9 důvodů zvážit, zda platí základy investování

Mnoho investičních myšlenek ze slavných knih o investování by stálo za revizi.
1. Valuace
Neznamenají buď vůbec nic, nebo jsou naopak nesmírně důležité. Regresní analýza historických výnosů ukazuje, že kvůli růstu valuací nejpravděpodobnější 19letý anualizovaný výnos z akcií klesl z 15 % reálně v roce 1982 na negativní reálný výnos 1 % v roce 2000. Jen málo investorů změnilo své akciové alokace na základě změny valuačních propozic držby akcií. Ovlivňují valuace výnosy, nebo ne? Pokud věříte v efektivitu trhu, nadhodnocení je mýtem. Věří v ni ale málokdo.
2. Analytici už nemají důvěru ve vlastní práci
Americký podnikatel a investor Rob Arnott se jednou na konferenci zeptal akademických analytiků, kolik z nich věří v efektivitu trhu. Zvedlo se jen málo rukou. Pak položil další otázku, a sice kolik z nich využije teorii jako součást analýzy, až se zase vrátí do práce. Přihlásili se téměř všichni.
3. Nejtalentovanější lidé z oboru se zdráhají hledat odpovědi na nejdůležitější otázky
Jeden analytik dal vypracovanou analýzu zkontrolovat komisi, která dokument zamítla. Jeden ze členů shledal analýzu zajímavou, byl však znepokojen, že její závěry odporovaly konvenčním investičním radám. Komentoval ji těmito slovy: "Bylo by úchvatné, kdybychom věděli, která teorie je správná." Ano, to by bylo úchvatné... kdybychom publikovali více dokumentů zkoumajících to, co nám data říkají ohledně konfliktů mezi dvěma teoriemi.
4. Už nelze déle předstírat, že je ekonomie věda
Eugene Fama a Robert Shiller jsou ohromné osobnosti. Oba si zasloužili Nobelovu ceny za ekonomii, kterou obdrželi koncem roku 2013. Mnozí experti však považují za omyl, že byly uděleny ceny v jeden okamžik dvěma lidem, jejichž závěry ohledně akciového investování jsou protichůdné. Nemělo by se raději rozhodnout o tom, kdo má pravdu? Úspory milionů penzistů závisejí na zodpovězení této otázky.
5. Vazby mezi ekonomickým kolapsem a propady cen akcií zůstávají velkou neznámou
V roce 1929 přišel krach akcií a ekonomická deprese. Způsobilo jedno druhé? A pokud ano, co bylo na začátku? Další krize přišla v roce 2008 - opět akciový i ekonomický propad. Nyní si namlouváme, že jsme na dobré cestě z recese. Objevují se ale pochybnosti. Jsme si jistí, že jsme porozuměli pravé příčině krize? Pokud ne, jak můžeme mít jistotu, že se nám ji podařilo překonat?
6. Mnohé z konvenčních představ nedávají smysl
John Bogle začátkem roku 2009 prohlásil, že propad cen akcií nebude trvat dlouho, protože nelze předpokládat, že by americké podniky ztratily téměř 10 bilionů USD tržní hodnoty v tak krátkém čase. Jako by Bogle říkal, že trh správně neoceňoval akcie během několika měsíců začátku roku 2009. Odmítal snad základní předpoklad strategie "kup a drž"?
7. Investoři dají na emoce
Navštivte několik investičních diskuzních fór, pochopíte pak smutnou realitu investování. Investoři jsou ti, kdo stanovují ceny akcií, a pokud jsou tak šíleně emocionální, jak se projevují na internetu, lze se ještě spoléhat na to, že jsou ceny stanovovány racionálně a zodpovědně?
8. Investiční experti vynechávají polovinu příběhu
Článek ve Wall Street Journalu na toto téma vyšel před několika lety. Uvažuji o tom jako o jednom z případů, kdy pes, který neštěká, tím říká, že vlastně ani štěkat neumí. Pokud experti vynechávají polovinu příběhu o investování a penezích, dělají více škod než užitku.
9. Diskuze o tom, jak Shillerovy poznatky ovlivňují nastavení akciových alokací, je tabu
Behaviorální finance jsou důležité, ale jak? Většina investorů chce z odborné literatury vyčíst, jak by měly být stanovovány akciové alokace. Přečtením Irrational Exuberance se o tomto tématu nedozvíte vůbec nic. Tento aspekt je v knize ignorován.
Zdroj: valuewalk.com