ČR: Spotřebitelské ceny v dubnu meziročně vzrostly o 3,1 %, nejvíce od září

Spotřebitelské ceny v dubnu meziročně vzrostly o 3,1 %, což bylo o 0,8 procentního bodu více než v březnu a nejvíce od loňského září. Největší podíl na tom má zdražení pohonných hmot a tabákových výrobků. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Oproti březnu stouply ceny v dubnu o 0,5 %, a to kvůli vyšším cenám alkoholických i nealkoholických nápojů, tabáku či potravin. Analytici tak vysoký nárůst nečekali. Odhadovali, že dubnová meziroční inflace stoupne z březnových 2,3 % zhruba na 2,7 %.
Inflace v Česku vytrvale klesala od loňského července až do letošního března, kdy se zpomalování meziročního růstu spotřebitelských cen po sedmi měsících zastavilo. Podle ekonomů poroste inflace i v květnu, a to i kvůli otevření všech obchodů po několikaměsíční pauze způsobené epidemií covidu-19.
Ceny pohonných hmot a olejů v dubnu meziročně vzrostly o 16,3 %, lihoviny zdražily o 5,1 %, pivo o 8,5 % a tabákové výrobky o 19,5 %.
Oproti stejnému období loňského roku zdražily i automobily, ceny nájemného v bytech, vodné a stočné, zatímco klesly například ceny elektřiny i zemního plynu.
Z potravin bylo ve srovnání s loňským dubnem o 7,2 % levnější vepřové maso, zelenina o 3,4 %, přičemž ceny brambor dokonce klesly o 26,6 %, uvedli statistici.
Ceny zboží úhrnem vzrostly o 3,3 % a ceny služeb o 2,8 %. Například finanční služby meziročně zdražily o 8,8 %.
ČSÚ v úterý zveřejnil i vývoj cen v dovozu a vývozu za letošní březen. Meziročně vývozní ceny vzrostly o 2,5 %, dovozní ceny o 1,6 %.
"V meziročním srovnání se výrazně projevil růst cen rud kovů a kovového odpadu, ropy a ropných výrobků a elektřiny," uvedl vedoucí oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu ČSÚ Vladimír Klimeš.
Inflace bude podle analytiků v nejbližší době nadále kolem tří procent
Meziroční inflace zůstane s největší pravděpodobností na hranici tří procent i v dalších měsících, vyplývá z vyjádření analytiků oslovených ČTK. Přispět k tomu může podle některých ekonomů i uvolňování omezení v ekonomice a s tím spojené otevírání obchodů a restaurací. Překonání tříprocentní hranice již v dubnu je podle ekonomů překvapivé, protože ke zdražení pohonných hmot a nízké srovnávací základně z loňska se přidalo mimo jiné i zdražení potravin. Navíc růst inflace není podle nich jen lokální záležitostí. Ceny rostou celosvětově mimo jiné kvůli výpadkům v dodavatelských řetězcích následkem pandemie, upozornili.
"Je pravděpodobné, že se inflace v blízkosti trojky bude držet i nadále. Velkou neznámou je další vývoj cen ve službách, které po měsících začínají opět postupně fungovat," uvedl analytik ČSOB Petr Dufek.
Inflace by měla zůstat podle hlavního ekonoma ING Bank pro ČR Jakuba Seidlera zvýšená i v květnu, poté by však měla začít opět zpomalovat. "Inflace v letošním roce zrychluje globálně, za čímž stojí řada faktorů, mnohé z nich jsou však spíše nabídkového charakteru a souvisí s výpadky v dodavatelských řetězcích následkem pandemie. Roli hraje také nízká srovnávací základna z minulého roku," uvedl.
Podle analytika UniCredit Bank Patrika Rožumberského se při pohledu na strukturu inflace ukazuje, že ekonomika zřejmě již pomalu začíná generovat i tlaky na růst cen, které souvisí s oživením spotřeby domácností a cenovou strategií obchodníků. "Potvrzení této domněnky může přijít už během května spolu s otevřením maloobchodních prodejen a případným uvolněním restrikcí u ubytovacích a restauračních zařízení," uvedl.
Dubnový nárůst celkové inflace byl sice podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče v případě české ekonomiky vyšší, než se čekalo, ještě dramatičtější vývoj je ale podle něj patrný v dalších středoevropských ekonomikách. "V letošním dubnu došlo napříč Evropou k výraznému zrychlení meziročního růstu cen pohonných hmot, což bylo dáno nízkou srovnávací základnou, kterou představoval vývoj těchto cen v dubnu loňského roku," upozornil . V Polsku meziroční inflace stoupla na 4,3 % a v Maďarsku na 5,1 %. "Celková inflace by se v případě české ekonomiky mohla v dalších měsících stabilizovat, zůstane však v oblasti tří procent a v samotném závěru letošního roku ještě zřejmě přechodně dále vzroste," dodal.
V nejbližších měsících je i podle analytika společnosti AKCENTA CZ Miroslava Nováka pravděpodobné, že se meziroční inflace bude i nadále pohybovat na hraně tří procent. "S otazníkem bude od května vývoj cen některých služeb a zboží po významném uvolnění protiepidemických opatření," upozornil.
"Potvrdilo se, že inflace bude letos postupně mířit přes tříprocentní hranici. Ještě výraznější bude v těch segmentech, které budou posledním rokem života s covidem-19 zasaženy nejvíce, jako jsou cestovní ruch či pohostinství a ubytovací služby. Dokážu si představit, že v těchto odvětvích se nárůst cen může krátkodobě vyhoupnout i do dvojciferných čísel. S rostoucí inflací bude pokračovat tlak na pozvolné posilování koruny," uvedla partnerka PwC a expertka na měnovou politiku Olga Cilečková.
Podle ekonomky investiční skupiny LOGeco Jany Mückové bude inflace jeden z největších strašáků následujícího období. "Jsme totiž v opačné situaci, než tomu bylo u poslední finanční krize. Zatímco tehdy se začaly snižovat úroky a tisknout peníze až v reakci na pokles ekonomiky, nyní už je svět zasypaný penězi a úroky jsou dlouhodobě na nule. S rychlým návratem inflace pak zdraží úvěry a náklady dluhopisů, což bude opravdový test pro ekonomiku," uvedla.
Úterní čísla podle hlavního ekonoma TRINITY BANK Lukáše Kovandy zvyšují pravděpodobnost, že ČNB by mohla už letos v srpnu zvýšit svoji základní úrokovou sazbu a že ji letos zvýší dost možná i dvakrát. "V příštím roce by ji mohla zvednout až čtyřikrát. Koncem roku 2022 by základní sazba mohla činit 1,5 %," uvedl.
Dubnová inflace byla vyšší, než odhadovala ČNB
Dubnová meziroční inflace byla o 0,2 procentního bodu vyšší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v prognóze. Důvodem byl především výraznější než očekávaný růst cen potravin. Uvedl to ředitel měnové sekce ČNB Petr Král.
V menším rozsahu odchylku vývoje inflace podle Krále způsobil také rychlejší růst cen pohonných hmot, jejichž dvouciferný meziroční růst do značné míry vyplývá z loňského hlubokého propadu cen ropy během první vlny pandemie. Naopak dopady zvýšení spotřební daně na cigarety byly ve srovnání s odhady ČNB nižší.
"Dubnové zvýšení inflace odpovídá z hlediska celkového příběhu aktuální prognóze ČNB. Podle ní meziroční růst spotřebitelských cen dočasně zrychlí k horní hranici tolerančního pásma. Za tím je třeba hledat výrazné meziroční zdražení pohonných hmot, podpořené posléze též dynamickým zvýšením cen potravin a koncem roku i obnovením růstu regulovaných cen," uvedl Král. Celkové inflační tlaky se začnou podle něj zmírňovat až během podzimu s tím, jak bude odeznívat aktuálně zrychlený růst dovozních cen. "V příštím roce se inflace vrátí do blízkosti dvouprocentního cíle ČNB i díky tomu, jak se budou počínaje zhruba polovinou letošního roku postupně zpřísňovat měnové podmínky," dodal Král.
Zdroj: ČTK