Jak se firmy (ne)hrnou na americkou burzu

Boom IPO z 80. a 90. let byl následován stagnací v posledních letech. Na dalších grafech si ukážeme několik důvodů, proč tomu tak může být.

Málo zahraničních firem

V 90. letech sice podíl zahraničních firem představoval pouze 10 % z celkového počtu nových společností na burze, v absolutním vyjádření ale jejich počet rychle vzrostl. V roce 2000 byla až pětina nových titulů na burze ze zahraničí (75 firem). V dalších letech ale počet firem ze zahraničí rychle klesl a ani nástup čínských společností tento trend nedokázal zvrátit.

Akcie vs. investiční fondy

Preference investorů se mění. V roce 1996 bylo na americkém akciovém trhu listovaných více než 8 000 firem, v roce 2017 již pouze 4 336. Zato počet investičních fondů a ETF vzrostl ve stejné době z tisícovky na 4 234. Pravděpodobně je to způsobeno tím, že investoři raději investují do fondů a ETF než do jednotlivých akcií. Má to také vliv na to, že společnosti mají složitější pozici při získávání peněz na burze a ztrácejí zájem o vstup na trh.

Bankroty a nové firmy

Asi nejlepší vysvětlení pro pokles aktivity na trhu s IPO je snižující se aktivita při zakládání firem. Na grafu níže je patrný pozitivní trend, kdy klesá počet firem, které bankrotují, ale zároveň je jasné, že vzniká mnohem méně firem, které by si mohly jít pro peníze na burzu. Callum Thomas z webu Topdown Charts spekuluje, že sice ekonomika přeje novým a dobře fungujícím firmám, ale zároveň nemotivuje k zakládání startupů. Otázkou je také cykličnost tohoto jevu, a jelikož graf končí v roce 2015, situace se za poslední dva roky mohla změnit k lepšímu.

Firmy na burze a mimo ni

Ačkoli počet firem v posledních letech mírně roste, na burzu jich vstupuje stále méně. Zdá se, že si majitelé raději nechávají firmy pod svou kontrolou, případně získávají kapitál prostřednictvím private equity nebo venture kapitálu. Tento způsob získávání peněz se rozšířil zejména v posledních deseti letech, takže může být důvodem pro pokles počtu IPO.

Zdroj: Topdown Charts