Co musíte ráno vědět (25. května)

1. Americké akciové indexy v úterý uzavřely smíšeně, nedařilo se zejména technologickým titulům

Americké akcie převážně oslabovaly, indexy S&P 500 a Nasdaq Composite klesly. Obavy, že agresivní kroky americké centrální banky směrem k omezení vysoké inflace by mohly uvrhnout americkou ekonomiku do recese, snížily chuť investorů riskovat. Index Dow po růstu z úvodních propadů nakonec stoupl o 0,15 % na 31 928,62 bodu, širší index S&P 500 klesl o 0,81 % na 3 941,48 bodu a index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, se snížil o 2,35 % na 11 264,45 bodu. Index volatility VIX se zvedl o 3,41 % na 29,45 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA spadl o deset a půl bazického bodu na 2,754 %. Ceny ropy zůstaly prakticky beze změny, zlato přidalo půl procenta a stříbro prudce zlevnilo o zhruba deset procent.

2. Evropské akcie v úterý zlevnily, hlavní indexy odepsaly do dvou procent

Obchodování na západoevropských akciových trzích v úterý skončilo v červených číslech. Nejvýrazněji klesly sektory maloobchodu a volnočasových aktivit, které odepsaly po třech procentech. Na trzích je nadále cítit napětí kvůli vysoké inflaci. Panevropský index STOXX Europe 600 klesl o 1,14 % na 431,58 bodu, britský FTSE 100 oslabil o 0,39 % na 7 484,35 bodu, německý DAX uzavřel se ztrátou 1,80 % na 13 919,75 bodu a francouzský CAC 40 přišel o 1,66 % a den zakončil na 6 253,14 bodu.

3. Pražská burza v úterý ztratila přes procento, ČEZ navázal na pondělní oslabení

Index PX pražské burzy v úterý odepsal 1,07 % na 1 308,55 bodu. Navázal tak na pondělní oslabení. V červených číslech skončila většina titulů. U akcií energetické společnosti ČEZ pokračuje výprodej po úspěšném minulém týdnu.

4. Očekávané události

V polovině týdne zaujme německý HDP a spotřebitelská důvěra v Německu a Francii, která oznámí také dílčí data z pracovního trhu. Sledované budou také výrobní ceny v Rusku a ve Španělsku. V USA budou hlavní data o zakázkách na zboží dlouhodobé spotřeby, data z hypotéčního trhu, zásoby ropy a hlavně zápis z posledního zasedání FOMC. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. WSJ: Broadcom jedná o převzetí softwarové firmy VMware za 60 miliard USD

Americký výrobce polovodičů a vývojář softwaru Broadcom jedná o převzetí softwarové společnosti VMware za 60 miliard USD. S odvoláním na informované zdroje to již v pondělí napsal ekonomický list The Wall Street Journal. Dohoda, pokud se uskuteční, zřejmě bude jednou z největších v tomto roce. Oznámena by mohla být ve čtvrtek. Převzetí by se mělo uskutečnit v hotovosti a v akciích. Cena ještě nebyla pevně stanovena a může se změnit, upozornil jeden ze zdrojů.

6. Pokles těžby ropy v Rusku nejvíce zasáhl státní firmu Rosněfť

Ruská státní ropná společnost Rosněfť, kterou řídí blízký spojenec prezidenta Vladimira Putina Igor Sečin, zaznamenala od invaze ruských vojsk na Ukrajinu ve srovnání s ostatními těžaři nejvýraznější pokles produkce. Na celkovém snížení těžby v zemi od invaze se Rosněfť spolu se svými dceřinými společnostmi podílela dvěma třetinami, ukazují podle agentury Bloomberg údaje ruského ministerstva energetiky. Je to zhruba dvojnásobek podílu firmy na celkové těžbě, což znamená, že Rosněfť byla zasažena neúměrně.

7. Růst podnikatelské aktivity v eurozóně v květnu zpomalil, zůstává ale silný

Růst podnikatelské aktivity v eurozóně v květnu zpomalil, růst životních nákladů totiž snížil kupní sílu spotřebitelů, zatímco nedostatek surovin zbrzdil expanzi výroby. Aktivita však prozatím zůstává silná. V předběžné zprávě to v úterý uvedla společnost S&P Global. Souhrnný index nákupních manažerů, který sleduje aktivitu v průmyslu i ve službách, se snížil na 54,9 bodu z dubnových 55,8 bodu.

8. Důvěra v českou ekonomiku v květnu dále stoupla, mezi spotřebiteli se ale propadá

Důvěra v českou ekonomiku v květnu dále vzrostla, meziměsíčně se její index zvýšil o 1,8 bodu na 101,8 bodu. Za nárůstem stojí vyšší důvěra mezi podnikateli, naopak spotřebitelé jsou dále pesimističtější. Jejich důvěra v ekonomiku se dostala na nejnižší hodnotu od května 2012. Údaje v úterý zveřejnil Český statistický úřad. Celková důvěra v ekonomiku a důvěra podnikatelů jsou ve srovnání s loňským květnem vyšší.

9. Volkswagen může předstihnout Teslu v prodeji elektromobilů v roce 2025, říká jeho šéf

Automobilka Volkswagen může předstihnout Teslu v prodeji elektromobilů v roce 2025. Na výročním setkání Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu to v úterý uvedl její šéf Herbert Diess, podle nějž jeho firmě v nadcházejících měsících pomůže zmírnění problémů s dodavatelskými řetězci.

10. Každá desátá domácnost v eurozóně vlastní kryptoativa, ukázal průzkum ECB

Každá desátá domácnost v eurozóně vlastní kryptoaktiva, jako je například bitcoin. U bohatých lidí je přitom jen o málo větší pravděpodobnost, že nějaká mají, než je tomu v případě chudých lidí. Ukázaly to výsledky průzkumu, který si nechala udělat Evropská centrální banka. Ta sama - stejně jako regulační orgány v některých dalších zemích včetně Spojených států - přitom lidi před nákupem bitcoinu a dalších kryptoměn už několikrát varovala.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

Rusko potřebuje automobily, a proto obnovuje značku ze sovětské éry

Poté, co Renault kvůli invazi Ruska na Ukrajinu oznámil odchod z ruského automobilového trhu, uvedl starosta Moskvy, že továrna této firmy bude využita k obnovení zaniklé automobilové značky Moskvič z dob sovětské éry. Značka Moskvič, která je mimo území bývalého Sovětského svazu a jeho satelitních zemí málo známá, byla založena kolem roku 1930 a fungovala až do roku 1991.

Stejně jako mnoho jiných automobilových značek ze zemí komunistického bloku se i Moskvič potýkal s problémy s kvalitou. Lewis Siegelbaum v knize Auta pro soudruhy uvádí, že model Moskvič 408 z 60. let s motorem o výkonu 50 koní měl tolik závad, že ho kritizovali dokonce i sovětští úředníci. Siegelbaum ho popisuje jednoduše jako "příšerné auto".

Navzdory přetrvávajícím problémům uzavřela sovětská vláda s francouzskou automobilkou Renault dohodu o modernizaci továrny a zvýšení výroby na 200 000 vozů do roku 1975, uvádí se v knize. Výroba skončila s rozpadem Sovětského svazu a nástupem západních automobilek. Část bývalé moskevské továrny byla znovu otevřena v roce 2005 jako společný podnik Renaultu a města Moskvy.

Renault také vlastnil kontrolní podíl ve společnosti AvtoVAZ, mateřské společnosti populární ruské automobilové značky Lada. V prohlášení z tohoto týdne Renault uvedl, že kontrolní podíl byl prodán ruské vládě, zatímco kontrolní podíl v moskevské továrně, kde se vyráběly vozy Renault, byl prodán městu Moskva. Renault si ponechal otevřenou možnost pozdějšího návratu na ruský trh.

"Zahraniční vlastník se rozhodl uzavřít moskevskou továrnu Renault. Je to jeho právo, nemůžeme však dopustit, aby se několik tisíc zaměstnanců ocitlo bez práce," napsal moskevský starosta Sergej Sobjanin v příspěvku na svém blogu.

"Proto jsem přijal rozhodnutí evidovat závod jako majetek města a obnovit výrobu osobních automobilů pod historickou značkou Moskvič. V roce 2022 začínáme novou kapitolu v historii moskviče," dodal Sobjanin.

Společnost se bude snažit, aby v závodě zůstali pracovat všichni jeho současní zaměstnanci, napsal starosta. Továrna se také bude snažit získávat většinu dílů pro automobily od ruských firem.

Továrna bude zpočátku vyrábět konvenční auta na benzinový pohon, ale v určitém okamžiku přejde na výrobu elektromobilů, uvedl dále Sobjanin. Starosta neupřesnil, jaké modely vozidel se budou v dohledné budoucnosti v bývalé továrně Renaultu vyrábět.

Moskvič má kořeny ve vozech, které jsou považovány za jedny z prvních sovětských automobilů z 20. a 30. let minulého století. Po druhé světové válce začala společnost vyrábět auta pod názvem Moskvič, což znamená Moskvan, obyvatel Moskvy. Podle analytické agentury Autostat je dnes v Rusku stále registrováno přibližně 200 000 moskvičů.