Koho zajímá jistota, když se na ní nedá hodně vydělat?!

Většina zajištěných fondů nabízí garanci nezáporného výnosu v době splatnosti. Princip fondů je obvykle jednoduchý: Investiční společnost nakoupí dluhopis(y) s určitou dobou splatnosti. Ty tvoří většinu portfolia a jsou garantem zajištění. Menší část portfolia zajištěného fondu je pak investována do rizikových aktiv (opcí, derivátů, akcií a dalších).

Nižší míra výnosu

Zajištěné fondy jsou populární zejména v době krátce po výrazném poklesu trhu. Investoři se bojí, aby opět neprodělali, a tak výrazně více pořizují právě tento typ fondů.

Zajištěné fondy vznikající v současnosti čelí vysoké ceně dluhopisů. To se projevuje v nízké participaci na výnosech (tedy na vývoji podkladového koše akcií). V minulosti mohla být participace na výnosech vyšší.

Průměrná doba splatnosti zajištěných fondů v České republice je pět let a tři měsíce. Fondy, které loni a letos skončily a končí, vznikly v letech 2007 či 2008. To byla doba, kdy hodnoty akciových a dalších indexů lámaly historické rekordy jako na běžícím pásu. Řada zajištěných fondů měla smůlu, že aktiva pořídila v době vrcholu cen těsně před krizí (i když to, že přijde krize, mnoho lidí netušilo). Na druhou stranu se některým fondům (zvláště vytvořeným v roce 2008) mohlo zadařit a mohly pořídit podkladová aktiva po prudkém propadu hodnoty. Takové fondy by nyní mohly investorům přinést zajímavé zhodnocení.

Loňský rok

Naprostá většina fondů končících v letošním roce má ve svém portfoliu jako podkladová aktiva akcie (ať již koš akcií, či nějaký index). Když se podíváme na jakýkoli graf výkonnosti akcií od roku 2007, zjistíme, že v roce 2008 v podstatě všechny akciové indexy padaly, přičemž dna dosáhly v roce 2009. Tedy fondy, které byly vytvořeny na přelomu let 2007 a 2008, mnoho štěstí neměly a propad akciových trhů je zasáhl naplno. Fondy, které vznikly na konci roku 2008, na tom byly o poznání lépe. Ty mnohdy mohly nakupovat akcie (indexy, opce a další) u dna. Tyto "šťastné" fondy budou končit v letošním roce.

Vedle samotného vývoje podkladového aktiva velice záleží na konstrukci zajištěného fondu. Často je doba trvání fondu rozdělena do několika období, za která se počítá výnos. Pak nebude záležet na prostém vývoji hodnoty podkladového aktiva, ale na jeho vývoji v dílčích obdobích. V takovém případě nelze odhadnout skutečný výnos fondu na základě celkového vývoje podkladového aktiva.

Největším tuzemským emitentem zajištěných fondů je ČSOB. V loňském roce skončil (doběhlo období, na které byl vytvořen) fond ČSOB Světových pivovarů 1. V době svého vzniku byl o něj velký zájem. Proto krátce nato následoval fond ČSOB Světových pivovarů 2. První fond vznikl v dubnu, druhý v květnu 2008. Fondy tedy zažily i propady spojené s krizí.

Fondy investující do pivovarů se ukázaly jako dobrá trefa, neboť první fond přinesl zhodnocení 5,25 % p.a. a druhý 4,76 % p.a. K takovým výnosům jim dopomohla především skutečnost, že v portfoliu měly akcie obřích světových pivovarnických koncernů. Tyto nadnárodní korporace obvykle mají nižší volatilitu a častěji vyplácejí dividendy.

Pokračování článku Šimona Finemona z 3. března 2014 najdete na serveru Investujeme.cz.

Zdroj: Investujeme.cz