Jak se zajistit proti růstu úrokových sazeb?

Strmý růst úroků, který sledujeme od května, nedává z makroekonomického pohledu aktuálně smysl. Trhy ale mají vlastní dynamiku, která často předznamenává změnu fundamentů.
Růst sazeb dává smysl v širší perspektivě. Sazby nebyly před rokem 2012 nikdy níže a měnová politika má za cíl roztočení inflační spirály. Rok 2013 je tedy zřejmě rokem, kdy se trend otočil. Zamknout se do jedné sazby swapem je dražší než na jaře, nezamknout se ale může být mnohem dražší. Naštěstí i tento trend nabízí korekce i alternativy ke swapu.
2013: Rok změny trendu sazeb?
Každý rok na finančních trzích má své téma. Kandidátem na to letošní je obrat trendu vývoje úrokových sazeb. Od května jdou sazby nahoru, hlavně na dlouhém konci křivky, a to pěkně zostra. Dává to smysl? Racionálním pohledem současných makroekonomických fundamentů ne. Růst ekonomiky v Americe je velice opatrný, Evropa se teprve hrabe z recese, inflační tlaky není vidět široko daleko. Centrální banky slibují nízké úroky na dlouhou dobu (ECB, Bank of England i ČNB), Fed sice nakonec postupně ubere plyn, pokud jde o nákupy dluhopisů, ale zvyšování sazeb není téma dne.
Výrazný růst úroků sice nedává smysl optikou ekonomických fundamentů, ale trhy nejsou jen o současných fundamentech. Náladovost a pozice účastníků trhu často přebijí aktuální fundamenty. To vidíme dnes stejně jako mnohokrát v minulosti. Navíc, obchodují se tržní ceny, ne fundamenty. A Ty se navíc časem mění, věci vypadají jinak v širší perspektivě.
Trh versus fundamenty
Pamatujete na začátek Velké (kreditní) krize? Panika na trzích v létě 2007 nedávala z pohledu tehdejších fundamentů ani smysl, ani nezavdávala důvody předpokládat, že se to nějak dotkne české ekonomiky. Když se ale trh hýbe proti nám, není důležité, zda to dává fundamentálně smysl, co na to říká centrální banka, zda jde jen o výsledek výkyvů nálad a změn pozic na trhu. Takové výkyvy se dají "vysedět", dokud jsou ztráty malé. Když však začnou ztráty narůstat, pak je potřeba - nehledě na fundamenty - něco dělat. Bohužel ve chvíli, kdy to "něco" začnou dělat i ostatní. Pak se změní měřítka ztrát, často několikanásobně. Kdo panikaří dříve, ušetří si násobně vyšší ztráty později.
Fundamentálně iracionální vývoj na trzích kvůli tržní dynamice je často v širším pohledu vcelku racionální. Při zpětném pohledu nebyla panika na trzích ve 2007 iracionální. Většina aktiv (domy, akcie, dluhopisy) byla historicky nadhodnocená na vlně obrovského růstu dluhu. Rok 2007 byl prostě rokem, kdy se příslovečné ucho džbánu utrhlo. V následném zhoršení fundamentů (pokles ekonomiky, zisků firem či cen podkladových aktiv) se strmý pokles cen, který byl tažen tržní panikou, zracionalizoval.
Trend rostoucích sazeb
Současný vývoj ekonomiky, inflace a slova Fedu o zpomalení nákupu dluhopisů by ospravedlnily mírný růst sazeb. Jejich strmý růst je o tržní dynamice. Vyšší swapové sazby se dají ignorovat ("No a co, krátké sazby jsou na dně a růst úroků v dohledné době nedává smysl."). Dá se to ignorovat, pokud se růst sazeb zastaví a nebude následovat růst krátkých sazeb.
Rostou hlavně úroky s dlouhou splatností, tedy splatností daleko v budoucnosti. Ekonomická realita se časem mění a v příštích letech se dost možná se bude lišit od současnosti a dnešních představ. Budoucnost neznáme, ale v dlouhodobé perspektivě vidíme, že úroky nebyly s výjimkou posledního roku a půl nikdy níže. Řešení krizí masivní měnovou stimulací končilo většinou vysokou inflací a následným skokem v sazbách. Japonský scénář je výjimkou, ne pravidlem. Je namístě se obávat, že centrální bankéři nebudou mít odhodlání rychle a razantně přivřít kohoutky a ohrozit růst ekonomiky a trhů, až začnou banky využívat peněz z kvantitativního uvolňování díky rostoucí ekonomice a strmější výnosové křivce. Čekání na chvíli, než se roztočí inflační spirála, obvykle znamená strmější růst sazeb později.
Racionální-iracionální, co to znamená pro peněženku? Vyšší swapové sazby znamenají vyšší sazby, do kterých se dá zamknout. Desetiletá sazba je jeden a půl procentního bodu nad současným Priborem. Je to hodně? To závisí na budoucím vývoji sazby Pribor.
Úrokové náklady
Ekonomové sazby Pribor za horizont 2 let nepredikují. Pribor může zůstat dole, ale také může razantně růst. Pro porovnání toho, kam mohou vystoupat úrokové náklady na plovoucí sazby se swapem, použijeme hypotetický vývoj sazeb tak, jako by Pribor od nynějška kopíroval měsíční změny sazby v Americe v 70. letech. Rozdíl v úrokových nákladech by byl výrazný.
Jak vysoko mohou vystoupat úrokové náklady oproti swapu Hodně!
hypotetický 3M Pribor v % p.a. (levý graf) a úrokové náklady na 10letý úvěr 100 milionů Kč, lineárně amortizovaný, v milionech Kč (pravý graf)
Je ale taková volatilita sazeb realistická? V Americe si na začátku 70. let mysleli, že ne; tak vysoké sazby do té doby nezažili. Když u nás byly dvouciferné úrokové sazby, nikdo nepokládal za možné, že sazby půjdou na nulu.
Zamknout se do swapových sazeb sice není tak levné jako na jaře, ale nezamknout se může být mnohem dražší, až se centrálním bankám podaří roztočit inflační spirálu. I rostoucí trend nabízí příležitosti nastoupit během korekcí. Navíc úrokový swap není jediná možnost, jak se vyhnout riziku rostoucích úroků. O těch dalších někdy příště.
Aktuality

