Jim Cramer: Mají mít hedgeové fondy strach ze Société Générale?

na začátku srpna se mnozí pohoršovali nad tím, že "drzí short selleři" na základě fámy připravili akcie Société Générale (SG) o značnou část hodnoty. Reakcí regulátorů byl zákaz short sellingu.

Média po celém světě vyvracela spekulace o tom, že by snad se SG bylo něco v nepořádku. A hle, "na každém šprochu, pravdy trochu" - ratingové agentury ji připravily o nejlepší hodnocení.

Chování spekulantů na pokles muselo být něčím podloženo. Většinou se nestává, aby se zničehonic zbláznili a se záměrem položit akcie nějaké banky vstupovali do pozic.

Je na tom SG hůře než jiné evropské banky?

SG má pravděpodobně vážnější problémy než jiné evropské banky. Zdaleka ne všichni si uvědomují vážnost situace.

Banky obvykle žijí z toho, že si na jedné straně vypůjčí peníze od vkladatelů nebo na mezibankovním trhu, a na druhé straně tyto prostředky půjčují klientům, případně nakupují firemní nebo státní dluhopisy.

Kámen úrazu tkví v tom, že evropské banky dlouho mylně žily v domnění, že jsou státní dluhopisy bezpečné. Kromě úrokového (tedy klasického tržního rizika plynoucího ze změny úrokových sazeb) u nich nepočítaly s žádným jiným typem rizika, zejména ne s úvěrovým rizikem (neboli rizikem krachu emitenta).

Fatální chyba regulátorů

Řada evropských bank nakupovala vládní dluhy členských zemí EU, na druhé straně rozvahy se samy zadlužily. A nyní si místo slov "vládní dluhopis" představte "dluhopis nižší kvality". Už vidíte, v čem je ten zásadní problém?

Ralph Silva: Znám klíč k řešení evropské dluhové krize. Zavřete třetinu bank

Dokud jde vše podle plánu, kapitál banky je dostatečný. Pokud se ovšem váš věřitel dostane do problémů, musíte mít rezervy. U banky by tuto funkci měl plnit kapitál.

Samozřejmě existují bankovní pravidla, která určují, jaké kapitálové požadavky jsou nutné pro různé třídy aktiv podle stupně rizikovosti. Evropští regulátoři však špatně odhadli (a stanovili) právě tato kritéria rizikovosti, a to u státních dluhů. Co si budeme zastírat, situace je taková, že mnoho bank, zejména těch francouzských, považovalo podřadné vládní dluhy za bezpečné. Tyto banky jsou nyní předlužené a podkapitalizované. Všechny tyto banky jsou teď de facto jedná velká Citigroup z doby finanční krize, což znamená, že potřebují masivní kapitálovou injekci, která naředí státními penězi jejich vlastní zdroje.

Centrální banky společně v boji za více dolarů. Nemusí to stačit

Možná za chvíli budeme svědky toho, jak se jedna velká banka za druhou stávají státem vlastněnými institucemi, jako tomu bylo v případě Royal Bank of Scotland.

Svět se určitě nezhroutí. Bude ovšem naléhavě zapotřebí, aby evropské autority přijaly tak dlouho očekávaná opatření, která budou současnou neúnosnou situaci řešit. Pokud bude banka malá, dojde k akvizici, pokud bude větší, zestátní se. Život jde dál.

Hedgeové fondy mohou začít s odpisy

Bolestivější dopady budou mít takové bankroty bank na hedgeové fondy. Jejich portfoliomanažeři vědí, kdo je jejich dnešní Lehman Brothers.

Société Générale je celosvětově jedním z největších emitentů derivátů. Finanční trhy jsou kvůli nim zamotanější a méně přehledné. Provedla řadu nezaznamenaných obchodů s hedgeovými fondy.

A právě v těchto hedgeových fondech už pomalu začínají odepisovat pohledávky, protože v lepším případě uvidí investované peníze za několik let, v horším případě nikdy. Novinky z ratingových agentur jim nahánějí strach, a tak se snaží vymotat z "derivátových chapadel", než to celé praskne.

Možná se brzy ani nebudeme divit, když Société Générale na mezibankovním trhu nesežene likviditu. Nikdo jí už totiž nebude důvěřovat, až se její rozvaha plná nepochopitelných derivátových pozic stane veřejným tajemstvím.

Zdroj: CNBC