Akcie: 40 let evropského ředění
Jednu věc akcionáři skutečně nemají v lásce. Je to ředění akcií, tedy jejich podílů ve firmě.
K ředění dochází, když naroste množství emitovaných akcií. Investory je vnímáno jako problém kvůli tomu, že sledují zisk na akcii (EPS). Ten logicky při stejném celkovém zisku klesne.
EPS se vypočítá jako zisk firmy vydělený celkovým počtem akcií. Pokud je emitováno více akcií, pak jmenovatel, kterým jsou děleny zisky, vzroste a sledovaný ukazatel EPS se sníží.
V novém reportu zabývajícím se kapitálovými výnosy se JPMorgan zaměřuje na trendy ředění na akciovém trhu. Nenahlíží na ně pouze z perspektivy jedné akcie, ale i širokého indexu. Sleduje změny poměru mezi tržní kapitalizací indexu a jeho hodnotou. V tomto případě slouží hodnota firem z indexu (celková kapitalizace) jako jmenovatel a úroveň indexu jako čitatel.
Mezi lety 1975 a 2000 evropské a britské akciové trhy zažívaly mnohem rozsáhlejší ředění, než bylo možné pozorovat v USA nebo Japonsku. JPMorgan upozorňuje na trend rychlého ředění v Evropě, zejména v důsledku privatizace evropských ekonomik během 80. let a po rozpadu Sovětského svazu.
Japonsko naproti tomu vykazuje setrvalý pokles od doby, kdy splaskla akciová bublina začátkem 90. let. Neředí se pravděpodobně kvůli nedostatečným ziskům, usuzují autoři reportu.
Od roku 2000 ředění prakticky neexistovalo v USA, bránily mu zpětné odkupy a aktivita v oblasti fúzí a akvizic v několika posledních cyklech.
Od finanční krize k častějšímu ředění docházelo pouze v Evropě, růst byl ale mírný, protože se ekonomika potýkala s dluhovou krizí a neduživým oživením.
Zdroj: JPMorgan
