Cena zlata se dále propadá, futures v USA až na 1 401 USD za trojskou unci

Cena zlata se propadá na několikaletá minima. Po pátečním zahájení medvědího trhu se "šelmy" chopily žezla a posílají cenu kovu na úrovně okolo 1 430 USD za trojskou unci, tedy o téměř 3 % níže. Necelé procento odepisuje také stříbro. Například akcie Barrick Gold, které v pátek ztratily 8,53 %, v pre-marketu v pondělí odepisují přes 5 %.

Nabízíme podrobný komentář k situaci na trhu s drahými kovy od Romana Pilíška, hlavního ekonoma společnosti ZLATÉ REZERVY.

Když jsme minulý rok na jednom neformálním setkání přítomným finančníkům vysvětlovali, že zlaté rezervy evropských států mohou být použity jako kolaterál k dluhopisům, tvářili se přinejmenším udiveně. Pokud se podíváme na propad ceny zlata v závěru minulého týdne, jehož hlavním důvodem má být spekulace, že pokud by Kypr prodával své zlaté rezervy, mohlo by tak učinit i Portugalsko nebo Španělsko, vidíme, že se nic nezměnilo.

Jen pomyslet na možnost, že by Portugalsko nebo jiná evropská země dobrovolně nebo pod nátlakem své zlato prodávaly na volném trhu, aby splácely půjčky, je zcela proti zdravému rozumu. Veřejnost by tuto variantu naprosto odmítla. A pokud by snad k této akci mělo dojít, pak by se tak nedělo na volném trhu. Evropská centrální banka, Mezinárodní měnový fond, Banka pro mezinárodní transakce nebo například Čína by po těchto zlatých rezervách rády sáhly.

Mnohem lepší variantou pro předlužené země je využít zlato částečně jako zástavu proti novým půjčkám a dosáhnout nejen nižší úrokové sazby, ale celkového uklidnění na dluhopisových trzích.

Myšlenka použití zlatých rezerv předlužených zemí není žádnou novinkou. Například Světová rada pro zlato se této možnosti využití zlatých rezerv věnuje velmi intenzivně. Technicky by proces probíhal následovně: Fyzické zlato emitující země by bylo před emisí dluhopisů převezeno na území třetí strany (například do Londýna). V případě splacení půjčky by si je mohla odvézt zpět, v případě nesplacení by zlato propadlo věřiteli. Která jiná úvěrová politika by se zdála být věrohodnější? Tuto tezi potvrdil i nedávný průzkum mezi italskou veřejností.

Aktuální turbulence na trhu zlata z důvodu spekulace na výprodej zlatých rezerv zadlužených zemí je podle nás chybná.

Čemu však lze uvěřit, je vliv mediální "masáže" na tržní sentiment skrze různé předpovědi - již co do věrohodnosti zesnulých - bankovních domů, jako je například Goldman Sachs. Například jejich analýzy postavené na očekávání návratu plusových reálných úrokových sazeb do západních ekonomik jsou zcela mimo elementární ekonomické myšlení.

Pokud si to sečteme:

mainstreamové zprávy + "věrohodné" ekonomické analýzy + schopnosti současných elektronických obchodních systémů – například pro prodej na krátko – ve velké kvantitě nasazené pouze několika tržními subjekty = ideální prostředí pro pokles cen, jehož jsme svědky.

Jeden by si myslel, že se jedná o příliš jednoduchý a viditelný proces, takže by si ho každý hned všiml a na věc poukázal. Opak je pravdou. Ačkoli se na tyto skutečnosti dlouhodobě upozorňuje, jsou odpovědné státní instituce v USA (CFTC) přinejmenším liknavé.

Ve hře totiž není pouze krátkodobý výkyv cen, ale hlavně důvěra ve zlato a stříbro jako "bezpečný přístav" v konfrontaci s důvěrou v dolar a ostatní papírové měny. Každý portfoliomanažer, individuální spekulant nebo investor – bez ohledu na to, v jaké kategorii investic se pohybuje – okamžitě při negativních zprávách z americké, evropské nebo japonské ekonomiky zapíná graf zlata a sleduje, jaké vykazuje tržní chování. Při očekávání výroku centrálních bankéřů má manažer cenový graf zlata nastavený hned vedle hlavních zpráv.

Hlavním motivem zainteresovaných skupin je prostřednictvím všech dostupných prostředků vyvolat v investorech a veřejnosti dojem, že zlato svou pozici bezpečného přístavu ztratilo. Racionálně nelze tuto věc vysvětlit ani na 1 000 stranách, jediným faktorem, který na špatně informované investory zaručeně působí, je strach – panika, které jsme svědky. Na tuto "akci" se následně nabalují příkazy technických fondů, které ve vidině krátkodobých zisků navyšují své sázky na pokles.

Tuto situaci okomentoval George Soros, když řekl, že "zlato veřejnost hodně zklamalo, mělo být totiž bezpečným investičním přístavem, ať se děje cokoli. Ovšem když loni euro kolabovalo, cena zlata také klesala”.

Celý tento stav však nahrává investorům do fyzického zlata a stříbra. Papírový trh jednoduše snižuje cenu těchto měnových kovů pod cenu, která by byla pouze na fyzickém trhu. Podle nás institucionální i soukromí investoři, kteří při ukládání hotovosti do zlata preferují pouze dodávky fyzického kovu, budou současné ceny pokládat za dumpingové a této situace využijí pro svou další nákupní vlnu.

Smart Investors (nebo Smart Money, jak se tento druh investorů nazývá) mají totiž zcela rozdílný pohled na věc. Jsou dosti imunní vůči panickým stavům, drží se předem jasné strategie. Dokud tedy budou západní centrální banky nuceny stimulovat své ekonomiky neustálým tištěním nových peněz - bez ohledu na rétoriku - a navyšovat nesplatitelné státní dluhy jen díky absurdně nízkým úrokovým sazbám, volba směřuje na fyzické zlato, případně stříbro, které nenesou riziko protistrany.

Až se přesune miska vah od současných SHORT sázek opět směrem k realitě fyzického trhu, který z podstaty věci vždy nakonec vítězí, snad si při příštím cenovém "výplachu"(který je obvykle předzvěstí silného býčího trhu) na tuto zkušenost všichni vzpomeneme.

Aktuální cenu zlata sledujte zde