Evropské akcie v pátek uzavřely pod nulou, v týdenním horizontu se indexy na směru neshodly

Britský FTSE 100 v pátek klesl o 0,33 % na 6 529,18 bodu, německý DAX odepsal 0,27 % na 13 630,51 bodu a francouzský CAC 40 uzavřel se ztrátou 0,39 % na 5 527,84 bodu. Panevropský index STOXX Europe 600 na závěr týdne odepsal 0,35 % na 395,90 bodu.

Britský premiér Boris Johnson ve čtvrtek řekl, že jednání mezi Británií a Evropskou unií se ocitla ve vážné situaci. Prohlásil také, že dohoda není pravděpodobná, pokud EU nezmění svůj postoj v otázce rybolovu.

Z druhé strany oceánu byl ale naopak cítit optimismus díky doporučení panelu amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) schválit nouzové použití koronavirové vakcíny od společnosti Moderna. Blíže je navíc údajně také dohoda Kongresu USA na další pomoci ekonomice.

Za celý uplynulý týden index STOXX Europe 600 přidal 1,48 %, FTSE 100 se snížil o 0,27 %, DAX posílil o 3,94 % a CAC 40 vzrostl o 0,37 %.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Automobilka Volkswagen se potýká s nedostatkem polovodičů a upraví podle toho v prvním čtvrtletí roku 2021 výrobu v Číně, v Severní Americe a v Evropě. Dotkne se to i vozů značky Škoda, informoval v pátek německý koncern.
• Investiční společnost Immofinanz koupila osm nákupních parků v Česku, Rakousku, Srbsku a Chorvatsku. Šest plně pronajatých parků o rozloze 43 000 metrů čtverečních koupila od belgického investora Mitiska Reim. Dále koupila maloobchodní prostory v rakouském Voitsbergu s plochou 5 500 metrů čtverečních a jednu nemovitost v chorvatském městě Ludberg. Immofinanz o tom v pátek informovala v tiskové zprávě. Údaje o ceně transakcí nezveřejnila.
• Tržby maloobchodních prodejců ve Spojeném království zaznamenaly v listopadu pokles o 3,8 %, což bylo nad odhady analytiků, kteří čekali pokles o 4,2 %. Říjnová hodnota byla také revidována směrem nahoru z +1,2 % na +1,3 %. V meziročním srovnání však zaostaly maloobchodní tržby za očekáváním, když rostly o 2,4 %, ale trh očekával růst o 2,8 % (říjen +5,8 %). Tržby očištěné o prodeje paliv se zvýšily meziročně o 5,6 % (říjen +7,8 %, odhad +4,1 %), v porovnání s minulým měsícem klesly o 2,6 % (říjen +1,4 %, odhad -3,3 %).
• Evropská unie a Čína se blíží uzavření dohody o investicích, která by evropským firmám měla usnadnit přístup na nejrychleji rostoucí trh světa. Napsal to v pátek list South China Morning Post (SCMP), který vychází v Hongkongu. Dohoda by také měla vytvořit rámec, který by evropským podnikům umožnil působit v Číně za stejných podmínek, jaké dnes mají čínské firmy v EU. Hongkongský list s odkazem na vysoce postaveného diplomata v Bruselu uvádí, že obě strany už se předběžně dohodly.
• Erste Group Bank oznámila, že je nepravděpodobné, že by mohla v únoru vyplatit podmíněnou dividendu ve výši 0,75 eura na akcii. Důvodem je doporučení ohledně dividend ze strany ECB.
• V pátek po uzavření jednotlivých trhů dojde k pravidelnému převážení indexů PX, CECE, FTSE a STOXX Europe 600. Lze proto čekat zvýšené objemy obchodování na pražské burze, zejména v závěrečné aukci. Z pohledu mezinárodních benchmarků nejsou u českých titulů oznámeny výrazné změny. Pouze v rámci regionálního indexu CECE dojde k mírnému poklesu váhy českých akcií z důvodu zvýšení váhy polských titulů.
• Podnikatelská nálada v Německu se v prosinci po dvou měsících poklesu opět zlepšila. Její index, který sestavuje mnichovský institut Ifo, vystoupil na 92,1 bodu z listopadových 90,9 bodu (revize z 90,7 bodu). Překonal tak za odhady analytiků, kteří očekávali pokles na 90 bodů.
• Japonská společnost Sony stahuje ze svého obchodu PlayStation Store hru Cyberpunk 2077 od největšího polského vývojáře a distributora videoher CD Projekt. Reaguje na četné stížnosti hráčů, kteří upozornili, že videohra je plná softwarových chyb a nedostatků. Informovala o tom v pátek agentura Reuters. Sony nabízí plnou kompenzaci těm, kteří si hru zakoupili. Polská firma slibuje nápravu.
• Důvěra britských spotřebitelů v prosinci stoupla nejvíce za osm let. Povzbudilo ji zahájení očkovací kampaně proti nemoci covid-19 v zemi. Ukázaly to výsledky průzkumu, které v pátek zveřejnila společnost GfK. Index spotřebitelské důvěry se podle ní v tomto měsíci zvýšil na minus 26 z listopadových minus 33 bodů.

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Evropská centrální banka (ECB) údajně zvažuje, že by v prvních devíti měsících příštího roku umožnila výplatu dividend jen kapitálově nejsilnějším bankám, a to jen do výše 20 % čistého zisku. O podmínkách výplaty bude dozorčí rada ECB jednat v tomto týdnu, o konečném návrhu ještě není rozhodnuto.
• Americký vývojář počítačových her a videoher Electronic Arts koupí za 1,2 miliardy USD britského vývojáře závodních simulátorů Codemasters. EA tak nakonec přeplatila herní studio Take-Two Interactive, které mělo firmu Codemasters převzít za 971 milionů USD (4,85 GBP za akcii).
• Meziroční míra inflace na Slovensku v listopadu klesla na 1,5 %, v říjnu spotřebitelské ceny stouply o 1,6 %. Informoval o tom v pondělí slovenský statistický úřad. Ceny zboží a služeb se opět zvyšovaly pomaleji než v České republice, kde inflace v listopadu dosáhla 2,7 % po 2,9 % v říjnu.
• Francouzská ekonomika se bude v příštím roce z propadu způsobeného koronavirovou krizí zotavovat pomaleji, než se předpokládalo. Předpověděla to v pondělí francouzská centrální banka. Podle její nové prognózy se hrubý domácí produkt zvýší zhruba o 5 %. V září, tedy před příchodem druhé vlny koronaviru, banka růst odhadovala na 7,4 %.
• Meziměsíční růst průmyslové výroby v Evropské unii v říjnu zrychlil na 1,9 % ze zářijových 0,3 %. Oznámil to v pondělí statistický úřad Eurostat. V samotné eurozóně se výroba zvýšila o 2,1 % po zářijovém růstu o 0,1 %.
• Británie začne jednat s francouzskou elektrárenskou společností EDF o financování stavby jaderné elektrárny v Suffolku na východě Anglie. Projekt za 20 miliard liber kritizují odpůrci stavby, podle nichž je to zbytečně drahé, uvedl v pondělí server BBC. EDF už staví projekt Hinkley Point C, což je první jaderná elektrárna v Británii za 20 let.
• Německý automobilový koncern Daimler v příštím roce zahájí ve své maďarské továrně sériovou výrobu sportovně-užitkových vozů (SUV) na elektrický pohon. Oznámil to v pondělí ředitel továrny Christian Wolff.
• Ratingová společnost S&P Global v pondělí uvedla, že pokud by došlo k brexitu bez dohody, čímž by došlo k odříznutí Spojeného království od klíčových evropských trhů, může dojít ke snížení ratingu.
• Společnost A.P. Moller Holding, která vlastní dánský přepravní gigant Maersk, se dohodla na koupi výrobce udržitelných obalů na potraviny Faerch Group za 1,9 miliardy eur. Oznámila to společnost v pondělním prohlášení. Faerch vlastní mimo jiné závod na plastové a fóliové obaly v Liberci.
• V Británii v tříměsíčním období do konce října přišlo o práci rekordních 370 000 lidí. Míra nezaměstnanosti se zvýšila na 4,9 % ze 4,8 % v předchozím tříměsíčním období do konce září. Oznámil to v úterý britský statistický úřad (ONS). Nárůst míry nezaměstnanosti byl ale méně výrazný, než očekávali analytici. Ti v anketě agentury Reuters předpovídali zvýšení na 5,1 %.
• Největší britský maloobchodní prodejce sportovního oblečení a obuvi JD Sports koupil za 325 milionů dolarů amerického konkurenta Shoe Palace. Firma v úterý uvedla, že si tímto krokem rozšiřuje aktivity ve Spojených státech.
• Polsko se rozhodlo postavit plánovanou továrnu na výrobu elektromobilů ve Slezském vojvodství. Se zahájením produkce však nyní počítá později, než se původně plánovalo. Oznámila to v úterý státní společnost ElectroMobility Poland (EMP). Výroba elektromobilů by měla vytvořit kolem 15 000 pracovních míst.
• Prodejcům oděvů Inditex a H&M kvůli šíření koronaviru dále klesají tržby. Pokles byl v uplynulých měsících sice mírnější než na jaře, s nástupem další vlny epidemie se ale situace opět zhoršuje. Firmy v úterý uvedly, že částečnou kompenzací je růst on-line prodeje, který za pandemie zrychluje. Inditex, který vlastní obchody Zara, je podle obratu největším maloobchodním prodejcem oděvů na světě, H&M druhým největším.
• Ukrajinský parlament v úterý schválil obnovení pravomocí národní protikorupční agentury. Ústavní soud v říjnu rozhodl o zrušení některých protikorupčních zákonů a připravil agenturu, která kontroluje majetková přiznání veřejných činitelů, o některé její klíčové pravomoci. Rozhodnutí soudu vyvolalo mezinárodní znepokojení a ohrožovalo mimo jiné program zahraniční pomoci ve výši pěti miliard dolarů, který dříve Kyjev dohodl s Mezinárodním měnovým fondem (MMF).
• Mluvčí britského premiéra v úterý odpoledne uvedl, že Boris Johnson svému kabinetu opět zdůraznil, že chce dosáhnout dohodu s EU, ale ne za každou cenu. Nejpravděpodobnějším výsledkem je podle něj odchod Velké Británie z EU bez dohody.
• Řecká vláda chce v příštím roce vyčlenit na nákupy armádní výzbroje pětkrát více peněz než letos, celkem plánuje utratit 2,5 miliardy eur. Vyplývá to z návrhu státního rozpočtu, o němž má v úterý podle agentury DPA hlasovat parlament. Premiér Kyriakos Mitsotakis ohlásil podstatné posílení armády už v září, a to v souvislosti se spory s Tureckem týkajícími se průzkumu ložisek ropy ve Středozemním moři.
• Tempo meziroční inflace ve Spojeném království v listopadu kleslo na 0,3 % z 0,7 % v říjnu. Čekalo se zpomalení růstu cen jenom na 0,6 %. Meziměsíčně pak ceny klesly o 0,1 % při očekávání 0,1% růstu po jejich stagnaci v říjnu. Jádrová inflace dosáhla tempa 1,1 %, v říjnu byla 1,5 %.
• Americký provozovatel sociální sítě Facebook přesune své britské uživatele pod americké smlouvy o ochraně osobních údajů. Ty jsou méně přísné než evropské, které pro ně platí nyní. Firma uvedla, že opatření vstoupí v platnost od počátku ledna, tedy od chvíle kdy se Británie na konci přechodného období po brexitu přestane řídit právem Evropské unie. Nyní spadají Britové pod evropskou centrálu Facebooku v Dublinu. Facebook bude uživatele o změně informovat v první polovině příštího roku. Podobný krok už v únoru oznámil Google.
• Evropská centrální banka oznámila, že umožní bankám opět vyplácet dividendy. Zpětné odkupy a výplata dividend však budou až do září 2021 omezeny maximální výší 15 % kumulovaných zisků za roky 2019 a 2020 a 0,2 procentního bodu z CET1 kapitálu. Současně ECB finanční domy vyzvala, aby výplatu dividend v prvních devíti měsících příštího roku zvážily.
• Podnikatelská aktivita v eurozóně se i v prosinci snížila, její pokles se ale téměř zastavil. Ukazuje to předběžný kompozitní index nákupních manažerů, který vzrostl na 49,8 bodu z 45,3 bodu v listopadu. Dílčí index pro služby vyskočil na 47,3 bodu z 41,7 bodu a ukazatel pro průmysl se zvýšil na 55,5 bodu z 53,8 bodu. Klíčová je úroveň 50 bodů, která je předělem mezi pásmem poklesu a růstu aktivity. Předběžné PMI za prosinec v eurozóně, Německu i Francii byly lepší, než se čekalo.
• Evropská unie pozastaví vyplácení téměř 90 milionů eur hospodářské pomoci Etiopii kvůli přetrvávajícímu konfliktu ve státě Tigraj na severu země. Vyplývá to z interního unijního dokumentu citovaného agenturou AFP. EU již dříve vyjádřila znepokojení nad humanitární situací v Tigraji a vyzvala k politickému řešení konfliktu a ukončení násilí.
• Ekonomický institut Ifo snížil výhled růstu německé ekonomiky na příští rok na 4,2 % z 5,1 %. Oživení se podle něj opozdí kvůli novému uzavírání ekonomik v Německu a v dalších zemích. Odhad růstu na rok 2022 ale zvýšil na 2,5 % z dříve udávaných 1,7 %.
• Eurozóna: Obchodní bilance v říjnu skončila s přebytkem 30 miliard eur (odhad: 22 miliard eur, září: 24,8 miliardy eur). Po sezónním očištění obchodní bilance v říjnu skončila s přebytkem 25,9 miliardy eur (září: 23,7 miliardy eur).
• Eurozóna: Stavební výroba v říjnu meziměsíčně stoupla o 0,5 % (září: -2,7 %). Meziročně se stavební výroba v eurozóně snížila v říjnu o 1,4 % (září: -2,5 %). V celé Evropské unii se stavební výroba meziměsíčně zvýšila o 0,9 % a meziročně klesla o 1,2 %.
• Kurz britské libry k americkému dolaru ve středu vystoupil nad 1,35. Britská měna je tak nejvýše od května 2018. Dění na měnovém trhu nadále určuje hlavně vývoj jednání mezi Londýnem a Bruselem o vzájemných vztazích po konci tzv. přechodného období po brexitu.
• Slovenská centrální banka (NBS) opět zlepšila odhad vývoje domácí ekonomiky na letošní rok. V nové prognóze počítá s tím, že hrubý domácí produkt země se sníží o 5,7 % oproti dosud očekávanému propadu o 8,2 %. Ještě v červnu NBS kvůli dopadům pandemie nemoci covid-19 předpokládala dvouciferný pokles HDP.
• Německá vláda schválila změny finančních a účetních pravidel, které mají zabránit opakování podobného skandálu, jakým byl letošní kolaps finanční společnosti Wirecard. Změny zahrnují rozšíření pravomocí úřadu pro finanční dozor (BaFin). Opozice nicméně označuje kroky vlády za nedostatečné, napsala agentura Reuters.
• Německá automobilka Volkswagen musí kvůli problému s brzdovými pedály svolat po celém světě přes 38 000 vozů. Uvedl to ve středu mluvčí firmy. Podle agentury DPA nicméně upozornil, že v souvislosti s tímto problémem automobilka zatím nemá žádné informace o škodách ani nehodách.
• Německá vláda ve středu schválila dohodu, která má odškodnit výrobce elektřiny z hnědého uhlí za zrychlené ukončení provozu jejich elektráren. Podle dohody, která je součástí plánu Německa na úplný odchod od uhlí nejpozději do roku 2038, obdrží provozovatelé elektráren na hnědé uhlí celkem 4,35 miliardy eur. Dohoda se týká i podniku českého miliardáře Daniela Křetínského.
• Švédská ekonomika se z negativních dopadů pandemie covidu-19 zotavuje rychleji, než se předpokládalo. Druhá vlna koronaviru, která zemi zasáhla v posledních týdnech, však zpomalí hospodářský růst v příštím roce. Uvedla to ve středu vláda. Předpověděla, že hrubý domácí produkt se v letošním roce sníží pouze o 2,9 procenta. V květnu, kdy vrcholila první vlna koronaviru, přitom počítala se sedmiprocentním propadem, napsala agentura Reuters. Švédsko k boji proti koronaviru přistupuje liberálněji než většina dalších států.
• Meziroční míra inflace v Evropské unii v listopadu klesla na 0,2 % z říjnových 0,3 %, oznámil ve čtvrtek statistický úřad Eurostat. Naproti tomu eurozóna je i nadále v deflaci, ceny tam proti stejnému období loni klesly o 0,3 %. To je stejný výsledek jako v říjnu a odpovídá to předběžné zprávě, kterou statistický úřad za eurozónu vydal zhruba před dvěma týdny. Meziměsíčně ceny v EU i v eurozóně klesly o 0,3 %.
• Britská centrální banka na prosincovém měnověpolitickém zasedání rozhodla podle očekávání o ponechání základní úrokové sazby na 0,1 %. Program skupování aktiv zůstal po listopadovém navýšení jeho objemu na 895 miliard liber ze 745 miliard liber rovněž beze změny. Ponechání sazby beze změny podpořilo všech devět účastníků zasedání.
• Míra nezaměstnanosti na Slovensku v listopadu po předchozím tříměsíčním poklesu stoupla, a to na 7,38 procenta z říjnových 7,35 procenta. Informovalo o tom ve čtvrtek slovenské ústředí práce, které v zemi řídí úřady práce. Situace na trhu práce je horší než loni, tedy před vypuknutím koronavirové krize.
• Pandemie covidu-19, která letos zasáhla celý svět a způsobila obrovské ztráty na životech i ekonomické škody, má prokazatelně i jeden pozitivní efekt - snížení obsahu znečišťujících látek v ovzduší. V evropských zemích nyní pokles emisí způsobený opatřeními proti koronaviru přesně propočítali vědci ze služby Copernicus, podle nichž mezi únorem a červencem klesly emise oxidů dusíku a oxidu uhličitého ze spalování fosilních paliv o více než deset procent. Emise z letecké dopravy se snížily dokonce o polovinu.
• Software, který německá automobilka Volkswagen instalovala do svých vozů kvůli manipulaci s emisemi, byl nelegální. Rozhodl o tom ve čtvrtek Soudní dvůr Evropské unie. Podle agentury DPA se tak pět let od vypuknutí aféry přezdívané dieselgate otevírá cesta k dalším soudním sporům, v nichž by mohla být pozice zákazníků výrazně silnější.
• Majitelé naftových aut, kteří o emisních podvodech koncernu Volkswagen věděli už v roce 2015, ale žalobu se rozhodli podat až v roce 2019 či později, se náhrady škod domáhat nemohou. Takové žaloby ve čtvrtek německý Spolkový soudní dvůr (BGH) označil za promlčené. Podle nejvyššího německého soudu se tak na emisní skandál vztahuje tříletá promlčecí lhůta.
• Moskevský soud ve čtvrtek vyměřil americké internetové společnosti Google pokutu tři miliony rublů (skoro 900 000 Kč) za to, že neodstranila z výsledků vyhledávání obsah, který je v Rusku zakázán. Informovala o tom agentura Interfax. Podle ní je to čtvrtá pokuta, kterou Google v Rusku dostal za to, že odmítá filtrovat výsledky vyhledávání, jak to žádá ruský cenzurní úřad Roskomnadzor.
• Evropská komise ve čtvrtek schválila plán americké internetové společnosti Google převzít za 2,1 miliardy dolarů výrobce chytrých náramků a hodinek Fitbit. Souhlas komise je ale podmíněn tím, že Google dodrží opatření, která mají zabránit negativním dopadům transakce na hospodářskou soutěž a spotřebitele. Jedním ze závazků je, že Google data Fitbitu ohledně zdravotního stavu uživatelů nepropojí se svými údaji, které využívá pro reklamu.

Zdroj: CNBC