Opravdu trh ví, jak mají být akcie oceněny?

Teorie efektivních trhů říká, že tržní ceny akcií i jiných aktiv v každém okamžiku odrážejí všechny dostupné relevantní informace a očekávání. Pokud by tomu tak skutečně bylo, znamenalo by to, že nadprůměrné zisky jsou pouze výsledkem náhody, nikoli schopností daného investora.

Jak ale pomocí teorie efektivních trhů vysvětlit to, že v okamžicích těsně před prasknutím investiční bubliny jsou ceny akcií na maximech a často jen o několik dnů později jsou klidně o desítky procent níže? Znamená to snad, že se na trhu najednou objeví informace, o které do té doby nikdo neměl ani tušení? Přiznejme si, že to není příliš pravděpodobné.

Nedávno publikovaná studie profesorů ekonomie Davida McLeana a Jeffreyho Pontiffa potvrdila, že přifukování bublin v mnoha případech pokračuje i poté, co jsou investorům předloženy jasné důkazy o tom, že ocenění akcií není vzhledem k problematickému výhledu odpovídající.

Touto studií tak McLean a Pontiff zasadili ránu tvrzení teorie efektivních trhů, že bubliny jsou spojené s takzvaným publikačním zkreslením, tedy tím, že negativní informace a pesimistické výhledy na trhu často chybí. Stejného závěru v jiné studii dosáhli rovněž Andrew Chen z Fedu a Tom Zimmermann z Kolínské univerzity.

Nabízí se prohlásit, že teorie efektivních trhů je nesmysl. Tak jednoduché to ale není. Konsenzuální ocenění akcií vycházející z veřejně dostupných dat nelze odmítat jako irelevantní, stejně tak se ale na ně nelze spoléhat jako na nezpochybnitelný fakt. Data jsou totiž jen jedním z faktorů ovlivňujících dění na trzích.

Zdroj: Bloomberg