Evropské akcie se v pátek obchodovaly smíšeně, v týdenním hodnocení si ale indexy připsaly výrazné zisky

Panevropský index STOXX Europe 600 v pátek zlevnil o 0,26 % na 423,08 bodu, britský index FTSE 100 stoupl o 0,36 % na 6 761,47 bodu, francouzský CAC 40 vzrostl o 0,21 % na 6 046,55 bodu a německý DAX si pohoršil o 0,46 % na 14 502,39 bodu.

Výnos amerického desetiletého státního dluhopisu po schválení stimulačního balíku v objemu 1,9 bilionu dolarů americké ekonomice v pátek prolomil hranici 1,6 %, což vneslo nejistotu na akciové trhy po celém světě. 

Jako pozitivní byl vnímán pokles britské ekonomiky o 2,9 %, což je nižší číslo, než se očekávalo.

Sektor technologií ztratil 2 %, zatímco banky 1,2 % připsaly.

Za celý týden index STOXX Europe 600 zpevnil o 3,52 %, britský index FTSE 100 vzrostl o 1,97 %, francouzský CAC 40 skončil se ziskem 4,56 % a německý DAX přidal 4,18 %.

Nejdůležitější páteční události na evropských trzích

• Průmyslová výroba v Evropské unii i v zemích eurozóny se v lednu zvýšila. V EU proti předchozímu měsíci vzrostla o 0,7 procenta, v zemích platících eurem pak o 0,8 procenta. Oznámil to v pátek evropský statistický úřad Eurostat, který zároveň upravil směrem nahoru údaj za prosinec. Lednový výsledek eurozóny je mnohem lepší, než se čekalo.
• Farmaceutická společnost AstraZeneca nyní předpovídá, že její dodávky vakcíny proti covidu-19 pro Evropskou unii do konce března dosáhnou objemu asi 30 milionů dávek. Ukazuje to interní dokument, ke kterému se dostala agentura Reuters. AstraZeneca tak údajně dále snížila svou předpověď poté, co se na začátku roku ukázalo, že nedodá původně slíbených 90 milionů dávek.
• Vývoz z Británie do Evropské unie v lednu klesl o 40,7 procenta, dovoz unijního zboží do Británie se pak snížil o 28,8 procenta. Podle britského statistického úřadu ONS je to nejprudší měsíční pokles od doby, kdy se tyto údaje začaly v lednu 1997 zaznamenávat. Úřad rovněž uvedl, že britská ekonomika za leden klesla o 2,9 procenta, což je ale slabší pokles, než se čekalo.
• Deutsche Bank za loňský rok zvýšila zaměstnancům odměny o 29 procent, umožnil jí to návrat k ziskovému hospodaření po letech ztrát. Největší banka v Německu dnes také uvedla, že generálnímu řediteli vyplatila 7,4 milionu eur, meziročně o 46 procent více. Odboráři a politici to kritizují, banku totiž dříve už několikrát zachraňoval stát. Na letošní rok banka počítá s mírným poklesem výnosů.
• Polské energetické společnosti PGE a PKN Orlen vybudují větrné farmy u pobřeží Baltského moře. Spolupracovat při tom budou se svými zahraničními partnery. Orlen je vlastníkem české petrochemické společnosti Unipetrol.
• Francouzský maloobchodní řetězec Carrefour musí zaplatit pokutu 1,75 milionu eur, protože při jednáních o kontraktech tlačil své dodavatele k poskytování slev. Oznámilo to v pátek francouzské ministerstvo financí.

Výsledková sezóna

• Německé mediální společnosti RTL v loňském roce klesl kvůli dopadům pandemie zisk z hlavních aktivit o 26 procent na 853 milionů eur, výnosy za celou skupiny se snížily o 9,5 procenta na šest miliard eur. Firma v pátek také potvrdila spekulace, že uvažuje o prodeji podílu ve francouzské mediální společnosti Groupe M6. Podle zdrojů agentury Reuters má o podíl zájem i český podnikatel Daniel Křetínský.
• Automobilka Škoda Auto v únoru meziročně zvýšila odbyt o 3,1 procenta na 75 800 vozů, což znamená první meziroční nárůst za pět měsíců. Oznámil to v pátek mateřský koncern Volkswagen. Odbyt celé skupiny Volkswagen se pak zvýšil o 19,3 procenta na 651 600 vozů, což je také první meziroční nárůst za pět měsíců.

Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích

• Důvěra investorů v ekonomiku eurozóny se v březnu vyšplhala nejvýše za rok. Respondenti lépe hodnotí současnou situaci a naději jim dává také pokračující očkování proti covidu-19 ve světě. Vyplývá to z výsledků průzkumu, které v pondělí zveřejnila společnost Sentix.
• Průmyslová výroba v Německu v lednu ve srovnání s předchozím měsícem klesla o 2,5 procenta. Na trhu se naopak čekal mírný růst. Výsledek podle analytiků naznačuje slabý začátek nového roku v největší evropské ekonomice.
• Průměrná mzda v Česku vzrostla v posledním čtvrtletí loňského roku o 6,5 procenta na 38 525 korun. Reálně po zohlednění růstu spotřebitelských cen se měsíční výdělek zvýšil o 3,8 procenta. Za celý rok mzda stoupla meziročně o 4,4 procenta na 35 611 korun, reálně byla vyšší 1,2 procenta. Růst průměrné mzdy v loňském čtvrtém čtvrtletí ukázal podle analytiků na velmi rozdílný vývoj odměňování mezi obory. Za růstem bylo především vyplácení odměn ve zdravotnictví a růst platů ve školství. Zároveň k statistickému nárůstu výdělků přispělo i propouštění především nízkopříjmových zaměstnanců. Tak silný růst průměrné mzdy ve čtvrtém čtvrtletí byl přesto podle ekonomů překvapením. V letošním roce by měly průměrné mzdy nadále růst.
• Britská společnost Deliveroo, která se specializuje na rozvoz jídel, hodlá vstoupit na londýnskou akciovou burzu. Primární veřejná nabídka akcií (IPO) mohla podnik ohodnotit na více než sedm miliard dolarů. Firma loni těžila z prudkého růstu poptávky, který byl důsledkem šíření koronaviru.
• Španělský průmysl v lednu meziročně vyrobil výrazně méně, než se očekávalo. Pokles činil 2,2 procenta, ačkoli analytici očekávali ztrátu 0,7 procenta a za prosinec tentýž ukazatel klesl o 1,5 procenta.
• Německá automobilka Porsche zvýší podíl v chorvatském výrobci sportovních elektromobilů Rimac. Nově v něm po vložení 70 milionů eur bude mít 24procentní podíl místo nynějších 15 procent. 
• Společnost Mall Group, která provozuje internetový obchod Mall.cz, by mohla vstoupit na burzu. Tvrdí to zdroje, na které se odvolává server Mergermarket. Investiční skupiny PPF, EC Investments a Rockaway zvažují, že prodají část svých podílů ve firmě, úplný odchod z podniku ale v plánu nemají, píše se ve zprávě, na kterou upozornily Hospodářské noviny.
• Slovensko chce prostřednictvím reforem a investic v plánovaném objemu téměř šest miliard eur z unijního fondu obnovy rychleji dohnat životní úroveň vyspělých zemí. V posledním období v tom země stagnovala. Do roku 2030 se Bratislava hodlá dostat na 92 procent z nynějších 74 procent průměru životní úrovně států Evropské unie. Novinářům to v pondělí řekl ministr financí Eduard Heger.
• Britský maloobchodní řetězec Marks & Spencer posiluje prodej přes internet, má 46 nových webů a svou působnost rozšíří na více než 100 trhů. Firma kvůli pandemickým opatřením výrazně omezila činnost, v České republice musela v lednu zavřít své kamenné obchody, což zdůvodnila jednak pandemií, jednak dopady brexitu.
• Ekonomika eurozóny ve čtvrtém čtvrtletí klesla ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 0,7 % a meziročně se snížila o 4,9 %. Oznámil to v úterý statistický úřad Eurostat. Zpřesnil tak svůj únorový odhad, podle kterého se hrubý domácí produkt v zemích platících eurem v mezičtvrtletním vyjádření snížil o 0,6 % a meziročně o pět procent. Na vině byla především nižší spotřeba v důsledku protipandemických opatření.
• Německo v lednu nečekaně díky odbytu v Číně zvýšilo vývoz. Ve srovnání s prosincem stoupl po očištění o sezónní vlivy o 1,4 % na 98,1 miliardy eur, zatímco dovoz se o 4,7 % snížil. Obchodní přebytek tak vzrostl na 22,2 miliardy eur. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnil německý statistický úřad. Ve srovnání s lednem 2020 se ale vývoz i dovoz prudce propadly.
• Zahraniční obchod Česka skončil v prvním měsíci letošního roku rekordním lednovým přebytkem 24,6 miliardy korun. Ve srovnání s loňským lednem byl přebytek o 7,3 miliardy Kč vyšší. K příznivému výsledku pomohl zahraničnímu obchodu především menší deficit u ropy a zemního plynu. Vyplývá to z předběžných údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem (ČSÚ).
• Německá letecká společnost Lufthansa ve snaze zmenšit svou uhlíkovou stopu spustí se státními dráhami Deutsche Bahn expresní železniční spojení, která by měla nahradit lety na krátké vzdálenosti. Expresy budou od července spojovat německá města Berlín, Hamburg, Brémy, Münster a Mnichov se základnou Lufthansy ve Frankfurtu. Další města přibudou v prosinci.
• Francouzská ekonomika se po zrušení protikoronavirových omezení rychle vzpamatuje a mohla by touto svou schopností překvapit zbytek eurozóny. Televizní stanici France 2 to v úterý řekl francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Guvernér francouzské centrální banky François Villeroy de Galhau pak v rozhlasové stanici Franceinfo uvedl, že ekonomika by letos měla přidat pět procent, což by znamenalo nejprudší oživení za 50 let.
• Světová ekonomika v letošním roce vzroste o 5,6 % po loňském propadu o 3,4 %, za kterým stála pandemie covidu-19. Předpověděla to v úterý Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Zlepšila tak svůj prosincový odhad, podle kterého měl letošní růst činit pouze 4,2 %.
• Automobilová skupina Stellantis upustila od plánu uvést ve Spojených státech značku Peugeot. Místo toho se koncern bude na druhém největším automobilovém trhu světa soustředit na své pickupy RAM, vozy Jeep s vysokou marží a na další značky italsko-americké automobilky Fiat Chrysler (FCA) - Dodge, Chrysler a Alfa Romeo.
• Polská ropná rafinerie PKN Orlen podepsala dohodu o dodávkách ropy s americkým ropným gigantem ExxonMobil. PKN podle dohody získá do jednoho roku od americké firmy zhruba milion tun ropy. Tuto ropu použije ve svých rafineriích v Polsku, České republice a Litvě.
• Meziroční růst spotřebitelských cen v ČR v únoru zpomalil posedmé v řadě. Ceny se zvýšily o 2,1 procenta, zatímco v lednu to bylo o 2,2 procenta. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V meziměsíčním srovnání inflace rostla o 0,2 procenta, ovlivnily to především ceny za dopravu. Pokles meziroční inflace bude letos proti předchozím očekáváním zřejmě pomalejší, přičemž v březnu a dubnu nelze vyloučit ani její nárůst kvůli zdražování ropy, což se následně promítne do cen pohonných hmot. Inflace se tak minimálně v první půlce roku pravděpodobně udrží nad dvěma procenty a za celý letošní rok bude kolem 2,5 procenta. Vyplývá to z vyjádření analytiků ke středečním údajům o vývoji inflace v únoru.
• Americká technologická společnost Apple investuje v Německu v příštích třech letech více než miliardu eur do vývoje polovodičů a softwaru zejména pro sítě páté generace. Na jihu Mnichova má vyrůst její největší výzkumné centrum v Evropě s tímto zaměřením, které vznikne díky rozšíření tamějšího inženýrského týmu Applu, v němž na aplikačních procesorech a bezdrátových technologiích už pracuje téměř 1500 inženýrů ze 40 zemí.
• Riziko platební neschopnosti v Německu roste. K cestovnímu ruchu a pohostinství se přidávají i potíže v odvětvích, na něž jsou navázané mnohé české firmy, uvedla pojišťovna Atradius, která je světovým lídrem v pojištění a vymáhání pohledávek a poskytování záruk.
• Největší dodavatel zemního plynu na Slovensku, státem kontrolovaná společnost Slovenský plynárenský priemysel (SPP), převezme od dceřiné firmy koncernu ČEZ na Slovensku zajištění dodávek elektřiny a zemního plynu do více než 7000 odběrných míst. Cenu za odkoupení zákaznického portfolia SPP nezveřejnil. Transakci již schválil slovenský antimonopolní úřad.
• Průmysl na Slovensku v lednu zaznamenal v meziročním srovnání pokles výkonů po předchozím dvouměsíčním růstu a dosáhl nejhoršího výsledku od loňského června. Vývoj ovlivnil propad ve výrobě automobilů, která je nejdůležitější složkou průmyslu. Stavebnictví v úvodu letošního roku kleslo o téměř pětinu. Informoval o tom dnes slovenský statistický úřad. Na začátku loňského roku Slovensko ještě nečelilo pandemii covidu-19.
• Ruský těžební gigant Norilsk Nickel zaplatil v Rusku rekordní pokutu 146,2 miliardy rublů (43,5 miliardy Kč), kterou firmě vyměřil soud za ekologické škody při loňském úniku jedovatých látek z elektrárny u města Norilsk za polárním kruhem.
• Evropská unie by podle europoslanců měla zatížit zvláštním poplatkem část dovozu ze zemí, které si nekladou dostatečně náročné klimatické cíle. Evropský parlament ve středu doporučil, aby se takzvané uhlíkové clo, které má být novým příjmem rozpočtu Evropské unie, týkalo především produktů z energeticky náročných odvětví. Někteří poslanci také kritizovali fakt, že Evropský parlament v rámci návrhu odmítl zrušit bezplatné přidělování emisních povolenek aerolinkám a dalším znečišťovatelům ovzduší.
• Německý ocelářský a strojírenský koncern thyssenkrupp po krachu jednání o prodeji své ocelářské divize zruší dalších 750 pracovních míst, aby zmírnil negativní dopady koronavirové krize. Nejnovější plán zvyšuje celkový počet plánovaných propuštěných na téměř 12 000.
• Evropská centrální banka na březnovém zasedání podle očekávání potvrdila nastavení měnové politiky. Beze změny tak zůstávají úrokové sazby (základní 0 %, zápůjční 0,25 %, depozitní -0,50 %) i programy na podporu ekonomiky. V prohlášení ale uvedla, že nákupy aktiv by v druhém čtvrtletí měly být silnější. V nové ekonomické prognóze ECB nepatrně zlepšila výhled vývoje ekonomiky v tomto a příštím roce.
• Švýcarská ekonomika v prvním čtvrtletí v důsledku obnovení koronavirových restrikcí výrazně klesne. Následně se však zotaví a za celý letošní rok by mohla vykázat asi 3% růst. Předpověděl to ve čtvrtek Státní úřad pro hospodářské záležitosti (SECO). V loňském roce se švýcarská ekonomika kvůli pandemii propadla o 2,9 %, což by nejhorší výsledek za více než 40 let.
• Německé firmy loni kvůli pandemii vynaložily mnohem méně peněz na výzkum a vývoj. Zvláště výrazný pokles vykázal automobilový průmysl, který musí výrazně investovat do přechodu na elektromobilitu a kde se podíl těchto investic na tržbách snížil na 4,8 % z 6,9 %, což byl průměr za roky 2016 až 2019. Uvedl to ve čtvrtek mnichovský institut Ifo.
• Institut IWH snížil odhad letošního růstu německé ekonomiky na 3,7 %, zatímco v prosinci počítal s růstem o 4,4 %. Ve čtvrteční zprávě to zdůvodnil rizikem třetí vlny pandemie covidu-19, které podle něj umocnilo částečné otevření ekonomiky na začátku března.
• Zaměstnanci amerického internetového obchodu Amazon chtějí v Itálii 22. března zorganizovat 24hodinovou stávku. Reagují tak na krach jednání o pracovních podmínkách, oznámily ve čtvrtek odborové svazy. Amazon v Itálii zaměstnává kolem 8 500 lidí a ohlášený protest bude první stávkou, do které se zapojí všichni zaměstnanci Amazonu v Itálii.
• Řecko se chystá na pomoc firmám a zaměstnancům zasaženým pandemií vynaložit dalších 2,5 miliardy eur, řekl ve čtvrtek předseda vlády Kyriakos Mitsotakis. Země, kterou za finanční krize před více než deseti lety musely zachraňovat ostatní země eurozóny, už loni vynaložila na podporu ekonomiky zasažené pandemií 24 miliard eur.
• Evropská komise ve čtvrtek schválila podmíněné používání vakcíny proti covidu-19 od americké firmy Johnson & Johnson v zemích Evropské unie. Unijní exekutiva to oznámila dvě hodiny poté, co preparát získal doporučení Evropské agentury pro léčivé přípravky. Spolu s předchozími vakcínami firem Pfizer/BioNTech, Moderna a AstraZeneca tak má EU zajištěno v rámci společných nákupů 1,8 miliardy dávek již schválených očkovacích látek.
• Německá automobilka Volkswagen chce dostat klíčové ukazatele výkonu letos zpět na úroveň před pandemií covidu-19. Německému mediálnímu start-upu ThePioneer to řekl šéf koncernu Herbert Diess. Jeho konstatování se týkalo prodeje a počtu zaměstnanců, nikoli zisku. Diess též uvedl, že automobilka příští týden představí svou strategii ohledně baterií elektrických vozů.
• Tržby z ropy a zemního plynu by mohly letošnímu rozpočtu Ruské federace poskytnout vzpruhu v objemu dvou bilionů rublů (0,6 bilionu Kč). Uvedlo to ve čtvrtek ruské ministerstvo financí, které vycházelo z předpokladu, že se cena ropy a kurz rublu budou držet současné úrovně. Tyto dodatečné prostředky budou případně směřovány do fondu národního bohatství, do něhož plynou finanční přebytky. Podle údajů ruského ministerstva financí z počátku března představují necelou desetinu původně očekávaných rozpočtových příjmů.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Rakouské pojišťovnické skupině Vienna Insurance Group loni klesl čistý zisk o 30 % na 231,5 milionu eur. Zisk před zdaněním dosáhl 345,9 milionu eur, a byl tak meziročně nižší o třetinu, avšak při horní hraně cíle managementu 300 až 350 milionů eur. Čísla ovlivnily mimo jiné odpisy majetku kvůli pandemii covidu-19. VIG také uvedla, že navrhuje vyplatit z loňského zisku dividendu 0,75 eura na akcii.
• Ropné společnosti Lukoil ve čtvrtém čtvrtletí klesl čistý zisk meziročně na 29,4 miliardy rublů (8,8 miliardy Kč) ze 119,3 miliardy. Na vině byly nižší ceny ropy a nižší objem těžby, uvedl ve středu druhý největší ruský ropný producent. Tržby se v posledním kvartálu snížily na 1,5 bilionu rublů z 1,9 bilionu ve stejném období loni.
• Německý výrobce sportovního oblečení a obuvi Adidas letos čeká návrat k silnému růstu, tržby by měly stoupnout především v Číně, zbytku Asie a v Latinské Americe. Na zisk ale bude mít negativní dopad prodej dceřiné značky Reebok. Loni tržby v důsledku pandemie klesly o 16 procent na 19,8 miliardy eur a provozní zisk se snížil na 751 milionů eur z 2,66 miliardy eur. Firma to uvedla ve svém středečním sdělení.
• Italský módní dům Prada vykázal za loňský rok kvůli protipandemickým uzávěrám rekordní čistou ztrátu 54 milionů eur. V celosvětovém měřítku se prodeje podle skupiny vrátily na konci roku na úroveň před pandemií covidu-19.
• Čistá ztráta ruské vlajkové letecké společnosti Aeroflot se ve čtvrtém čtvrtletí prohloubila na 43,8 miliardy rublů (13,1 miliardy Kč) z 6,79 miliardy rublů ve stejném období předchozího roku. Výrazně hlubší ztrátu způsobily omezení letecké přepravy osob kvůli pandemii nemoci covid-19 a růst nákladů na pohonné hmoty.
• Britský výrobce leteckých motorů Rolls-Royce vykázal za loňský rok ztrátu čtyři miliardy liber. Je to více, než odhadovali analytici. Na vině je pandemie covidu-19, která citelně utlumila poptávku po letecké dopravě. Generální ředitel Warren East ale poznamenal, že to nejhorší už má firma za sebou.
• Největší italské pojišťovně Generali v loňském roce klesl čistý zisk téměř o 35 % na 1,74 miliardy eur. Její provozní zisk však dosáhl rekordu, uvedla ve čtvrtek firma. Generali je přesvědčena, že dosáhne cílů, které si stanovila pro letošní rok.
• Německému výrobci luxusních vozů BMW loni klesl čistý zisk o 23 % na 3,86 miliardy eur. Kvůli pandemii sice musel v prvním pololetí zavřít továrny, ve zbylých šesti měsících se mu ale dařilo mnohem lépe, takže do letošního roku mohl vystartovat "s příznivým větrem v zádech", uvedl ve čtvrtečním sdělení.

Zdroj: CNBC, MarketWatch