Centrální banky jako matky falešných trhů: Dluhopisy i akcie jsou mimo realitu
Za uplynulé dva měsíce nalily centrální banky v čele s Fedem na světové trhy skrze odkupy aktiv okolo čtyř bilionů dolarů. Po deseti letech kvantitativního uvolňování to v době koronavirové krize vlastně není žádné překvapení, objem nákupů dluhopisů (státních i firemních), ETF a dalších typů cenných papírů je ale v tak krátké době bezprecedentní. Podle Bank of America Securities jsou v důsledku kroků centrálních bank akciové trhy odtržené od reality, o těch dluhopisových ani nemluvě.
Mnoho investorů "nerozumí" akciové rally, která se vzedmula po březnovém pádu na dno. Hlavní stratég Bank of America Securities Michael Hartnett má ale jasno. "Nehledejte v tom žádnou vědu, biliony nových dolarů dělají své. Ekonomika je sice ve volném pádu, akciový trh ale nemůže odrážet tuto realitu, když na něj proudí tolik nových peněz," říká.
Oživení na akciovém trhu je taženo především velkými technologickými tituly v čele s Facebookem, Applem, Amazonem, Alphabetem, Microsoftem a Netflixem. Ty v rámci celé tržní kapitalizace mají samozřejmě výrazně vyšší podíl, než jaký jim připadá v celé ekonomice, ať na úrovni vytvářené ekonomické hodnoty, nebo třeba v počtu zaměstnanců. Právě tyto makroekonomické ukazatele přitom v celém hospodářství zaznamenávají historicky rychlé propady.
Růstu na akciovém trhu (připomeňme, že ten americký nechává zbytek vyspělého světa daleko za sebou) přitom nemusí být konec. Zotavení cen akcií po propadech v letech 1929, 1938 a 1974 dosáhlo v průměru 61 %, poklesy v té době činily v průměru 49 %. To by v současnosti slibovalo růst amerického akciového indexu S&P 500 zhruba k 3 180 ze současných necelých 3 000 bodů.
Je ale potřeba mít na paměti, že současnost nepřipomíná historii ani v nejmenším. Tištění peněz v aktuální míře nemá obdoby a výnosy dluhopisů jsou tak nízké, že investice do nich láká jen opravdu konzervativní investory.
"Snaha o podporu ekonomiky vyvolává enormní rizika. Investoři jsou tlačeni k nákupům stále rizikovějších aktiv a vlády se snaží přimět bankovní systém k poskytování poměrně nejistých půjček subjektům napříč ekonomikou, a to včetně těch, které mají k solidní bonitě velice daleko, včetně takzvaných zombie společností, které po finanční krizi v podstatě 'nestihly zkrachovat', protože je podporovala již tak uvolněná měnová politika," upozorňuje Michael Hartnett.
"Opravdový stres přijde v době, kdy bude na firmy enormní tlak, aby zvyšovaly ziskovost, protože budou muset splácet v krizi napůjčované peníze. Vlády ve stejné době budou utahovat fiskální kohouty, aby zvýšily výběr daní," uzavírá stratég z Bank of America Securities.
Zdroj: Bank of America Merrill Lynch
