Evropské akcie se v pátek na směru neshodly, v týdenním horizontu klesly

Panevropský index STOXX Europe 600 v pátek klesl o 0,26 % na 466,34 bodu, britský FTSE 100 přidal 0,07 % na 7 029,20 bodu, německý DAX se snížil o 0,09 % na 15 609,81 bodu a francouzský CAC 40 uzavřel se ztrátou 0,31 % na 6 663,77 bodu.

Evropská centrální banka ve čtvrtek odpoledne potvrdila nastavení měnové politiky. Beze změny tak zůstávají úrokové sazby (základní 0 %, zápůjční 0,25 %, depozitní -0,50 %) i celkové objemy programů na podporu ekonomiky. Měnová autorita eurozóny však uvedla, že nákupy dluhopisů v rámci nouzového programu PEPP budou v dalších měsících probíhat nižším tempem než v prvních dvou čtvrtletích roku.

Doposud ECB kupovala dluhopisy tempem zhruba 80 miliard eur měsíčně a analytici v anketě agentury Reuters očekávali, že se tempo nákupů dluhopisů v příštích třech měsících sníží na 60 až 70 miliard eur měsíčně.

Nehledě na aktuální komunikaci centrálních bank se podle analytiků budou finanční trhy postupně připravovat na zmírňování pumpování peněz do ekonomiky. To spolu s vyššími inflačními očekáváními bude tlačit na růst výnosů dluhopisů s dlouhou dobou splatnosti.

Za celý uplynulý týden STOXX Europe 600 odepsal 1,19 %, FTSE 100 přišel o 1,53 %, DAX se snížil o 1,09 % a CAC 40 ztratil 0,39 %.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Měnový výbor ruské centrální banky v pátek zvýšil základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 6,75 %. Banka přistoupila ke zvýšení nákladů na úvěry v letošním roce již popáté kvůli trvale vysoké inflaci. V prohlášení zveřejněném na závěr zasedání výboru banka také naznačila, že by úroky mohly dále růst.
• Evropská komise v pátek oznámila, že schválila státní investici 1,35 miliardy eur novým italským aerolinkám Italia Trasporto Aereo (ITA), které jsou nástupcem ztrátových aerolinek Alitalia. EK dále rozhodla, že dřívější státní pomoc 900 milionů eur pro Alitalii nebyla legální a že ITA nemusí dluh Alitalie převzít.
• Německá společnost BioNTech chce v nejbližších týdnech požádat úřady o schválení své vakcíny proti covidu-19 pro děti od pěti do jedenácti let. Německému týdeníku Der Spiegel to řekla Özlem Türeciová, spoluzakladatelka firmy BioNTech, která vakcínu nazvanou Comirnaty vyvinula společně s americkým Pfizerem.
• Česká národní banka již nebude výši dividend bank plošně omezovat, doporučuje však zvažovat další výplatu až po oznámení hospodářských výsledků za rok 2021. Banky tak nebudou omezeny výplatou dividend ze zisku za letošní rok. ČNB to v pátek oznámila v tiskové zprávě.
• Osm zemí Evropské unie včetně Česka se v pátek postavilo proti možnosti budoucího uvolňování současných rozpočtových a dluhových pravidel, jejichž platnost Evropská komise dočasně pozastavila kvůli koronavirové krizi. V debatě o budoucnosti fiskálního paktu se státy usilující o návrat přísnějších pravidel postavily proti Francii či jihoevropským zemím, které navrhují jejich zmírnění. O tématu budou v pátek a v sobotu debatovat ministři financí na neformálním jednání ve Slovinsku. Představitelé komise dali před schůzkou najevo, že případná reforma paktu by měla vyjít vstříc investicím, které by podpořily další hospodářské oživení.
• Plynovod Nord Stream 2, který zdvojnásobí kapacitu vývozu ruského plynu po dně Baltského moře do Evropy, je hotov. Výstavba sporného projektu pod Baltským mořem byla ukončena v pátek ráno, oznámil podle agentury TASS šéf ruské státní plynárenské společnosti Gazprom Alexej Miller.
• Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku opět zrychlil. V srpnu se inflace zvýšila na 4,1 %, což bylo o 0,7 procentního bodu více než v červenci a nejvíce od listopadu 2008. Vliv na to mělo zdražení zboží i služeb v téměř všech oddílech spotřebního koše, nicméně nejvíce se na tom podepsaly vyšší ceny za bydlení. Vyplývá to z informací, které v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Většina analytiků čekala stagnaci na červencových 3,4 %.
• Meziroční míra inflace v Německu v srpnu podle finálních dat stoupla na 3,9 % z 3,8 % v červenci. Meziměsíčně ceny stagnovaly po jejich červencovém růstu o 0,9 %. Podle údajů harmonizovaných s metodikou výpočtu Evropské unie meziroční růst cen dosáhl 3,4 % (červenec: +3,1 %) a meziměsíčně se ceny zvýšily o 0,1 % (červenec: +0,5 %).
• Spojené království v pátek ráno na trhy poslalo sérii ekonomických zpráv. Vyšly údaje o HDP, průmyslové výrobě a obchodní bilanci. HDP v červenci vzrostl meziměsíčně o 0,1 %, podstatně méně, než se čekalo. Průmyslová výroba v červenci meziročně poskočila o 3,8 %, více, než se čekalo, a obchodní bilance za červenec skončila v deficitu 3,12 miliardy liber po schodku 2,51 miliardy liber v červnu.

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Zakázky německého průmyslu v červenci překvapivě vzrostly o 3,4 % oproti předchozímu měsíci. Dostaly se tak na nejvyšší úroveň od znovusjednocení země. Vyplývá to z pondělní zprávy spolkového statistického úřadu. Údaje signalizují dobrý vstup německé ekonomiky do druhé poloviny roku.
• Nezaměstnanost v Česku v srpnu klesla na 3,6 % z červencových 3,7 %. Vrátila se tak na úroveň z loňského května, kdy ale lidí bez práce přibývalo kvůli omezením za první vlny epidemie covidu-19. Před rokem v srpnu byla nezaměstnanost o dvě desetiny procentního bodu vyšší. Počet uchazečů o práci letos v srpnu klesl, nabízených pracovních míst dále přibylo. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Úřad práce ČR.
• Globální hodnota sjednaných fúzí a akvizic se v dosavadním průběhu letošního roku vyšplhala na téměř čtyři biliony dolarů. Je tak na cestě k dosažení nového celoročního rekordu. Informoval o tom na svých internetových stránkách list Financial Times (FT) s odvoláním na údaje společnosti Refinitiv. V samotném srpnu, který je obvykle z hlediska fúzí a akvizic klidným měsícem, byly sjednány transakce v hodnotě 500 miliard dolarů ve srovnání s 289 miliardami dolarů před rokem.
• Přední evropské banky nadále vykazují část svých zisků v daňových rájích. Vyplývá to ze studie, kterou v pondělí zveřejnila nezávislá výzkumná organizace EU Tax Observatory, na jejímž financování se podílí Evropská unie.
• Německý automobilový koncern Volkswagen v pondělí představil podobu malého elektromobilu ID. LIFE, který by se měl začít prodávat v roce 2025 za zhruba 20 000 eur. Firma uvedla, že nový vůz by měl zpřístupnit elektrický pohon širší skupině motoristů. Cílem Volkswagenu je vystřídat amerického konkurenta Tesla na pozici největšího výrobce elektromobilů na světě.
• Hnutí Tálibán by uvítalo německé investice v Afghánistánu i humanitární pomoc a podporu v oblastech zdravotnictví, školství a infrastruktury. Německému deníku Bild to řekl mluvčí Tálibánu Zabíhulláh Mudžáhid.
• Irská letecká společnost Ryanair kvůli cenovým neshodám ukončila jednání s americkým výrobcem letadel Boeing o dodávce dalších letounů. Ryanair to uvedl v tiskové zprávě. Tyto nízkonákladové aerolinky mají z evropských podniků nejvíce objednaných strojů 737 MAX. Zavázaly se odebrat 210 letadel MAX 8-200 s kapacitou 197 míst, která má Boeing dodat v následujících pěti letech. Nyní společnosti jednaly o dodávce modelu MAX 10. Ryanair v minulosti uvedl, že by mohl koupit až 250 těchto strojů, které mají kapacitu 230 míst. Předpokládal, že je začne odebírat od roku 2025.
• Německá telekomunikační skupina Deutsche Telekom prodala svou nizozemskou divizi T-Mobile za 5,1 miliardy eur. Novým majitelem jsou soukromé kapitálové společnosti Apax a Warburg Pincus. Část takto získaných peněz Deutsche Telekom použila k navýšení podílu ve své dceřiné společnosti T-Mobile US. Celkem na tuto transakci vyčlenila více než sedm miliard dolarů.
• Průmyslová výroba v Německu se v červenci proti červnu zvýšila o jedno procento. Vrátila se tak k růstu po předchozích třech meziměsíčních poklesech za sebou. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnil spolkový statistický úřad. Údaje podle agentury Reuters signalizují, že německé továrny pomalu překonávají problémy v dodavatelských řetězcích.
• Ekonomika Evropské unie v druhém čtvrtletí po dvojité recesi způsobené pandemií covidu-19 opět vzrostla. Hrubý domácí produkt v 27 unijních zemích se proti prvním třem měsícům roku zvýšil o 2,1 %, oznámil v úterý evropský statistický úřad Eurostat v konečné zprávě. Růst je výraznější než 1,9 %, které úřad uváděl v předchozím srpnovém odhadu. K růstu se vrátilo i hospodářství 19 zemí eurozóny, jejíž HDP narostl proti prvnímu čtvrtletí o 2,2 %. Srpnová zpráva hovořila o 2% růstu.
• Důvěra investorů v německou ekonomiku se v září opět snížila, pokles vykázala již čtvrtý měsíc za sebou. Investory znepokojují problémy v dodavatelských řetězcích. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky v úterý zveřejnil německý institut ZEW. Index důvěry se snížil na 26,5 bodu ze srpnových 40,4 bodu. Pokles tak byl výraznější, než očekávali analytici. Ti v anketě agentury Reuters zářijovou hodnotu index odhadovali v průměru na 30 bodů.
• Šéf německého automobilového koncernu Volkswagen Herbert Diess žádá co nejrychlejší přechod na obnovitelné zdroje energie. V úterý na úvod automobilové výstavy IAA Mobility v Mnichově prohlásil, že bez politické podpory ekologických zdrojů energie nebude možné dosáhnout uhlíkově neutrální dopravy.
• Evropská komise (EK) chce v říjnu začít vydávat první ze série takzvaných zelených dluhopisů, kterými hodlá pokrýt třetinu mimořádného fondu obnovy sloužícího k nastartování hospodářství zemí Evropské unie po koronavirové krizi. Celkem 250 miliard eur plánuje komise získat pomocí těchto dluhopisů, které majitelům zaručí investice do ekologicky šetrných projektů. Jejich emise dokládá rostoucí význam, jenž pro EU zelené finance na cestě ke klimatické neutralitě mají, řekl v úterý eurokomisař pro rozpočet Johannes Hahn.
• Britský výrobce luxusních sportovních automobilů Lotus plánuje expanzi na čínském trhu, která povede ke zostření konkurenčního boje s německým rivalem Porsche. Informovala o tom agentura Reuters. Automobilku Lotus v současnosti vlastní čínská společnost Geely a malajsijská firma Etika Automotive.
• Francouzský výrobce léků Sanofi koupí za 1,9 miliardy USD americkou biofarmaceutickou firmu Kadmon Holdings. Mimo jiné si tak rozšíří nabídku léků. Firmy to ve středu uvedly ve společném oznámení. Akvizice přichází měsíc poté, co Sanofi koupila za 3,2 miliardy USD americkou biotechnologickou firmu Translate Bio.
• Americká investiční banka JPMorgan koupí většinový podíl ve společnosti Volkswagen Payments, finanční podmínky transakce ale nesdělila. K nákupu se rozhodla ještě před zavedením technologie, s kterou německá automobilka Volkswagen počítá ve svých vozech a která například umožní, aby řidiči platili za nákup pohonných hmot nebo hradili mýtné zcela automaticky. Banka se dohodla, že ve firmě Volkswagen Payments převezme zhruba 75% podíl. Záměr ale budou muset nejprve schválit příslušné regulační orgány.
• Ruský rozpočet skončí v letech 2022 a 2023 v mírném přebytku, v roce 2024 ale vykáže deficit. Uvedl to ve středu ministr financí Anton Siluanov. Vláda podle něj plánuje v nejbližších letech zvýšit výdaje a sáhne i do fondu národního blahobytu. Ministr hospodářství Maxim Rešetnikov pak na finanční konferenci v Moskvě ve středu uvedl, že hrubý domácí produkt Ruska se v letošním roce zvýší nejméně o 4,2 %. Doposud ministerstvo počítalo s růstem o 3,8 %. "Naše příjmy rostou, zlepšujeme prognózu," uvedl Rešetnikov. "Ekonomika se zotavuje," dodal.
• Polská vláda plánuje zavést daň z tržeb velkých korporací ve výši 0,4 %, aby tím kompenzovala pokles příspěvků do státního systému zdravotní péče. Oznámilo to ve středu ministerstvo financí. Nově plánovaná daň je důsledkem změn ve vládním programu na podporu ekonomiky zvaném Polský úděl.
• Evropská centrální banka na zářijovém zasedání podle očekávání potvrdila nastavení měnové politiky. Beze změny tak zůstávají úrokové sazby (základní 0 %, zápůjční 0,25 %, depozitní -0,50 %) i celkové objemy programů na podporu ekonomiky. Měnová autorita eurozóny však uvedla, že nákupy dluhopisů v rámci nouzového programu PEPP budou v dalších měsících probíhat nižším tempem než v prvních dvou čtvrtletích roku.
• Britští zaměstnavatelé čelí rekordnímu nedostatku zájemců o práci, který je důsledkem oživení ekonomiky z útlumu způsobeného koronavirovou krizí a nedávným odchodem země z Evropské unie. Uvedla to britská Konfederace pro nábor pracovníků a zaměstnanost (REC). Opírá se o výsledky svého průzkumu, jehož prostřednictvím sleduje situaci na trhu práce už téměř čtvrt století.
• Britský provozovatel internetového sázení a hazardních her 888 Holdings koupí od americké společnosti Caesars Entertainment aktivity konkurenta William Hill mimo Spojené státy. Firma ve čtvrtek uvedla, že za převzetí těchto aktivit zaplatí 2,2 miliardy liber.
• Růst německého vývozu v červenci po očištění o sezónní a kalendářní vlivy zpomalil na 0,5 % z červnových 1,3 %. Na vině jsou výpadky dodávek a nedostatek materiálu, který se odráží i v poklesu dovozu. Oznámil to ve čtvrtek spolkový statistický úřad.
• Britská nízkonákladová letecká společnost easyJet odmítla nabídku na převzetí. Místo toho se rozhodla získat od akcionářů 1,2 miliardy liber k posílení pozice na evropském trhu. Informace o tom, kdo nabídku na její převzetí předložil, ale ve čtvrtek firma odmítla poskytnout. Uvedla nicméně, že nabídka ji výrazně podhodnocovala a že její předkladatel už o transakci ztratil zájem. Podle zdroje agentury Reuters byl zájemcem o převzetí maďarský rival Wizz Air, který se ale k této informaci odmítl vyjádřit.
• Americká internetová společnost Google čelí novému vyšetřování ze strany Evropské komise. Důvodem je podezření, že firma nutí výrobce, aby na zařízeních s jejím operačním systémem Android nastavovali Google Assistant jako výchozí hlasovou asistenční službu. Uvedl to ve čtvrtek na Twitteru reportér zpravodajské agentury MLex.
• Počítačové systémy ruské internetové společnosti Yandex se v srpnu pokusili napadnout hackeři a firma tvrdí, že se jí podařilo odvrátit největší kybernetický útok v dějinách internetu. Šlo o útok typu DDoS (distributed denial-of-service), při kterém se útočníci snaží znepřístupnit službu dalším uživatelům. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters.
• Maďarské nízkonákladové aerolinky Wizz Air jednají s evropským výrobcem letadel Airbus o nákupu nejméně 100 úzkotrupých strojů. S odvoláním na zdroje z odvětví o tom ve čtvrtek informovala agentura Reuters.

Zdroj: CNBC, ČTK