Evropské akcie v pátek zpevnily, za celý týden přidaly procento

Panevropský index STOXX Europe 600 přidal v pátek 0,64 % na 414 bodů, britský FTSE 100 se zvýšil o 0,94 % na 6 589,79 bodu, německý DAX zpevnil o 0,06 % na 14 049,89 bodu a francouzský CAC 40 uzavřel se ziskem 0,60 % na 5 703,67 bodu.

Investoři v závěru týdne vyhodnocovali zprávu o vývoji britské ekonomiky v loňském roce. Ta ukázala na její propad o rekordních 9,9 %. Ani tato zpráva však investory nepřipravila o optimismus, mimo jiné proto, že čísla z konce roku byla v rámci možností relativně příznivá.

Ruská centrální banka na svém pátečním měnověpolitickém zasedání potvrdila nastavení základní úrokové sazby na rekordním minimu 4,25 %.

V reakci na hospodářské výsledky v závěru týdne přidaly akcie finanční skupiny ING téměř 7 %.

Za celý uplynulý týden index STOXX Europe 600 zpevnil o procento, FTSE 100 o procento a půl, DAX uzavřel na červené nule a CAC 40 posílil o necelé procento.

Nejdůležitější páteční události na evropských trzích

• Hrubý domácí produkt Británie se v loňském roce kvůli pandemii propadl o rekordních 9,9 %. Vrátil se tak zhruba na úroveň z roku 2013. Ve svém prvním odhadu to v pátek oznámil britský statistický úřad.
• Norská ekonomika loni podala zřejmě nejslabší výkon od konce druhé světové války, uvedl v pátek norský statistický úřad (SSB). Hrubý domácí produkt klesl o 2,5 %. Dopady koronavirové krize se však této skandinávské zemi dařilo zvládat lépe než jiným evropským státům.
• Pouze v rukou vlád a parlamentů členských zemí Evropské unie je po pátku termín rozdělování mimořádného finančního balíku na podporu hospodářského oživení po koronavirové krizi. Poté, co fond obnovy obsahující 750 miliard eur schválil Evropský parlament i členské státy, musejí ještě orgány jednotlivých států schválit splácení společné půjčky. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v pátek řekla, že první peníze by mohly být k dispozici v polovině roku.
• Německo se chystá pokutovat domácí podniky za nákup součástek a materiálů od zahraničních dodavatelů, kteří dostatečně nedodržují lidská práva a nechrání životní prostředí. Na návrhu zákona se už shodla vládní koalice.
• Podle francouzského výrobce kosmetiky L'Oréal přijde ve dvacátých letech po propadu způsobeném pandemií boom zájmu o kosmetiku a líčení. Stejně jako tomu bylo ve dvacátých letech minulého století po globálním řádění španělské chřipky. Na investorské konferenci to v pátek po zveřejnění celoročních hospodářských výsledků uvedl generální ředitel tohoto největšího výrobce kosmetiky na světě Jean-Paul Agon.
• Část investorů v Británii začala před nadcházející sezónou konání valných hromad varovat šéfy podniků, aby se kvůli dopadům pandemie uskrovnili a snížili platy vedoucích. Tvrdí, že řada firem dostala od vlády finanční pomoc, a přesto ještě propouštěla, a proto by teď na řadu měli přijít šéfové. Pokud se ředitelé nepřizpůsobí, chtějí investoři dělat potíže na valných hromadách, kdy je potřeba schválit spoustu důležitých návrhů.
• Britsko-švédská společnost AstraZeneca v pátek odmítla, že by některé ze zemí EU mohly získat její vakcínu proti covidu-19 od soukromého prodejce. Informoval o tom server EurActiv. Farmaceutická firma tím reagovala na prohlášení českého premiéra Andreje Babiše, který tento týden hovořil o nabídkách vakcín na černém trhu.
• Spotřebitelské ceny v ČR v lednu pošesté za sebou zpomalily meziroční růst, tentokrát na 2,2 % z prosincových 2,3 %. Nejvíce to ovlivnily ceny za bydlení. Proti loňskému lednu výrazně zdražil alkohol a tabák, naopak znovu zlevnily poštovní služby a telekomunikace. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Výsledková sezóna

• Ruský ropný gigant Rosněfť se ve čtvrtém čtvrtletí vrátil do zisku a signalizoval, že za letošní rok vyplatí dividendu. Čistý zisk činil 324 miliard rublů (92,6 miliardy Kč) po ztrátě 64 miliard rublů ve třetím kvartálu, uvedla v pátek firma, která je největším producentem ropy v Rusku. Za celý rok ale zisk vlivem pandemie, která snížila poptávku po pohonných hmotách, klesl téměř o 80 %.

Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích

• Důvěra investorů v ekonomiku eurozóny se v únoru překvapivě zhoršila. Za poklesem stojí opatření proti šíření koronaviru, která mají negativní vliv na hospodářský vývoj, a nízké tempo očkování proti covidu-19. Vyplývá to z výsledků průzkumu, které v pondělí zveřejnila společnost Sentix. Index důvěry klesl na -0,2 bodu z lednových 1,3 bodu. Analytici v anketě agentury Reuters předpovídali nárůst ukazatele na 1,9 bodu.
• Průmyslová výroba v Německu v prosinci po sedmiměsíčním růstu stagnovala. Protikoronavirová opatření doma i ve světě totiž zbrzdila exportně orientovaný výrobní sektor, oznámil v pondělí spolkový statistický úřad. Ten zároveň upravil směrem nahoru údaj za listopad, růst po revizi tak činil 1,5 %. Výsledek za prosinec ale zaostal za odhady.
• Do konce dekády bude přes 80 procent prodaných vozů Porsche pohánět elektřina. V rozhovoru s nedělníkem Bild am Sonntag to řekl šéf německé automobilky Oliver Blume. Na mysli přitom měl jak vozy čistě elektrické, tak auta hybridní.
• Francouzská energetická a vodárenská společnost Veolia zintenzivnila boj se svým menším rivalem Suez a bude se ho snažit převzít i bez svolení jeho managementu. Firma v neděli večer oznámila, že za zbývající akcie nabízí 18 eur za kus, což celý podnik ohodnocuje na 11,3 miliardy eur. Francouzské vládě se takový postup nelíbí a považuje ho za nepřátelský. Šéf Veolie Antoine Frérot ale v pondělí řekl, že je ochoten se ještě s šéfem Suezu setkat.
• Akcie polské těžební společnosti Jastrzebska Spolka Weglowa (JSW) na varšavské burze rostou téměř o pět procent. Růst ceny akcií odráží příznivý vývoj cen koksovatelného uhlí. Na titul se zaměřili i drobní investoři, což zvyšuje jeho volatilitu. V Polsku se daří také například akciím prodejce obuvi CCC, které rostou o necelá tři procenta.
• Než Maďarsko dostane peníze z mimořádného fondu obnovy ekonomik Evropské unie, mělo by reformovat zákony o veřejných zakázkách a ochránit peníze daňových poplatníků před podvody. Podle agentury Reuters k tomu maďarskou vládu vyzvala Evropská komise, která bude rozhodovat o přidělení podstatné části peněz z fondu o objemu 750 miliard eur. Podle interního dokumentu, který v pondělí agentura citovala, jsou v maďarských zákonech systémové nedostatky omezující konkurenci a nahrávající podvodům.
• Japonský výrobce čipů Renesas Electronics Corp. koupí za 4,89 miliardy eur britsko-německou čipovou firmu Dialog Semiconductor, která je dodavatelem firmy Apple Inc. Japonská společnost akvizicí rozšíří svoji nabídku čipů v době, kdy automobilový průmysl trápí nedostatečné dodávky čipů.
• Hrubý domácí produkt  Polska by se měl v letošním roce zvýšit o 2,7 procenta po loňském poklesu o 3,4 procenta. Předpověděl to v pondělí Mezinárodní měnový fond. Upozornil, že Polsko loni zaznamenalo jeden z nejmírnějších hospodářských poklesů v rámci členských zemí Evropské unie.
• Britský internetový prodejce módy Boohoo koupil tři oděvní značky zkrachovalé maloobchodní skupiny Arcadia za 25,2 milionu liber (738,7 milionu Kč). Akvizice dokončuje rozdělení módního impéria podnikatele Philipa Greena, které se koncem loňského roku dostalo do platební neschopnosti, uvedla agentura Reuters.
• Vývoz z Německa se v loňském roce kvůli pandemii snížil o 9,3 % na 1,205 bilionu eur. Zaznamenal tak nejprudší pokles od finanční krize z roku 2009. Oznámil to v úterý spolkový statistický úřad. Import loni klesl o 7,1 % na 1,026 bilionu eur, tedy výrazně méně než export.
• Erste Group Bank v pondělí oznámila, že 15. února nevyplatí podmíněnou dividendu ve výši 0,75 eura na akcii, jelikož by tím překročila limit ECB pro výplatu dividend (maximálně 20 bazických bodů z kapitálu CET 1). Erste uvedla, že po schválení valnou hromadou 19. května vyplatí dividendu v souladu s limity ECB. Další informace k plánovaným dividendám management oznámí 26. února v rámci prezentace výsledků za poslední kvartál minulého roku.
• Poslanci Evropského parlamentu podporují co nejrychlejší spuštění fondu krizové pomoci pro země Evropské unie, jehož zásadní část budou v úterý schvalovat. Unijní státy by podle návrhu podporovaného velkou většinou europoslanců měly peníze věnovat především na modernizaci ekonomik, zmírnění následků koronavirové pandemie či prevenci dalších podobných krizí. Místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis v úterý vyzval státy, aby se zaměřily na reformy podmiňující čerpání peněz.
• Spotřebitelské ceny v Německu podle finálních údajů v lednu meziročně vzrostly o 1 % po prosincovém poklesu o 0,3 %. Meziměsíčně ceny v lednu vzrostly o 0,8 % po prosincovém růstu o 0,5 %.
• Evropský parlament jasnou většinou hlasů schválil balík 672,5 miliard eur, který má zemím Evropské unie pomoci z koronavirové krize. Státy by podle europoslanců měly peníze věnovat nejen na zmírnění následků pandemie, ale také na ekologické či digitální priority. Aby mohl být krizový fond spuštěn, musí každá členská země schválit navýšení stropu společných výdajů.
• Nezávislá polská média ve středu zrušila své zpravodajství, respektive začernila obsah svých internetových stránek, aby tak protestovala proti plánům vlády konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) zavést novou daň z reklamy. Tu podle agentury AFP označují za ohrožení existence nezávislých médií v zemi.
• Slovenská ekonomika loni klesla o 5,8 procenta, což je méně než se čekalo. Novinářům to ve středu řekl ministr financí Eduard Heger. Na letošní rok jeho úřad ale výhled růstu hrubého domácího produktu snížil na 4,3 procenta z dosud předpokládaných 5,5 procenta. I letošní vývoj hospodářství ovlivní podle ministerstva financí dopady epidemie nemoci covid-19, která už loni ovlivnila provoz podniků a vyžádala si také různá karanténní omezení.
• Ruská plynárenská společnost Gazprom počítá se spuštěním nového plynovodu Nord Stream II v letošním roce, a to navzdory sankcím ze strany Spojených států. S odvoláním na prezentaci podniku o tom ve čtvrtek informovala agentura RIA. Plynovod má přivádět zemní plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře.
• Britsko-nizozemská ropná společnost Royal Dutch Shell ve čtvrtek představila podrobný plán přechodu k čistší energii. Uvedla, že její emise uhlíku i produkce ropy už dosáhly vrcholu a dál budou klesat. Podnik hodlá uhlíkové neutrality dosáhnout v roce 2050. Ustupuje zároveň od strategie produkovat čím dál více ropy, které se držel desítky let, uvedla agentura Reuters.
• Největší akciovou burzou v Evropě se po brexitu stal Amsterodam, který tak předstihl dosud kralující Londýn. V lednu se na různých nizozemských obchodních platformách denně zobchodovaly akcie v průměru za 9,2 miliardy eur, což je ve srovnání s prosincem více než čtyřnásobek. S odvoláním na údaje společnosti CBOE Europe to napsal britský deník Financial Times.
• Německý koncern Volkswagen využije cloudových služeb Microsoftu, aby zefektivnil vývoj softwaru pro samořízené vozy. Německá automobilka, pod kterou spadají značky Audi, Škoda či Porsche, vyvíjí jak samořízená auta, tak asistenční systémy pro řidiče, jako je například adaptivní tempomat. Na těchto systémech ale pracují značky koncernu odděleně, uvedla ve čtvrtek agentura Reuters.
• Ekonomika Evropské unie letos kvůli přetrvávajícím koronavirovým omezením poroste pomaleji, než se dosud očekávalo. Podle čtvrteční makroekonomické předpovědi Evropské komise vzroste hrubý domácí produkt o 3,7 %, zatímco listopadový odhad počítal s růstem o 4,1 %.
• Německá podnikatelská komunita ve čtvrtek vyjádřila zděšení poté, co se kancléřka Angela Merkelová ve středu se spolkovými zeměmi dohodla na prodloužení karantény nejméně do 7. března. Podle středeční dohody sice budou moci od 1. března otevřít kadeřnictví, zároveň se však zpřísnila podmínka pro otevírání ostatních částí ekonomiky.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Pořadatel zájezdů TUI Group je kvůli pandemii opět v hluboké ztrátě. V posledním kvartálu loňského roku, což je jeho první finanční čtvrtletí, dosáhla čistá ztráta 803 milionů eur. Největší turistická skupina na světě se sídlem v Německu to uvedla ve svém dnešním sdělení. Tržby se propadly o téměř 88 % na 468 milionů eur.
• Francouzská ropná společnost Total vykázala za loňský rok ztrátu 7,2 miliardy dolarů. Přispěl tomu propad ceny ropy a mimořádné náklady deset miliard eur, zejména se jednalo o odpisy majetku. Výhled je podle francouzského podniku nejistý.
• Francouzské bance Société Générale klesl ve čtvrtém čtvrtletí čistý zisk meziročně o 28 % na 470 milionů eur. Díky nižším nákladům v důsledku pandemie, než jaké se očekávaly, ale překonal odhady. Za celý rok vykázal finanční dům ztrátu 258 milionů eur. Na vině byly kromě koronavirové krize i náklady na restrukturalizaci.
• Nizozemské společnosti Heineken, která je druhým největším výrobcem piva na světě, loni klesl provozní zisk o 35,6 % na 2,42 miliardy eur. Výsledek odpovídá očekáváním, hospodaření totiž ovlivnila koronavirová omezení. Podnik nepředpokládá, že se výsledky za letošní rok přiblíží úrovni z roku 2019, tedy z doby před pandemií. Kvůli úsporám propustí 8 000 lidí, což představuje asi devět procent pracovní síly z roku 2019.
• Dánská společnost A.P. Møller-Mærsk ve čtvrtém čtvrtletí zvýšila zisk před úroky, daní a odpisy (EBITDA) o 85 % na 2,71 miliardy dolarů. Mírně tak překonala odhady. Šéf podniku Sören Skou také upozornil, že citelný nárůst poptávky vedl k nedostatku kontejnerů. Mærsk je největším kontejnerovým dopravcem po moři a hospodářské výsledky tohoto podniku se považují za ukazatel vývoje globálního obchodu.
• Německý finanční ústav Commerzbank loni částečně kvůli dopadům koronavirové pandemie hospodařil s konsolidovanou ztrátou 2,87 miliardy eur, zatímco o rok dříve měl zisk 585 milionů eur. Druhá největší banka v Německu začala s restrukturalizací, která počítá se zrušením zhruba 10 000 pracovních míst a s uzavřením stovek poboček. Banka ale ve čtvrtek také uvedla, že letos počítá na provozní úrovni se ziskem.
• Britsko-švédská farmaceutická společnost AstraZeneca loni zvýšila tržby o deset procent na na 25,8 miliardy dolarů. Firma, která ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou vyvinula jednu z vakcín proti covidu-19, to uvedla ve svém čtvrtečním sdělení. Letos očekává další růst.

Zdroj: CNBC