitivní dopady levné ropy jsou v ekonomice široce rozprostřené. Jde hlavně o spotřebitele, kteří si za peníze ušetřené na levnějších pohonných hmotách mohou koupit něco jiného.

Proč to nefunguje

Výše uvedená logika nefunguje stejnou měrou jako dříve kvůli rozmachu frakování. Mnoho investičních výdajů bylo v poslední době v ekonomikách úzce napojeno na ceny ropy. Tyto investice byly převážně krátkodobé, proto také s poklesem cen ropy rychle ustaly.

V tom se skrývá nelinearita dopadů výkyvů cen ropy. 10-20% pokles ceny dopadne na ekonomiku výše popsaným, tradičním způsobem, aktuální 70% pokles ale již dramaticky ovlivňuje producenty, kteří se dostávají do velkých likviditních problémů. Saúdská Arábie je nucena k nebývalým úsporným opatřením a vysoce zadlužené společnosti specializované na těžbu ropy frakováním začínají mít vážné problémy s rozvahami.

Malé změny cen ropy mohou působit expanzivně prostřednictvím více kanálů. Skutečně velké poklesy ale dávají do pohybu proces nuceného oddlužování producentů, což může být významná brzda světové ekonomiky. Zejména v době, kdy se rozvinuté regiony potýkají s pastí likvidity.

Zdroj: New York Times