Americká ekonomika v dubnu vytvořila jen 266 tisíc pracovních míst, míra nezaměstnanosti stoupla na 6,1 %

V ekonomice Spojených států mimo zemědělství v dubnu vzniklo 266 tisíc pracovních míst. Analytici přitom čekali přírůstek asi 978 tisíc míst po vzniku přibližně 770 tisíc míst v březnu (revidováno z 916 tisíc). Celková míra nezaměstnanosti se zvýšila na 6,1 %, čekal se naopak pokles na 5,8 % z březnových 6 %. Data zveřejnilo v pátek americké ministerstvo práce.
V soukromém sektoru vzniklo v dubnu 218 tisíc míst po přírůstku asi 708 tisíc míst v březnu (revidováno ze 780 tisíc). Očekával se vznik přibližně 893 tisíc míst. Zpracovatelský sektor ohlásil zánik asi 18 tisíc míst (odhad: +55 tisíc, březen: +54 tisíc), vládní sektor zaznamenal vznik zhruba 48 tisíc míst (březen: +62 tisíc).
Míra participace, vyjadřující zapojení práceschopných lidí (zaměstnaných i nezaměstnaných) na trhu práce USA, v dubnu stoupla o dvě desetiny procentního bodu na 61,7 %. Míra nezaměstnanosti U6, která bere v úvahu také ty, kteří už hledání práce vzdali, a rovněž ty, kteří jsou zaměstnáni jen na částečný úvazek, ačkoli by chtěli pracovat na plný, klesla na 10,4 % z 10,7 %. Podle analytiků údaje z trhu práce signalizují, že se některým společnostem nedaří sehnat dostatek zaměstnanců.
Většina ekonomů podle agentury AP předpokládá, že situace na trhu práce se bude zlepšovat díky pokračujícímu očkování proti nemoci covid-19 a příznivým dopadům vládních stimulačních opatření na hospodářský růst. Poradenská společnost Oxford Economics předpovídá, že letos vznikne celkem osm milionů pracovních míst a že míra nezaměstnanosti do konce roku sestoupí na 4,3 %.
Průměrná hodinová mzda v dubnu meziročně vzrostla o 0,3 %, po březnovém růstu o 4,2 % se čekalo její snížení o 0,4 %. Proti březnu mzda v dubnu stoupla o 0,7 %, v březnu meziměsíčně klesla o 0,1 %.
Analytik Peter Cardillo ze společnosti Spartan Capital Securities označil dubnový nárůst míry nezaměstnanosti za zklamání. "Doprovází ho vyšší mzdy, což by mohl být problém. Je to další známka toho, že některá odvětví nejsou schopna najít zaměstnance," uvedl. "Mohlo by to znamenat, že mnoho lidí nevyužívá možnost návratu do práce kvůli rozšířené podpoře v nezaměstnanosti, a to zejména v sektoru služeb," dodal.
Analytik Sameer Samana z Wells Fargo Investment upozornil, že z jedné zprávy z trhu práce by se neměly vyvozovat žádné dalekosáhlejší závěry. "Nadále se domníváme, že trh práce zůstává na dobré cestě a bude více než dostatečně podporován spotřebou domácností," uvedl.
Loni v březnu se americký trh práce začal potýkat s dopady koronavirové krize, která vedla k dočasnému uzavření řady podniků, například restaurací a barů, a přišel o téměř 1,7 milionu pracovních míst. V dubnu zaniklo dalších 20,7 milionu míst. Trh práce se sice následně začal zotavovat, k návratu na úroveň z doby před příchodem pandemie mu ale nadále chybí přes osm milionů míst. Rovněž míra nezaměstnanosti zůstává nad úrovněmi z období před koronavirovou krizí. Loni v únoru se nacházela na 3,5 %, a byla tak nejnižší za 50 let.
V loňském roce se americká ekonomika kvůli pandemii propadla o 3,5 %, nejvýrazněji od roku 1946. V letošním prvním čtvrtletí se však hrubý domácí produkt podle prvního odhadu ministerstva obchodu v přepočtu na celý rok zvýšil o 6,4 %. To je druhý nejrychlejší růst od třetího čtvrtletí roku 2003.
Americká centrální banka v březnu předpověděla, že v celém letošním roce se HDP zvýší o 6,5 %. Ekonomika by tak zaznamenala nejprudší celoroční růst od roku 1984.
Zdroj: FXstreet.com, Bloomberg, CNBC, MarketWatch, ČTK