Evropské akcie v pondělí převážně rostly, investoři jsou před zasedáním Fedu opatrní

Panevropský index STOXX Europe 600 přidal 0,18 % na nový zavírací rekord 458,32 bodu, britský FTSE 100 posílil o 0,18 % na 7 146,68 bodu a francouzský CAC 40 se zvýšil o 0,24 % na 6 616,35 bodu, zatímco německý DAX klesl o 0,13 % na 15 673,64 bodu.

Výrazně posílil zejména energetický sektor. Ceny ropy se dostaly na nejvyšší úroveň za více než dva roky díky ekonomickému oživení a vyhlídkám na růst poptávky po pohonných hmotách. Odvětví nejvíce vzhůru táhly akcie společnosti Royal Dutch Shell, jež stouply o 2,7 %. Agentura Reuters informovala, že britsko-nizozemský ropný koncern zvažuje prodej svého podílu v ropném poli v Permské pánvi, která je největším ložiskem těžby z břidlic ve Spojených státech.

Evropská centrální banka v červnu podle očekávání ponechala svou mimořádně uvolněnou měnovou politiku beze změn. Nadále tak poskytuje eurozóně zasažené pandemií rekordní podporu a hlavní úroková sazba zůstává na nule.

Akcie německé softwarové firmy Teamviewer si připsaly 5,9 % poté, co společnost oznámila partnerství se softwarovým gigantem SAP. Nedařilo se naopak nizozemskému podniku Philips, který vyrábí zdravotnické vybavení, jehož akcie klesly o 4,2 %. Firma oznámila, že z trhu stáhne některé dýchací přístroje CPAP a ventilátory kvůli pěnové části, které se může rozložit a stát toxickou.

Z makrodat se investoři v úvodu týdne zaměřili na průmyslovou výrobu v eurozóně. Ta v dubnu podle sezónně přepočtených údajů vzrostla proti předchozímu měsíci o 0,5 % po růstu o 0,8 % v březnu. Naopak v zemích eurozóny se tempo růstu výroby zdvojnásobilo, březnový růst o 0,4 % se v dubnu zvýšil na 0,8 %.

Kurz bitcoinu se v pondělí vrátil nad 40 000 USD. Podporou mu bylo vyjádření Elona Muska, že Tesla je připravena obnovit přijímání plateb v této kryptoměně, avšak za podmínky, že minimálně polovina energie spotřebovávaná bitcoinovou sítí bude pocházet z ekologických zdrojů. Tesla přijímaní plateb v bitcoinech pozastavila v polovině května, přičemž toto rozhodnutí zdůvodnila obavami ohledně dopadů bitcoinového ekosystému na životní prostředí.

Nejdůležitější pondělní události na evropských trzích

• Běžný účet platební bilance ČR, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, skončil v letošním prvním čtvrtletí v přebytku 80,2 miliardy korun. Uvedla to v pondělí Česká národní banka (ČNB). Přebytek platební bilance je v prvním čtvrtletí obvyklý, loni ve stejném období byl zhruba o 3,8 miliardy korun vyšší. Přebytek běžného účtu platební bilance na roční bázi k HDP činil 3,5 % a přebytek bilance zboží a služeb 7,2 %, uvedla banka.
• Průmyslová výroba v Evropské unii v dubnu podle sezónně přepočtených údajů vzrostla proti předchozímu měsíci o 0,5 % po růstu o 0,8 % v březnu. V odhadu to v pondělí oznámil statistický úřad Eurostat. Naopak v zemích eurozóny se tempo růstu výroby zdvojnásobilo - březnový růst o 0,4 % se v dubnu zvýšil na 0,8 %. V České republice růst výroby zvolnil na 1,8 %, byl však citelně nad průměrem EU.
• Ukrajina je připravena podniknout právní kroky proti ruskému plynárenskému podniku Gazprom, aby ho přiměla odblokovat dodávky zemního plynu ze Střední Asie. To by jí mohlo zajistit dostatek plynu pro domácí trh a kompenzovat výpadek příjmů z tranzitu ruského plynu po spuštění plynovodu Nord Stream 2. Informoval o tom v pondělí list Financial Times.
• Polská petrochemická skupina PKN Orlen by se mohla stát středoevropským lídrem na trhu vodíkových paliv. Společnost plánuje postavit v Polsku, České republice a na Slovensku síť vodíkových center, která budou využívat vodík z obnovitelných zdrojů. Informovala o tom v pondělí agentura PAP. Projekt se nazývá Hydrogen Eagle a cílem firmy je mít do roku 2030 roční výrobní kapacitu 50 000 tun vodíku.
• Britská telekomunikační skupina Vodafone si vybrala jihokorejskou společnost Samsung Electronics jako dodavatele zařízení pro sítě páté generace (5G) v Británii. Pro Samsung je to na evropském trhu průlomová dohoda, uvedla agentura Reuters. Finanční podmínky nebyly zveřejněny.
• Evropská unie zahájila avizovaný plán prodeje dluhopisů v objemu zhruba 800 miliard eur, který jí má pomoci zotavit se z dopadů pandemie a který podle prezidentky Evropské centrální banky Christine Lagardeové změní Evropu. Unie si za tímto účelem najala banky, které prodej prvních společných dluhopisů tohoto druhu zajistí. Samotný prodej dluhopisů se splatností deset let se očekává v úterý, uvedl eurokomisař pro rozpočet a správu Johannes Hahn.

Zdroj: ČTK, CNBC