Největší rizika pro stabilitu na trzích aneb Jak rychle se (ne)mění nálada burziánů
Měsíc co měsíc se velké banky ptají svých klientů a také manažerů svých fondů, jaká rizika v ekonomice či na trzích v té které době vnímají jako ta hlavní. Po roce, kdy dominoval koronavirus, se na radary investorů v plné parádě vrátily inflace a růst výnosů dluhopisů a s nimi možnost, že centrální banky změní svou extrémně podpůrnou měnovou politiku, případně že tak či onak nesprávně (z hlediska investorů) zareagují na vývoj v ekonomice. Co v červenci ve svém průzkumu tržních rizik zjistila Deutsche Bank a proč tomu (ne)věnovat pozornost?
Vývoj toho, jak která rizika hodnotí institucionální investoři v průzkumech Deutsche Bank, naznačuje, že se sice od poloviny jara ne předních pozicích drží stejné pojmy, ale jejich pořadí se různě promíchává. Chybu v politice centrálních bank považuje aktuálně za největší hrozbu třetina oslovených, nepatrně více je pak těch, kteří se obávají o sílu hospodářského oživení. Vysokou inflaci a rostoucí výnosy dluhopisů sesadila z první příčky delta varianta koronaviru (případně další mutace).
Žádná rizika nelze ignorovat. Na možnost splasknutí technologické bubliny si sice nyní téměř nikdo nevzpomene, geopolitické faktory jako kdyby investoři podceňovali dlouhodobě, ale každý růst nakonec narazí na katalyzátor svého konce. Ovšem vzhledem k tomu, že americké, ale i evropské a globální akcie se drží na dohled historických maxim (a od jara do poloviny léta je dokázaly opakovaně posouvat), je zřejmé, že žádné z rizik v grafu zatím spouštěčem hlubšího poklesu nebylo, ať mu v daných měsících oslovení investoři přisuzovali jakkoli vysokou váhu.
Podobné průzkumy je proto dobré sledovat, ale výrazněji podle nich upravovat investiční strategii až takový smysl nedává. Jakmile se některé z rizik naplní, je to něco jiného, ne vždy je ale ten moment v danou dobu zřetelný. A zpětně už bývá na největší potenciální zisky (či omezení ztrát) pozdě.
