Daň z finančních transakcí v Evropě: Dvousečná Tobinova zbraň

Navrhovaná sazba daně na obchody s akciemi a dluhopisy činí 0,1 % z objemu a na obchody s deriváty 0,01 %, neměla by se vztahovat na běžné finanční operace občanů a podniků, jako jsou hypotéky, pojištění, podnikové úvěry a podobně. Oficiálním cílem tohoto zdanění je "snaha o spravedlivější příspěvek finančních institucí k nákladům na řešení evropské dluhové krize". Počítá se přibližně s výnosem 35 miliard eur.

Robin Hood nefunguje

Tato daň je klasickým případem Bastiatova "co je, a co není vidět". To, co je vidět, je relativně snadný teoretický zisk 35 miliard eur, který se na první pohled tváří jako "daň Robina Hooda" a neovlivní běžného občana.

Opak je ale bohužel pravdou. To, co není vidět, je například historická zkušenost ze Švédska, kde po dvou letech po zavedení této daně na akcie a opce klesl objem obchodů s akciemi o 60 % a opční trh prakticky přestal existovat, přičemž výnos z této daně byl pouhým zlomkem očekávání. Tato daň byla s ostudou zrušena.

Daň z finančních transakcí se snaží eliminovat možný odliv peněz do daňových rájů. Existuje návrh, aby se daň platila z každého cenného papíru nebo derivátu podle toho, kde byl emitován, bez ohledu na to, kde se s ním obchoduje. Výsledkem tohoto kroku bude jistě přesun emisní aktivity do zemí, kde tato daň platit nebude.

HFT zajišťuje likviditu

Obchody s deriváty jsou mnohonásobně větší než celosvětové HDP, a proto jakýkoli pokus o zdanění na tuto oblast velmi citelně dolehne. Jakékoli zvýšení nákladů pro spekulanty s nízkou marží a vysokým objemem obchodů (high-frequency trading) donutí tyto obchodníky hledat trhy, jež nebudou touto daní postiženy.

Odliv tohoto druhu obchodů však neprospěje nikomu, jelikož spekulanty daná likvidita snižuje spready a vytváří hloubku trhu. Vzhledem k tomu, že se tito obchodníci zaměřují i na trhy státních dluhopisů evropských zemí, může se tato daň při odlivu spekulačního kapitálu ukázat být dvousečnou zbraní.