Dva nové jaderné bloky v Dukovanech postaví jihokorejská KHNP, jeden vyjde v současných cenách na 200 miliard korun
(AKTUALIZOVÁNO) Nové jaderné bloky v dukovanské elektrárně postaví jihokorejská společnost KHNP. Zatím půjde o dva reaktory, vláda ovšem bude ještě s vítězem jednat o opci na výstavbu dalších dvou bloků v Temelíně. Cena za jeden reaktor při výstavbě dvou bloků je při současných cenách 200 miliard korun. Kabinet dal jihokorejské společnosti přednost před francouzskou EdF. Na středeční tiskové konferenci po jednání vlády to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Půjde o největší a nejdražší zakázku v historii novodobé České republiky. První reaktor by se měl začít stavět v roce 2029, do zkušebního provozu by měl jít v roce 2036.
Vláda se podle Fialy přiklonila k doporučení společností ČEZ, která na jaře nabídky analyzovala. "Korejská nabídka byla lepší prakticky ve všech hodnocených kritériích," řekl premiér.
Kabinet ve středu rozhodl o výstavbě zatím dvou reaktorů v Dukovanech, protože podle Fialy z nabídky vyplynulo, že bude výhodnější stavba dvou bloků na stejném místě. ČEZ, který má tendr na starosti, ovšem bude s vítězným dodavatelem v příštích třech až pěti letech jednat také o opci na další dva reaktory v Temelíně. KHNP nabízela svůj reaktor APR1000 o výkonu 1 050 MW, který podle ní odpovídá všem evropským standardům a byl navržen právě pro export do Evropy.
Při preferované variantě výstavby dvou reaktorů by měla stavba jednoho bloku podle Fialy vyjít na přibližně 200 miliard korun. Jde o vyčíslení nákladů při současných cenách, zakázka se tak může v budoucnu prodražit. Podle odhadů vlády z roku 2020 měl jeden reaktor při tehdejších cenách vyjít na 160 miliard korun. Navýšení na aktuální cenu způsobily podle vlády inflace a další faktory.
Nabízená cena za výstavbu podle vlády do budoucna zajistí konkurenceschopné ceny elektřiny. Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) by se měla pohybovat do 90 eur za megawatthodinu. O výsledné ceně ovšem chce ještě vláda s dodavatelem jednat.
Korejci podle Fialy v nabídce deklarovali zapojení českého průmyslu do projektu ve výši zhruba 60 %. Investované peníze navíc budou mít podle premiéra vysoký multiplikační efekt pro tuzemské hospodářství. Podle dřívějších analýz by každá vložená koruna měla mít více než trojnásobný výnos.
Česko má v současnosti šest jaderných bloků ve dvou elektrárnách. Dva bloky, každý o výkonu přibližně 1 000 megawattů, jsou v jihočeském Temelíně. Čtyři menší bloky s výkonem po 510 MW stojí v Dukovanech. Vedle nových klasických reaktorů ČEZ připravuje také stavbu malých modulárních reaktorů. První z nich by měl vzniknout v Temelíně.
Rozpočtové náklady v příštích pěti letech budou 80 až 85 miliard Kč
Rozpočtové náklady na přípravné práce pro dva nové jaderné bloky v Dukovanech budou v příštích pěti letech 80 až 85 miliard korun. Nebude kvůli tomu nutné dělat mimořádná rozpočtová opatření, řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Zdůraznil, že KHNP nabídla lepší podmínky placení za nové reaktory. Stát podle něj bude hradit náklady pouze za provedenou práci.
Ministr také upozornil, že Česko už získalo od Evropské komise takzvanou notifikaci, schválení veřejné podpory při výstavbě jednoho bloku v Dukovanech. V co nejkratší době připraví žádost o notifikaci i pro druhý blok, která bude vycházet z prvního modelu veřejné podpory, ale v některých modelech financování se bude lišit. Stanjura zdůraznil, že bez veřejné podpory se jaderný blok postavit nedá.
Veřejná podpora pro první blok by měla mít podobu návratné půjčky investorovi stavby, kterým je dceřiná firma polostátní energetické společnosti ČEZ. Prvních 12 let bude půjčka bezúročná, úroky začnou nabíhat až od uvedení jaderného bloku do provozu, kdy také investor začne z výnosů z výroby elektřiny půjčku splácet.
Analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Oldřich Sklenář neočekává u žádosti k Evropské komisi o notifikaci i pro druhý dukovanský blok obstrukce, i když ho bude stavět korejská KHNP, nikoli francouzská EdF. V otázce jaderné výstavby podle něj panuje mezi představiteli Česka a Francie shoda.
"Pokud by v tendru zvítězili Francouzi, bylo by v jejich vlastním zájmu, aby nám Evropská komise šla například při vyjednávání modelu financování co nejvíce naproti," míní analytik. "Na druhou stranu osobně neočekávám ve chvíli, kdy v otázce jaderné výstavby existuje shoda mezi představiteli obou zemí, nějaké záměrné obstrukce," dodal.
Nabídka KHNP byla lepší, shodují se koaliční politici
Nabídka jihokorejské KHNP v tendru na stavbu jaderných bloků v Dukovanech byla jednoznačně lepší prakticky po všech stránkách, od ceny výsledně vyrobené energie po míru zapojení českých firem. Uvedla to předsedkyně TOP 09 a Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová. Vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí a předseda KDU-ČSL Marian Jurečka označil za důležité bezpečné a cenově dostupné dodávky energií a vysoké zapojení tuzemského průmyslu nejen při stavbě v Dukovanech. S rozhodnutím i s argumentací premiéra se zcela ztotožňuje vicepremiér, ministr vnitra a šéf STAN Vít Rakušan.
Podle Fialy bylo středeční rozhodnutí kabinetu jednomyslné, což se odvíjelo od lepších podmínek ze strany KHNP. "I cena byla přesvědčivá tak, že jsme mohli rozhodnout jednomyslně," uvedl po jednání vlády.
"Tento historický krok je nesmírně dobrou zprávou pro české občany a jsem ráda, že naše vláda posouvá energetiku dopředu i s ohledem na tolik důležitou energetickou bezpečnost," uvedla také Pekarová Adamová.
Jurečka označil rozhodnutí vlády za jedno z nejdůležitějších v energetice v novodobé historii. "Chceme... mít bezpečné a cenově dostupné dodávky energií a zároveň je pro nás důležité vysoké zapojení našeho průmyslu nejen při této výstavbě v Dukovanech," uvedl na síti X. Poté doplnil, že nebylo nad čím váhat. "Na jednání vlády jsem doporučení investora podpořil, předložená nabídka KHNP byla jednoznačně lepší," poznamenal.
Vláda podle vicepremiéra, ministra pro místní rozvoj a předsedy Pirátů Ivana Bartoše k věci přistoupila maximálně odpovědně, jelikož si uvědomuje dlouhodobé dopady na Česko a občany. "Což byl ostatně i důvod, proč jsme v minulém období za Piráty tak intenzivně bojovali proti nápadu ANO otevřít možnost dostavby Kremlu, kdy se nám tuhle myšlenku naštěstí podařilo zastavit," napsal. Česko podle něj musí být co nejvíc energeticky soběstačné a nezávislé na nepřátelských režimech.
V tendru byly podle Bartoše velice podrobně a odborně vyhodnoceny obě nabídky. "Nakonec vyhrála ta cenově výhodnější, která zajistí jak rozvoj jaderné energetiky, tak dostatek elektřiny pro občany a firmy za přijatelnou cenu," poznamenal.
"Do hodnocení bylo zapojeno přibližně 200 expertů, kteří postupovali v souladu s metodikou podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Hodnocení proběhlo podle předem stanovených licenčních, technických, ekonomických a smluvních podmínek. Pečlivě se zvažovalo také bezpečnostní hledisko," dodal Bartoš.
Rozhodnutí podpořil také ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09). "Připomínám, že minulá vláda zvažovala Rosatom. Na základě podkladů jsem přesvědčen, že se jedná o nejvýhodnější variantu. Je to i obrovská příležitost pro výzkum v ČR," podotkl na síti X. Také Pekarová Adamová považuje za důležité, že výstavba se uskuteční bez účasti Ruska a Číny.
Nabídka korejské společnosti se její výhodnější ve většině parametrů i podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL). "Nyní se bude jednat o uzavření smlouvy. Naším cílem je zajištění energetické bezpečnosti a rozumné ceny energií," poznamenal.
Svazy: Pro český průmysl je zásadní maximální možné zapojení tuzemských firem
Pro český průmysl nyní bude podle vyjádření Svazu průmyslu a dopravy ČR a Aliance české energetiky zásadní maximální zapojení tuzemských firem při výstavbě nových jaderných bloků. Firmy a svazy chtějí akcelerovat jednání o spolupráci s korejskou KHNP, která se stala vítězem jaderného tendru, začít je podle nich třeba okamžitě. Zároveň věří, že dosáhnou na dříve deklarovaný podíl 65% účasti českých podniků na celém projektu.
"Je dobře, že konečně padlo rozhodnutí," řekl ředitel sekce hospodářské a hlavní analytik Svazu průmyslu a dopravy ČR Bohuslav Čížek. Podle něj je nyní pro celý český průmysl zásadní maximální možné zapojení českých firem a maximalizování efektů pro tuzemskou ekonomiku. "Důležité pak ještě bude, jaký model financování bude následně zvolen tak, aby zajistil dlouhodobě konkurenční cenu. A stejně tak bude důležité, aby výstavba proběhla včas," podotkl Čížek.
S KHNP dlouhodobě jedná také Aliance české energetiky. "Jsme rádi, že tato jednání byla velmi konstruktivní, děkujeme za ně a těšíme se na jejich očekávanou akceleraci do okamžiku podpisu smlouvy mezi společností KHNP a zadavatelem tendru," řekl výkonný ředitel aliance Josef Perlík
Aliance nyní věří, že Korejci dodrží dřívější deklarace o 65% zapojení českých firem do projektu. "Aktuálně máme s KHNP uzavřeny desítky memorand o porozumění a jednotky smluv o smlouvách budoucích. Což je dobrým základem do budoucna, český průmysl je připraven intenzivně jednat o dokončení smluvního zabezpečení účasti českého průmyslu v očekávaném a pro Českou republiku tolik důležitém objemu 65 % z celkových dodávek a zároveň v rolích, které budou z pohledu dodavatelského řetězce významné, a to ku prospěchu průmyslu i samotného projektu," podotkl Perlík.
Ten zároveň zdůraznil, že vzhledem ke stanoveným termínům bude nutné, aby jednání s vítězným dodavatelem začala okamžitě, ať už z důvodu nutnosti adaptace českých společností na budoucí dodávky, tak kvůli přípravě a spuštění konkrétních odborných studijních programů na vysokých a středních školách ideálně už v roce 2025 a nutnosti celkové přípravy realizace projektu.
KHNP chce usilovat o to, aby se do stavby bloků zapojilo co nejvíce firem z ČR
KHNP chce nadále usilovat o to, aby se do projektu zapojilo co nejvíce českých firem a pracovníků, vyplývá ze středeční tiskové zprávy firmy. Podnik také věří, že nové jaderné bloky České republice pomohou zajistit její energetické potřeby a přispějí ke snížení emisí skleníkových plynů.
O konečně hodnotě zakázky se podle KHNP ještě rozhodne. V tiskové zprávě firma také sdělila, že chce s dceřinou společností ČEZ, Elektrárnou Dukovany II, tedy s vlastníkem projektu, smlouvu uzavřít do března 2025.
Projekt znamená spolupráci na dalších přibližně 100 let, od výstavby až po provoz. Výstavba jednoho či více reaktorů APR1000 by tak znamenala záruku dlouhodobého rozvoje partnerství a přátelství pro obě země. Toto posílené partnerství mezi vládami obou zemí by pak mohlo umožnit rozsáhlou spolupráci v celé řadě oblastí. Bereme to jako velký závazek a uděláme při závěrečných jednáních vše pro to, aby byl reaktor APR1000 v České republice skutečně postaven," uvedl ředitel KHNP Ču Ho-wang. Pro KHNP se podle jejího vyjádření bude jednat o první zakázku na výstavbu jaderných bloků v Evropě.
KHNP identifikovala 200 českých firem, se kterými by na stavbě jaderných bloků mohla spolupracovat, a uzavřela 76 memorand o porozumění. Dohodu sjednala například se společností Doosan Škoda Power, která má dodat hlavní turbínu, stojí v tiskové zprávě společnosti.
Analytici: Rizika v jaderném tendru přetrvávají, hrozí prodražení i zpoždění
Rizika v jaderném tendru i přes výběr korejské společnosti KHNP jako dodavatele nových reaktorů přetrvávají, tvrdí analytici oslovení ČTK. Podle nich totiž hrozí dvojnásobné až trojnásobné navýšení aktuálně deklarované ceny za jeden blok, obávají se také zpoždění celého projektu. Poukazují přitom rovněž na to, že Korejci dosud v EU nestavěli.
Podle analytika ze společnosti ENA a výkonného ředitele Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiřího Gavora korejská firma zvítězila zejména díky nižší ceně. Zároveň se jí podle něj zřejmě podařilo rozptýlit obavy české strany z možných komplikací vyplývajících z právních sporů s Westinghouse ohledně duševního vlastnictví technologie. "Předpokládám, že Westinghouse bude mít nakonec nějakou menší účast na dodávce," podotkl Gavor. Podle Westinghouse však KHNP není oprávněná používat technologii reaktoru, kterou Česku v tendru nabídla. Američané korejskou firmu viní z nedodržování amerických pravidel pro kontrolu vývozu, chtějí se kvůli tomu právně bránit.
Podle Gavora rizika zůstávají. "KHNP ještě nikde nepostavila jednotku o požadovaném výkonu, navíc ještě nic nepostavila v EU. V podstatě půjde o demonstrační jednotku a demonstrační jednotky se notoricky potýkají s překračováním rozpočtu a času," varoval Gavor. Podle něj tak bude hodně záležet na tom, jak kvalitní smlouvu, obsahující všechny příslušné penalizace za nedodržení parametrů, podepíše česká vláda.
Pro analytika z XTB Jiřího Tylečka je výhra Korejců překvapením, postavení dvou bloků v Dukovanech naopak předpokládal. "Dá se očekávat, že jejich hlavní výhodou byla nabídnutá cena a také pouze malé zpoždění a problémy referenčních zakázek," řekl. V případě ceny za reaktory je však skeptický. "Nabízená cena okolo 200 miliard Kč za blok je podle mého názoru naprosto nereálná. Očekávám, že konečná cena bude přibližně dvakrát až třikrát vyšší a realizace bude mít zpoždění v řádu let. To ukazují projekty, které byly v Evropě realizovány v posledních letech," upozornil Tyleček.
Volba stavby dvou bloků je podle něj ideálním řešením. "Nové bloky přispějí k zajištění energetické bezpečnosti. Hlavní riziko však vidím v reálné ceně elektřiny, kterou budou nové bloky v době uvedení do provozu vyrábět. V době, kdy tato elektřina přijde na trh, nemusí být tak výhodná jako některé jiné alternativy. Vše bude záviset na růstu podílu výroby obnovitelných zdrojů, rychlosti odchodu od plynu a také na osudu malých modulárních reaktorů," doplnil Tyleček.
Podle analytika z Capitalinked.com Radima Dohnala je výběr KHNP spíše dobrou volbou. "Sice má spory s Westinghouse a nemá v EU prozatím žádnou realizaci, ale současně nemá žádné velmi problematické projekty ve vyspělém světě," uvedl Dohnal.
Také Dohnal však pochybuje o konečných nákladech za reaktory. "Myslím, že premiér podlehl neodborným poradcům, pokud řekl, že cena elektřiny z nových bloků bude nižší než dnešní cena silové elektřiny roční dodávky. To zřejmě vychází z ceny 200 miliard Kč za blok a zřejmě to nepočítá s náklady financování. Financování na straně státu či dodavatele KHNP těžko někdo odpustí, a tak si nadále myslím, že jeden blok nemůže stát méně než 400 miliard Kč včetně financování," řekl.
Manažer Finlord Boris Tomčiak hodnotí cenu 200 miliard korun za blok v případě, že se v praxi nezvýší, jako příznivou. Postavení dvou reaktorů je podle něj vzhledem k připravovanému odklonu od uhlí nutností, o využití opce na další dva bloky rozhodne vývoj dalších technologií v budoucnu. "Od nových jaderných bloků nelze čekat zlevnění elektřiny oproti současnosti, ale rozhodně přispějí ke stabilnějšímu vývoji cen," řekl.
K výběru KHNP pak Tomčiak podotkl, že korejská firma má podle něj oproti EdF lepší reputaci. "U posledních instalací vždy dodržela časový harmonogram a rozpočet," zdůraznil.
"Schválení dvou bloků v Dukovanech je v zásadě v souladu s obecným očekáváním. Jako mírně negativní vidíme komentáře vlády týkající se financování druhého bloku. Vláda nenaznačila žádný plán restrukturalizace ČEZ. Z omezených poskytnutých informací se zdá, že ČEZ by měl stavět druhý blok pod podobným finančním schématem jako první blok (projekt vlastněný ČEZ, téměř plně financovaný státem, omezená finanční účast ČEZ, ale stále zodpovědnost za projekt). Oznámená cena asi 200 miliard korun za blok (cca 7,5-8,5 milionu eur/MW) je nad našimi odhady, možná ale pod odhady zbytku trhu. Očekávaná realizační cena elektřiny pro plánovaný čtyřicetiletý CfD kontrakt na vyrobenou elektřinu pod 90 eur/MWh se nám na první pohled jeví pro danou výši investice poněkud nízká (náš hrubý odhad pro takový CAPEX je 90-100 eur/MWh, neznáme ale detaily), což může také mít negativní dopad na sentiment vůči ČEZ. Nicméně věříme, že výpočet realizační ceny CfD bude proveden tak, aby to ČEZ poskytlo odpovídající výnos na jeho malou finanční účast v projektu. Projekt od státu dostane velmi nízko úročené financování a maximální expozice ČEZ je pro první blok podle dřívějších informací od finančního ředitele 1,5 miliardy eur. Dalším krokem, který bude zároveň pro akcie ČEZ nejdůležitější, bude rozhodnutí o schématu financování pro druhý blok, které vláda plánuje dokončit letos. Restrukturalizace firmy do té doby stále není vyloučena, i když odhadujeme, že firma by mohla stavět druhý blok za podobných podmínek jako první," napsal analytik Petr Bártek z České spořitelny.
EdF je při případných změnách v jaderném tendru připravena dál jednat s ČR
Společnost EdF vzala výsledek jaderného tendru na vědomí, podnik je ovšem připraven dále s ČR jednat, pokud v tendru nastanou v nadcházejících týdnech nebo měsících nějaké změny. Podle dřívějších vyjádření společnosti ČEZ, která má tendr na starosti, by v případě výraznějších změn smluvních podmínek oproti podané nabídce mohl být v rámci soutěže později vyzván druhý z uchazečů. V tomto případě by to byla právě EdF.
EdF zároveň potvrdila, že chce v Evropě prosazovat koordinovaný přístup k jaderné energetice založený na evropských technologiích, a bude tak pokračovat ve svých projektech Hinkley Point C, Sizewell C a výstavbě reaktorů EPR2 ve Francii.
Drábová: Vláda se při výběru vítěze tendru nemohla rozhodnout špatně
Vláda se při výběru vítěze jaderného tendru nemohla rozhodnout špatně, řekla předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Všechny firmy, které se do soutěže zapojily, tedy korejská KHNP, francouzská EdF i americký Westinghouse, jsou podle ní vysoce kvalifikované a dokážou doručit blok se světovými parametry bezpečnosti. Za hlavní pak Drábová označila to, že kabinet rozhodnutí o stavbě nových jaderných bloků v Česku vůbec učinil.
Bývalý generální ředitel ČEZ Jaroslav Míl ve středu v České televizi řekl, že vláda výběrem KHNP učinila správné rozhodnutí, protože firma má podle něj výstavbu perfektně zorganizovanou. Zároveň uvedl, že částka 200 miliard korun za jeden reaktor při výstavbě dvou bloků je velmi nízká a rozumná.
Stavba prvního reaktoru by měla začít za pět let, přičemž spuštění zkušebního provozu se plánuje na rok 2036. Podle Míla se ale nepodaří plánované termíny výstavby dodržet, a to kvůli nízké kvalifikovanosti státní správy a samospráv v Česku. Na spolurozhodování se podle něj bude podílet více než 40 organizací. "Tím, že nedošlo k plánovanému velkému vyškolení, tak dnes budeme velmi obtížně ten čas dohánět," řekl.
Akcie ČEZ v první hodině po vyhlášení výsledku jaderného tendru posilovaly
Akcie energetické společnosti ČEZ v první hodině po vyhlášení výsledku tendru na stavbu nových jaderných bloků v elektrárně Dukovany posílily z 898 na 908 korun. Ranního maxima 909,50 Kč zatím nedosáhly. Vláda ve středu rozhodla o stavbě dvou jaderných bloků v Dukovanech s opcí na další dva bloky v Temelíně. Stavět je má jihokorejská společnost KHNP.
Akcie ČEZ ve středu otevřely na 909,50 Kč po úterním závěru 903,50 Kč. Dopoledne jejich cena stagnovala kolem 904 korun, před tiskovou konferencí vlády klesla krátce po poledni k 893,50 Kč. Těsně před zveřejněním výsledku tendru začala cena titulu znovu růst a v růstu pokračovala i v následující hodině.
Investorem nových bloků bude dceřiná společnost ČEZ Elektrárna Dukovany II. Podle vyjádření vládních představitelů bude cena jednoho bloku kolem 200 miliard korun. Vláda by měla na stavbu poskytnout investorovi veřejnou podporu ve formě návratné půjčky, která se v prvních 12 letech nebude úročit. Formu podpory pro jeden jaderný blok už schválila Evropská komise, pro druhý blok o ni chce vláda požádat v blízké době.
Zdroj: ČTK