Akciový trh a růst nerovnosti: Fed (ne)má na vybranou, cena je ale vysoká
Nerovnost byla ve Spojených státech obrovská již před vypuknutím pandemie. Rostoucí akciový trh ji ale díky penězům, kterou do systému pumpují vlády a centrální banky, ještě prohlubuje, protože investice do akcií jsou rozšířené především mezi bohatými, píše zpravodajský web CNN Business.
Studie dokládají, že deset procent nejbohatších amerických domácností vlastnilo v roce 2016, z nějž pocházejí nejčerstvější data americké centrální banky, na 84 % všech akcií.
To znamená, že z masivních zisků širšího indexu S&P 500 v posledních 12 týdnech budou pravděpodobně úměrně tomu více těžit majetní oproti nemajetným. To ještě více prohloubí nerovnost, protože běžní lidé se vzpamatovávají z ekonomického šoku, který způsobil nejhorší nezaměstnanost od 2. světové války.
"Rostoucí akciový trh zvláště v časech vysoké nezaměstnanosti a stagnujících příjmů z práce nepřiměřeně prospěje bohatším domácnostem," domnívá se ekonom Eswar Prasad z Cornellovy univerzity.
Podpora centrálních bank
Ceny amerických akcií se zvýšily díky nevídané podpoře americké centrální banky, bilionům dolarů vládních pobídek a optimismu ohledně rychlého hospodářského oživení. A jsou tu jisté důkazy, že oživení poháněli drobní investoři.
Ovšem ti Američané, kteří byli pandemií postiženi nejhůře, z této situace pravděpodobně přímý prospěch mít nebudou. To by mohlo vyvolat sociální nepokoje, protože socioekonomické a rasové rozdíly se ještě více obnaží.
V roce 2019 vlastnilo podle zprávy banky Credit Suisse jedno procento nejmajetnějších 45 % světového bohatství. Vlastnictví akcií v tom hrálo důležitou roli.
Rodiny ze střední třídy ovšem akciové trhy podle profesora Edwarda Wolffa z univerzity New York, který analyzoval údaje od Fedu z roku 2016, po prasknutí internetové bubliny z počátku tisíciletí do značné míry opustily. A protože čelily přetrvávajícím finančním tlakům, mnohé z nich se na něj nevrátily. Bohatí ale své akcie drželi ve vysoké míře bez přestání.
"Výdělky středněpříjmových rodin se za 20 let téměř nezměnily," říká Wolff. Střední třída je ve velkém finančním stresu a akcie tolik nepřikupuje.
Podle americké centrální banky jsou v držení akcií rozdíly i mezi jednotlivými demografickými skupinami. Vlastní je více než 60 % bílých rodin, ať už přímo, nebo prostřednictvím spoření na důchod, ale jen zhruba 30 % černošských a hispánských domácností.
Akcie nechaly ekonomiku za sebou
A zatímco příjmy střední třídy stagnovaly, hodnota akcií vystřelila do nebe, čemuž napomohly levné peníze od Fedu a štědré dividendy a zpětné odkupy akcií ze strany samotných firem. Index S&P 500 vystoupal od roku 2002 o 170 %, index technologického trhu Nasdaq Composite dokonce o více než 400 %.
Po prudkém propadu z března letošního roku akcie opět posílily rekordně rychlým tempem, protože centrální banky přislíbily během dosud nevídané intervence poskytnout na pomoc trhům a ekonomice biliony dolarů. To pomohlo těm, kteří vlastní akcie. Majetek amerických miliardářů za tu dobu narostl zhruba o pětinu.
Ekonomický výhled ale není dobrý. Na celém světě zůstávají bez práce desítky milionů lidí a nejhůře zasažené byly nejzranitelnější komunity včetně žen, černých Američanů a Američanů hispánského původu.
Mnozí z těch, kteří od března přišli o práci, se pravděpodobně dramatického růstu indexu S&P 500 jako investoři nezúčastnili. Akcie nakonec vlastní podle průzkumu společnosti Gallup jen 55 % Američanů. Některé firmy se navíc rozhodly nepřerušit výplatu dividend a zároveň propouštějí zaměstnance. Energetická společnost BP například investorům vyplatila odměnu za první kvartál a oznámila, že do konce roku zruší 10 000 pracovních míst.
Podle analytika J. J. Kinahana ze společnosti TD Ameritrade přitáhly na akciový trh bezplatné brokerské společnosti více otců a matek od rodin, což by postupně mohlo pomoci zmírnit nerovnost. Wolff si ale myslí, že současná krize zřejmě jen zvětší vlastnickou dynamiku, která již probíhá - domácnosti nucené sahat do úspor peníze místo na nákup akcií použijí na zaplacení účtů.
Limity měnové politiky
"Můžeme být, prosím, intelektuálně poctiví a prostě přiznat, že systém funguje tak, aby dával více peněz mimořádně bohatým lidem?" ptá se ve zprávě klientům analytik Michael Every z Rabobank.
Šéf Fedu se dostává pod tlak a je obviňován, že centrální banka nerovnost prohlubuje. Jerome Powell ale odpovídá, že Fed nemá na vybranou. A ekonomové s ním souhlasí. Kdyby centrální banka nejednala, mohla by se recese proměnit v depresi.
"Měnová politika má své limity a rostoucí nerovnost může být cena, kterou musí Fed zaplatit za snahu podporovat ekonomickou aktivitu," říká Prasad. Výsledkem může být další růst nerovnosti, který může přispět k rozšíření hněvu a nespokojenosti stojících za protesty Black Lives Matter.
"Ačkoli není nic špatného na tom, že obchodníci a investoři těží z dobře načasované a inteligentní spekulativní činnosti, odpojení ekonomiky od akciových trhů způsobí růst sociálního napětí," uzavírá analytik Joseph Brusuelas ze společnosti RSM.
Zdroj: ČTK
