Turecko 2016: Sázka na stavební boom a posílení bezpečnosti se vyplatí, od věci není ani turecká lira

Turci museli za poslední rok a půl hned čtyřikrát k volebním urnám. Výsledná nervozita a turbulence v regionu zchladily ochotu domácností utrácet i zájem zahraničních investorů o Turecko. Změní to silná pozice, kterou v posledních volbách získala strana AKP?

Po volbách byla patrná pozitivní reakce akciových trhů. Růst ale ztratil energii ve chvíli, kdy AKP zmínila změnu politického systému země, tedy přechod od modelu, jehož středobodem je parlament, k modelu, v rámci kterého je moc soustředěna v rukou prezidenta. Pokud AKP v tomto smyslu nebude tlačit na pilu, pokud změnu ústavy a toto téma obecně nechá alespoň chvíli uležet, turecké akcie by mohly z výsledku listopadových voleb nadále těžit. Jednobarevná většinová vláda by totiž měla zajistit hospodářskou stabilitu.

Důvěra spotřebitelů je na šestiletém minimu a růst ekonomiky zpomalil na z pohledu nedávné historie dýchavičná tři procenta. Kde by se případná stabilizace či obrat k lepšímu mohly projevit nejvýrazněji či nejdříve?

Ekonomika roste pomalu, to je pravda, nicméně valuace tureckých akcií jsou ve srovnání se srovnatelnými firmami z rozvíjejících se trhů nižší. Navíc lira od začátku roku výrazně oslabila, což by mělo zvýšit atraktivitu tureckých společností. Mezi nejzajímavější sektory určitě patří stavebnictví. AKP má totiž v plánu rozsáhlé infrastrukturní projekty a většina, kterou získala, by jí měla umožnit tyto záměry naplnit. V souvislosti s plány AKP bych zmínila také sektor obrany – strana avizovala, že do ní také hodlá hodně investovat. A nakonec bych zmínila spotřebitelský sektor, kterému by měla prospět očekávaná stabilizace.

Co by úspěšnost sázek na tyto sektory mohlo zkomplikovat, co by tedy měl investor zajímající se o Turecko sledovat? Vynechme nyní geopolitické turbulence v okolí země a soustřeďme se na čistě ekonomické faktory.

V první řadě je to hospodářská politika nové vlády, ta totiž může ovlivnit zájem zahraničních investorů o Turecko. Druhou, neméně důležitou věcí je politika Fedu, konkrétně přetřásané zvyšování úrokových sazeb. Otázkou je, jak výrazně americká centrální banka šlápne na brzdu. Skokové zvýšení i postupný, ale příliš rychlý růst sazeb by mohly mít nepříjemné důsledky.

I z tohoto pohledu se – na rozdíl od akcií – turecké dluhopisy nezdají být příliš atraktivní.

Souhlasím, současná situace není dluhopisovým investorům příliš nakloněna. Jádrová inflace v Turecku roste, cena ropy přitom zůstává nízká. To je podstatné, Turecko totiž ropu dováží, a levný barel by tedy měl jeho ekonomice prospívat. Zatím to tak ale nevypadá, mimo jiné i kvůli tomu, co se stalo před volbami – lira zlevnila, což se projevilo ve vývoji cen. No a pokud Fed v prosinci zvýší úroky, turecké dluhopisy nebudou v nejbližší době zrovna zajímavou sázkou.

Zmínila jste liru. Ta má za sebou letos poměrně divokou jízdu – před volbami patřila mezi měny s nejslabší výkonností, po volbách posílila, aby následně opět ztratila. Co od ní čekat?

Turecká měna může investorům nabídnout zajímavé příležitosti. Krátce po volbách posílila na 2,80 USD/TRY, aby následně – poté, co AKP začala mluvit o změně politického systému – oslabila. Pokud ale vláda toto téma opustí a bude se soustředit na stabilizaci ekonomiky, mohla by se lira dostat na 2,70 USD/TRY, kde by zřejmě našla určitou podporu, a následně ještě mírně posílit. Vedle zmíněných sektorů ekonomiky je tedy lira to nejzajímavější, co Turecko aktuálně investorům nabízí.