Akcie: Pár hřebíčků do rakve současného býčího trhu

Co způsobí konec býčího trendu na (americkém) akciovém trhu? Typická otázka na konci roku, navíc pro akcie mimořádně úspěšného. Položili si ji i reportéři agentury Bloomberg.
Jde vesměs o věci, o nichž se tolik nemluví, takže mohou být tak trochu mimo radary investorů, v budoucnu se z nich ale může vyklubat velký problém. A i když možná nepůjde o primární spouštěče propadů na trzích, mohou se na katastrofických scénářích významně podílet.
Kvantové zemětřesení 2.0
Kvantitativní investiční strategie a faktorové investování založené na umělé inteligenci zažívají velký boom. Když se ale ohlédneme do nedávné historie, uvidíme, že tato třída aktiv předběhla finanční krizi a medvědí trend s ní spojený asi o rok. Tyto fondy zaznamenaly masivní ztráty již v roce 2007. K takzvanému kvantovému zemětřesení došlo i kvůli tomu, že všichni investovali s pákou (na dluh) do podobných nástrojů a po obratu trendu došlo k bezprecedentním ztrátám.
Něčeho podobného se lze opět dočkat v brzké budoucnosti. Skeptici vidí problém zejména v tom, že počítačové modely mohou fungovat dobře, když se trh vyvíjí v souladu s historickými daty, na nichž jsou tyto modely založeny. Když se ale podmínky na trzích a chování investorů změní, počítače na to často nedokáží správně reagovat.
Dani Burgerová z Bloombergu uvádí příklad společnosti AQR Capital Management, která má pod správou 208 miliard dolarů a v roce 2007 byla mezi těmi, kdo přišel o velké peníze. Sám šéf společnosti Clifford Asness přiznává, že současná popularita faktorového investování může zvyšovat pravděpodobnost historického propadu nebo události, která vyvolá na trzích chaos. Ani to jej ale neodrazuje od toho, aby tomuto přístupu věřil a tvrdil, že když k něčemu na trhu dojde, nebude to mít dlouhodobé následky, protože strategie jeho firmy jsou dobře otestované a lidé je znají.
Jediné, co jej prý znepokojuje, je možný negativní vliv médií, která podporují psychologickou stránku propadů na trzích. Ostatní investory pak může znepokojovat, že objem prostředků se v těchto kvantových strategiích od roku 2009 zdvojnásobil a peníze do něj směřují ti největší správci aktiv na světě. Velké množství peněz a nepředvídatelné chování trhů mohou v budoucnu spustit lavinu, kterou zastaví až dno potenciálního medvědího trhu.
Divoká (kyber)karta
Pro Billa McNabba, který od roku 2008 zastává post šéfa společnosti Vanguard a s koncem letošního roku z pozice odchází, není největším strašákem blízké budoucnosti velká korekce, ale "nějaký typ kybernetické události". Podle McNabba jde o hrozbu, která se vyvíjí, a nejde přitom jen o ohrožení finančního sektoru, ale celé firemní infrastruktury. Za zmínku podle něj stojí problémy firem, jako jsou Sony (zveřejnění tajných dat filmového studia), Anthem (krádež osobních údajů 78,8 milionu klientů) nebo Equifax (krádež citlivých údajů u 143 milionů klientů v USA a 700 tisíc v Británii). Kvůli tomu náklady Vanguard na udržení či zvýšení kybernetické bezpečnosti v posledních osmi letech vzrostly na desetinásobek. "Jednoduše musíte být ochotni do toho investovat," tvrdí McNabb.
Co se týče samotných trhů, je víceméně v klidu. Uvědomuje si, že akcie jsou drahé, takže korekce o 10-15 % nebude nic šokujícího. "Zda nastane za 6, 12 nebo 18 měsíců, je vlastně jedno, dříve nebo později k ní dojde. Odmítat to a myslet si, že centrální bankéři dokáží trhy uřídit tak, že se korekce stane archaismem, by byla chyba. Trhy se potřebují pročistit," míní McNabb.
Sledování hodin
Asi žádná čtvrthodina na akciovém trhu není tak důležitá a riziková jako ta poslední před uzavřením burz, kdy jsou stanoveny uzavírací ceny. tato doba se může stát Achillovou patou trhu, jehož objem činí aktuálně v USA zhruba 30 bilionů dolarů. V průběhu dne se může stát cokoli, akcie se mohou obchodovat na 12 různých oficiálních místech. Na konci dne ale probíhají závěrečné aukce na "domovské" burze, kde jsou akcie listovány, a zde se určuje zavírací cena ovlivňující ostatní navázané produkty.
Když dojde na konci dne k problémům a závěrečná aukce selže, může to být průšvih. Když padne některá z burz NYSE, může pomoci NASDAQ a naopak. Tato situace ale zatím nebyla otestována v extrémních situacích. Navíc je rozdíl v tom, že na NYSE jsou obchodníci, kteří participují při zavírání trhu, zatímco na čistě elektronických trzích jako NASDAQ nebo NYSE Arca něco takového neexistuje.
Když nejsou stanoveny zavírací ceny, mohou být ovlivněny další typy cenných papírů, jako jsou opce nebo OTC deriváty, což může mít na trhy negativní dopad. V roce 2015 vypadly servery na NYSE na 3,5 hodiny a obchodníci se obávali, co se stane při uzavírání obchodování. Problém se sice podařilo vyřešit před uzavřením burzy, ale bylo to varování. To, že podobná situace zatím nenastala, neznamená, že problém s ní spojený nemůže přijít.
Čína (opět) a Trump
Kyle Bass, zakladatel a šéf společnosti Hayman Capital Management, mluví o nevyhnutelnosti recese v Číně již několik let (a není sám). Problémem druhé největší ekonomiky světa je podle něj bankovní systém, který se sice snaží působit v pohodě, ale v pořádku není. "Nelze mít bankovní systém, který vyroste za deset let o 1 000 %, a HDP, který vzroste o 500 %, bez toho, abyste zažili ztrátový cyklus. Když se vaše hospodářství mění z exportního na ekonomiku zaměřenou na domácí spotřebu, musíte si uvědomit, že všechny dluhy byly vytvořeny ve staré ekonomice a budou muset být restrukturalizovány," míní Bass.
Ču Ning z univerzity v Čching-chua, další kritik čínských poměrů, připomíná, že velké zadlužení ve finančním sektoru a přehřívající se nemovitostní trh představují pro ekonomiku velké riziko. Splasknutí bubliny může vyústit ve ztracenou dekádu, jaké jsme byli svědky v 90. letech v Japonsku. "Vláda by měla umožnit takzvaným zombie firmám zbankrotovat. V Číně je dnes méně bankrotů než v Nizozemsku nebo Belgii," míní Ču Ning.
Podle Basse je jedinou šancí pro Čínu dostatečně rychlý růst HDP, k němu ale podle manažera nedojde. "Pokud použijete devizové rezervy k udržení stability své měny, a pokud se zároveň snažíte mlžit o stavu bankovního systému, dříve nebo později vás situace dožene a přijde pád," tvrdí Bass.
Zatím posledním "trumfem" medvědů, pokud jde o Čínu, je americký prezident Donald Trump. Ten se bude snažit prosazovat sankce na země obchodující s KLDR. Mohlo by to poškodit globální obchod, zejména Čínu, kde by se bankovní systém mohl dostat do problémů dříve než bez geopolitického stresu kolem Severní Koreje. Způsobilo by to problémy ve vztazích USA a Číny, ale pro KLDR, Rusko a Tchaj-wan by to byla katastrofa. "Z finančního hlediska to sice nemusí být tak špatné jako v roce 2008, ale celkovou situaci by to zhoršit mohlo," uzavírá Bass.
USA vs. zbytek světa
Když už jsme u Trumpa, je tu ještě jeden člověk, kterému se ze současného přístupu USA k zahraničním partnerům dělá lehce nevolno. Dan Fuss ze společnosti Loomis Sayles & Co. již začíná pociťovat váhavý přístup klientů z Asie. "Začínají se ptát, co se to děje, a v některých případech, kdy by normálně investovali v USA, investují jinde," míní Fuss.
Situace mu připomíná období let 1973-1974, kdy po aféře Watergate odstoupil prezident Nixon a akcie za dva roky ztratily 25 %. "Nedůvěra v politické zřízení byla tehdy velká. Lidé mnohdy nechápou, jak to může vést k medvědímu trendu. Tehdy to bylo podobné, také jsem nevěřil, že to může dopadnout tak špatně," říká Fuss, který nerozumí současnému klidu na trzích. Jeho investiční strategie je jednoduchá - v době, kdy jsou sazby na minimu, je potřeba zkrátit dobu do splatnosti dluhopisů v portfoliu. A co se týče budoucí krize, Fuss upřímně přiznává, že nikdy žádnou nečekal. "Nevěřte těm, kdo tvrdí, že nějakou krizi v minulosti očekávali," uzavírá.
Všechna vajíčka v jednom košíku trochu jinak
Repo operace nejsou komerčně a mediálně atraktivní téma, ale to neznamená, že nemají na dění na finančních trzích vliv, spíše naopak. V polovině roku 2018 dojde v USA k tomu, že zbude pouze jedna banka, která bude odpovědná za zajištění repo operací o denním objemu kolem 2 bilionů dolarů, a to Bank of New York Mellon. JPMorgan Chase se jako jediný konkurent z trhu stáhla poté, co se tento byznys stal kvůli regulatorním opatřením příliš nákladným a málo výhodným.
Investoři se začínají obávat, že i v případě miliardových investic do zlepšení a modernizace technologií a systémů ze strany BNY Mellon může případný výpadek ochromit celý kreditní trh v USA. Repo obchody podporují likviditu na obrovském trhu se stáními dluhopisy, ale mají vliv i na obchodování s akciemi, firemními dluhopisy a měnami. Situace, kdy tak velký trh, na němž závisí další oblasti, stojí na jedné firmě, je podle řady investorů znepokojující a má daleko k ideálu.
Ne chamtivost, ale potřeba
Podle Deepaka Gulatiho, šéfa společnosti Argentiere Capital, bude mít příští krize mnohem širší dopad než ta poslední. Může za to nedostatek zajímavých výnosů na trhu. "Rizikové prémie jsou nejnižší v historii. V některých případech dokonce dostáváte zaplaceno, když se proti riziku zajistíte," říká Gulati s tím, že u volatility je zároveň poměr rizika a výnosu mnohem vyšší než v roce 2007.
Volatilita cen akcií je absurdně nízká, a pokud přijde nějaký šok, může vyletět vzhůru. A protože investoři hledají výnos za každou cenu, zajištění mnohdy neřeší. Jakýkoli obrat tak může mít nedozírné následky.
"Poslední krize byla o chamtivosti, ta budoucí bude o potřebě. Tehdy bylo na trhu 15 investičních bank, které se snažily generovat zisk, dnes loví výnosy na trhu tisíce účastníků. To vše jen kvůli tomu, že jsme tlačili penzijní fondy k investicím do toxických aktiv. Když se všem těmto pákovým nástrojům přestane dařit, investory to bude bolet," uzavírá Gulati.
Zdroj: Bloomberg
Aktuality
