Skončí svět Applu podobně, jako skončil svět IBM?

Stačilo pár let, aby se Apple stal na základě tržní hodnoty největší společností světa. Tak velkou, že zatlačil do pozadí všechny konkurenty na akciovém trhu. Dominuje indexu S&P 500 jako žádná jiná firma za posledních 30 let.

Tržní kapitalizace Applu přes 720 miliard USD dalece překonává všechny ostatní firmy na trhu a Wall Street se shoduje, že se nakousnuté jablko ještě několik let udrží na výsluní. Chytré hodinky, telefony, notebooky a nejrůznější služby přinášejí firmě nadále tolik důležitou publicitu. Nedávno zveřejněné lepší než očekávané výsledky navíc odůvodňují další zhodnocování. Hedgeové fondy odhadují, že by se mohl Apple dopracovat až k 1 bilionu USD tržní kapitalizace.

I kdyby měl ale Apple ještě prostor růst, je tu několik varovných signálů. Firma překročila důležitý milník. V únoru narostla na dvojnásobek velikosti druhé největší společnosti z S&P 500. Jde o vzácný případ dominance, který tu nebyl k vidění od éry Ronalda Reagana.

Howard Silverblatt, analytik z S&P Dow Jones Indices, upozorňuje na to, že poslední tržní kolos, který převyšoval největší konkurenty v poměru dva ku jedné, byla IBM. Takto dominovat trhu se jí podařilo hned ve třech po sobě jdoucích letech (1983-1985). "Tehdy byly stolní počítače novinka," vysvětluje analytik. "Tehdy si také všichni mysleli, že bude IBM vládnout světu navždy."

Nyní patří svět Applu

Technologický gigant je miláčkem a nejrozšířenější pozicí v portfoliích amerických podílových fondů. Naproti tomu IBM, bývalý šampion těžké váhy, se už ani soubojů v elitní lize neúčastní. Podle analýzy Morningstar drží až 62. příčku. Zůstává významnou firmou, ale věčně zápasí s problémy. Investoři ji ohodnocují na méně než čtvrtinu aktuální tržní hodnoty Applu.

Co se IBM stalo?

Podle některých ukazatelů byla ve své době IBM mnohem významnější firmou, než je nyní Apple. Měřeno podle tržní kapitalizace například IBM zaujímala v rámci indexu S&P 500 v roce 1985 6,4% podíl a byla 2,35krát větší než druhá největší společnost té doby (Exxon). Dnes je druhý největší Microsoft, ExxonMobil se stal trojkou a oba jsou na zhruba polovině tržní kapitalizace Applu. Na čtvrtém a pátém místě najdeme Google a Johnson & Johnson.

Apple má nesmírný vliv, na indexu S&P 500 se podílí 4,1 %. IBM ale zakončila v 80. letech dokonce 7 kalendářních let s tržní vahou nad 4 %. V jejím již zmiňovaném nejlepším roce 1985 měla na indexu podíl více než 1,5krát větší, než je současná váha Applu.

IBM hrála zkrátka úplně jinou ligu než dnes Apple. Se svým základním zaměřením na korporace nikdy neaspirovala na to, aby se stala projevem společenského statusu nebo módy. Její prestiž byla však výjimečná, neměřitelná čísly.

V roce 1987 dva curyšští vědci z IBM vyhráli Nobelovu cenu za fyziku za průlom v supravodivosti. Rok předtím firemní vědci přitom již vyhráli cenu za to, že odhalili nástroj zvaný STM (scanning tunneling electron microscope). IBM byla na výzkum a vývoj svých vědců právem hrdá. Když se podíváme na výzkum Applu, musíme uznat, že je sice úchvatný, ale je hlavně produktově tažený. Nejde o přelomové vynálezy pro lidstvo jako v případě IBM.

Ze zpětného pohledu vyplývá, že právě tento status IBM byl pro firmu částečně kamenem úrazu. V 80. letech na vrcholu své slávy IBM pokračovala s průlomovými vědeckými vynálezy a ultrarychlými počítači, nicméně se tolik nesoustředila na inovace vlastní produktové linie a klientských služeb. Naivně postoupila klíčové podnikatelské aktivity v oblasti počítačů firmám jako Microsoft nebo Intel a její ziskové marže začaly klesat

Investoři většinou tyto problémy podceňovali, pokud si je vůbec začali uvědomovat. V dobách sálových počítačů byla IBM přední technologickou společností a její hegemonie na akciovém trhu se zdála jako neotřesitelná.

Není divu, že mladý Steve Jobs, spoluzakladatel Apple Computer, v proslovu v San Francisku na podzim 1983 přímo zacílil na IBM, označil její chování za arogantní a krátkozraké a předpověděl její úpadek. Pak představil Apple Macintosh, malý osobní počítač, s nimž nadále útočil na IBM.

IBM si prožila ještě několik let slávy, ale jak předpověděl Jobs, začala být citlivá na změny trendů (stejně jako všechny příliš velké společnosti). IBM prošla mnoha bolestivými změnami, a jak se ukázalo v posledních kvartálních výsledcích, boj nemá stále vyhraný - její tržby klesají a musí se zbavovat svého pomalu rostoucího "starého" byznysu, jako jsou osobní počítače, CD/DVD mechaniky, low-endové serverové počítače nebo výroba čipů. Žádné nové iniciativy jako datová analytika, cloud computing nebo mobilní aplikace pro korporace u IBM nenajdete.

Ve strategii mobilních aplikací se IBM spoléhá na partnerství se svým odvěkým rivalem Applem. IBM využívá svých zkušeností se superpočítači a umělou inteligencí u nové iniciativy Watson Health, v níž je zapojen i Apple. Spojenectví má oběma firmám pomoci k růstu; v případě Applu navíc zajistit, že jeho produkty prorazí v korporátní sféře, kde je hluboce zakořeněna IBM.

Že raketový vzestup může následovat bolestivý pád, by jistě potvrdili i manažeři bývalé "neotřesitelné" jedničky na poli mobilních telefonů, společnosti Nokia. Její akcie se dokázaly z rekordních 221 eur na konci března 2000 propadnout až na necelá 2 eura v dobách nečekaného agresivního nástupu chytrých telefonů v roce 2012.

Příliš rychlý růst není žádnou zárukou budoucnosti (spíše naopak), hlavně když se stanete největší firmou na světě. Investoři by si tyto lekce měly vzít konečně k srdci.

Zdroj: New York Times