Bohatí jsou jiní. Jsou lepší investoři
Co když bohatí bohatnou díky tomu, že vědí, jak investovat peníze efektivněji? Nová studie finančních analytiků Marcina Kacperczyka, Jaromira Nosala a Luminity Stevensové ukazuje, že za růstem příjmové nerovnosti může stát hned několik faktorů.
Finanční gramotnost
Lepší výkonnost bohatých může mít kořeny v lepším finančním vzdělání. Sofistikovaní investoři například znají pojem diverzifikace a vědí, jak rozdělení investic funguje. Naproti tomu drobní investoři nejsou tak finančně gramotní, a proto si mnohdy do portfolia vyberou jen jednu nebo dvě akcie, čímž podstupují vzhledem k očekávaným výnosům nepřiměřené riziko. Studie dokazují, že jde o jednu z největších a nejčastějších chyb, jaké při investování lidé dělají.
Problém mezer ve finančním vzdělání je zvláště nebezpečný kvůli tomu, že si ho nesofistikovaní lidé většinou ani neuvědomují. V psychologii je to označováno jako Dunning-Krugerův efekt (neboli kognitivní klam).
Informace
Dalším důvodem lepších finančních výsledků bohatých je informační asymetrie. Za peníze si bohatí mohou zajistit přístup k drahým datům z finančních trhů. Sofistikovaní investoři díky nim dokáží z trhu rychle skoupit nejhodnotnější aktiva a dosáhnout lepších výnosů. Drobným investorům nechají jen zbytky.
Složené úročení kapitálových výnosů
Na bohatství následně působí efekt složeného úročení. Počáteční náskok ve výkonnosti v podobě vyšších kapitálových výnosů se postupem času kumuluje a umožňuje bohatým bohatnout rychleji. Nerovnost v tocích příjmů se mění na nerovnost bohatství.
Složené úročení znalostí
Kacperczyk a jeho kolektiv mají pro svět ještě jednu negativní zprávu. Kumulativní efekt nefunguje jen u financí, ale také u znalostí. Čím více toho víte, tím lépe si zajistíte možnosti, jak se dozvědět ještě více. Náskok před ostatními mají finanční experti již takový, že ho není možné dohnat ani zvyšováním finanční gramotnosti širší veřejnosti.
Kontrola nad akciovým trhem
Když vědci srovnali výkonnost sofistikovaných investorů (investičních společností a poradců) a ostatních skupin, odhalili, že skupina profesionálů výkonností překonává skupinu drobných investorů od začátku 90. let.
Profesionálové navíc přebírají kontrolu nad akciovým trhem.
Díky revoluci informačních technologií získali profesionální investoři přístup k většímu spektru klíčových finančních dat. S touto expanzí koresponduje podle modelu růst jejich akciových pozic. A vzhledem k tomu, že akcie nabízejí vyšší výnosy než ostatní třídy aktiv, zdá se, že finanční budoucnost bude patřit sofistikovaným.
Tedy pokud se analytici ve svých predikcích nemýlili. Nutno totiž dodat, že Kacperczykova teorie je velmi komplikovaná a postavená na řadě předpokladů a proměnných. I tak bychom se ale měli mít na pozoru, teorie popisuje konkrétní a velmi pravděpodobné mechanismy pro dystopii podle ekonoma Thomase Pikettyho. Ten předpovídá, že přirozenou tendencí finančních trhů je prohlubovat příjmovou nerovnost (bohatí dále bohatnou, protože se jejich počáteční kapitál sám od sebe zhodnocuje).
Obrana proti dystopii
Existují dva nejběžnější nástroje, jak se bránit proti světu, který prohlubuje rozdíly. Jsou jimi zdanění kapitálových výnosů (které je ale považováno za jednu z ekonomicky nejškodlivějších daní) a přerozdělování výhod kapitálových výnosů rovnoměrněji skrze suverénní fondy. Obě řešení ale nejsou příliš tržní a kapitalistická. Vyžadují zásah státu do ekonomiky, a proto je voliči a ekonomové jen stěží posvětí.
Zdroj: Bloomberg
