Tenconi: Pevné nervy, čas a Maďarsko vám (možná) vydělá

Většina ekonomů páteční rychlý odhad růstu české ekonomiky bere jako potvrzení sílících spekulací o tom, že to nejhorší je už definitivně za námi. Souhlasíte?

Raffaella Tenconi (RT): Řekla bych, že páteční čísla skutečně potvrdila, že to nejhorší už je za námi. Alespoň co se týče dalšího vývoje hrubého domácího produktu. V České republice byl totiž rychlý odhad hrubého domácího produktu mnohem lepší než se čekalo – šlo o růst o velmi slušných 0,8 procenta, který byl podle mě tažený čistým vývozem a možná i výraznějším utrácením domácností. A to by mělo znamenat, že v těchto oblastech jsme se už určitě odrazili ode dna.

česká ekonomika se po třetím čtvrtletí 2009 určitě odrazila ode dna

Česko ve třetím čtvrtletí v porování s druhým už rostlo. Maďarsko a Rumunsko naopak i nadále ztrácely. Znamená to, že tyto dvě země ještě své dno nenašly?

RT: V Rumunsku byl výsledek nakonec lepší, než se očekávalo. I když je, samozřejmě, zapotřebí dodat, že se letos čeká celkový pokles o sedm procent. A to je, bezesporu, výrazná kontrakce. Nadějné pro zemi je, že čistý vývoz roste – což také vylepšilo výsledky za třetí čtvrtletí. Naopak, poptávka po realitách, a nebo spotřebitelská poptávka obecně, zůstává velmi chatrná a země asi v této oblasti ještě nepřekonala to nejhorší. I tak jsou ale čísla z Rumunska povzbudivá. Méně příznivě působí zprávy z Maďarska. I tam už asi rychlost, s jakou ekonomika oslabuje, bude zpomalovat. Nicméně, proces oslabování potrvá.

Jak na tyto zprávy podle vás zareagují zahraniční investoři – změní se na základě čerstvých zpráv o vývoji středo a východoevropských ekonomik jejich přístup k regionu?

RT: Myslím si, že ta čísla z pohledu trhu potvrdila, že to nejhorší je historie. A to přináší zvýšenou důvěru, která se může projevit. Zahraniční investoři totiž sice na trzích střední a východní Evropy investovali v poslední době čím dál tím více, stále tu ale bylo několik významných subjektů, které zpochybňovaly stabilitu regionu. A právě pro tyto skeptické hlasy jsou jistě ta páteční čísla pozitivním signálem. Na druhou stranu, z pohledu dlouhodobých analýz nic zas tak podstatného nenabídla. Z tohoto pohledu je mnohem důležitější to, že rumunská i maďarská spolupráce s Mezinárodním měnovým fondem běží víceméně podle plánu – i když rumunský program je dočasně pozastaven. A také to, že si země v regionu kvůli krizi uvědomily nutnost reforem a fond na jejich implementaci dohlíží. To by mělo přispět k důvěře investorů a tím i k vyššímu přílivu kapitálu do regionu.

zahraniční investoři sice na středoevropských trzích investovali v poslední době čím dál tím více, stále tu ale bylo několik významných subjektů, které zpochybňovaly stabilitu regionu

V souvislosti se současným i očekávaným přílivem kapitálu na rozvíjející se trhy se mluví o nafouknutí další spekulativní bublině. Hrozí to i regionu střední a východní Evropy?

RT: Nemyslím si, že by středo a východoevropským ekonomikám v tuto chvíli nafouknutí bubliny hrozilo. Jistě, expanzivní monetární politika a levný dolar podporují chuť riskovat, podporují hlad po rizikových aktivech. A to nyní v pozitivním slova smyslu ovlivňuje zejména Asii. Střední a východní Evropa ale v tomto smyslu zaostává, a proto bych řekla, že se jí hrozba nafouknutí spekulativní bubliny skutečně netýká.

hrozba nafouknutí spekulativní bubliny se středoevropských trhů netýká

Nízké úrokové sazby v tomto regionu jsou, podle mě, krokem správným směrem. Povzbudí ozdravení spotřebitelské poptávky a obecněji domácí poptávky jako takové. Což bude možné sledovat nejdříve v Polsku a v České republice. V Česku to přitom čekám i přesto, že jde o ekonomiku s orientací na zahraniční obchod. A to proto, že se objevují signály ozdravení domácí poptávky – například ve formě vyšší poptávky po hypotékách. A to potvrzuje očekávání, že bude postupně docházet k ozdravování trhu s bydlením, což je jistě pozitivní.

Pokud vezmeme v potaz tyto pozitivní makroekonomické signály a přidáme k nim zmíněný zájem zahraničních investorů, které sektory se dá očekávat, že budou v regionu nyní růst?

RT: Zmíněné nízké úrokové sazby a s nimi spojené případné ozdravení trhu s bydlením si jistě zaslouží pozornost. Zcela určitě v České republice a v Polsku. Méně už tato premisa platí pro Maďarsko a Rumunsko – pokud se tedy na věc díváme optikou krátkodobé investice. Pokud ale uvažujete v dlouhodobém horizontu, tak i tyto trhy stojí za úvahu. Co se dalších sektorů závisejících na spotřebě domácností týče, tak ty budou v nejbližší době za ostatními asi zaostávat. Jediná země, kde se můžeme dočkat výjimky, kde už v tomto a v příštím roce může dojít k významnějšímu růstu spotřebitelské poptávky, je totiž Polsko.

Polsko je jediná země, kde může v příštím roce dojít k významnějšímu růstu spotřebitelské poptávky

To jsou tedy sektory. Nyní se soustřeďme na země – které patří podle vás v regionu střední a východní Evropy z pohledu investora mezi ty nejzajímavější?

RT: Polská ekonomika je určitě ta nejodolnější. A s největší pravděpodobností si jak v tomto tak i v roce příštím připíše růst. V tuto chvíli předpovídáme pro příští rok růst mezi 2,5 a 3 procenty, což je bezkonkurenčně nejvíce v porovnání se zbytkem regionu. A z tohoto pohledu, pohledu jakési cyklické výkonosti, si tak jistě zaslouží pozornost. Co se týče dlouhodobějšího výhledu, tak při pohledu na strukturu jednotlivých zemí považuji za zajímavé Maďarsko. I když HDP země zaostává za růstem ostatních ekonomik, je zcela určitě v Maďarsku možné nyní sledovat zásadní změnu politického myšlení. A ta by měla umožnit v blízké budoucnosti rychlejší růst a to, že by úrokové sazby zůstaly několik let na nižších hodnotách. Maďarská národní banka už agresivně seškrtala úrokové sazby, z čehož akciový trh profitoval. A my čekáme, že toto bude pokračovat i v roce 2010 a 2011.

z dlouhodobého výhledu považuji za zajímavé Maďarsko, i když jeho HDP zaostává za růstem ostatních ekonomik, je v Maďarsku možné nyní sledovat zásadní změnu politického myšlení

Tento stejně jako zbytek předpovědí vychází z předpokladu, že střední a východní Evropa bude pokračovat na nastoupené cestě ode dna. Co by tento předpoklad mohlo pokazit?

RT: Tím asi nejvýraznějším rizikem, které je nyní možné na horizontu rozpoznat, je hrozba nedostatečně rychlého ozdravení eurozóny. Všechny středo a východoevropské země jsou totiž na eurozónu velmi silně navázané. A naše předpovědi postupné cesty ode dna počítají s jistým – i když ne nijak dramatickým – růstem exportů právě tímto směrem. Přitom dostupnost úvěru v eurozóně je v tuto chvíli mizivá. A to může v příštím roce srazit vaz poptávce a tím i hospodářskému oživení eurozóny a zprostředkovaně tak i ekonomik střední a východní Evropy.

Roman Chlupatý, Londýn

Aktualita pro rok 2026