Evropské benchmarky ve čtvrtek po zprávách z centrálních bank většinou zdražily

Celoevropský index STOXX Europe 600 stoupl o 0,93 % na 467,50 bodu, německý DAX posílil o 0,88 % na 15 643,97 bodu, britský FTSE 100 oslabil o 0,07 % na 7 078,35 bodu a francouzský CAC 40 uzavřel se ziskem 0,98 % na 6 701,98 bodu.

Hlavní čtvrteční události na evropských trzích

• Podnikatelská aktivita v eurozóně v září rostla nejpomalejším tempem za pět měsíců, brzdila ji opatření proti šíření koronavirové mutace delta. Problémy v dodavatelských řetězcích navíc vedly k výraznému nárůstu nákladů. Ukázal to podle agentury Reuters průzkum mezi nákupními manažery, jehož předběžné výsledky ve čtvrtek zveřejnila organizace IHS Markit.
• Britská centrální banka ve čtvrtek podle očekávání ponechala svou základní úrokovou sazbu beze změny na rekordním minimu 0,1 %. Varovala však, že inflace bude v příštích měsících pokračovat v růstu, a to z velké části kvůli výraznému zdražování energie.
• Norská centrální banka ve čtvrtek podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu z nuly na 0,25 procenta. Uvedla rovněž, že v budoucnosti počítá s jejím dalším zvyšováním. Připojila se tak k rostoucímu počtu zemí, které v době stoupající inflace začaly zpřísňovat měnovou politiku.
• Turecká centrální banka ve čtvrtek překvapivě snížila svou základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 18 procent, a to navzdory vysoké inflaci. Podle analytiků se tak podvolila tlaku tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který chce nižšími náklady na úvěry podpořit hospodářský růst. Turecká lira v reakci na snížení úroků sestoupila do blízkosti rekordního minima vůči americkému dolaru, napsala agentura Reuters.
• Americká společnost Google, která je součástí skupiny Alphabet, se snaží urovnat antimonopolní vyšetřování v Evropské unii týkající se jejích aktivit v digitální reklamě. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na informovaný zdroj. Urovnání by pomohlo odvrátit ničivé a zdlouhavé vyšetřování a možnou vysokou pokutu. Google již dostal v EU za poslední desetiletí kvůli monopolnímu chování ve třech různých případech pokuty v celkové výši osm miliard eur. Bylo mu také nařízeno, aby změnil své praktiky a přestal bránit konkurenci.
• Španělská ekonomika přidala ve druhém čtvrtletí jen 1,1 místo dříve uváděných 2,8 procenta. Výrazně upravený údaj ve čtvrteční konečné zprávě zveřejnil španělský statistický úřad. Zotavování z pandemie covidu-19 bylo v zemi pomalejší než původní předpoklady.
• Evropské firmy pohlížejí s velkými obavami na nový hospodářský kurz čínské vlády. Sice mají stále rekordní tržby i zisky, starosti jim ale dělá možný obrat Číny dovnitř a ruku v ruce s ním další omezení zahraničních podniků na jejím trhu. Ve čtvrtek to podle agentury DPA řekl v Pekingu prezident Hospodářské komory Evropské unie v Číně Jörg Wuttke, když prezentoval její každoroční zprávu.
• Software používaný německou automobilkou Volkswagen, který mění množství vypouštěných emisí na základě vnější teploty a nadmořské výšky, je v rozporu se zákony Evropské unie. Uvedl to ve čtvrtek generální advokát Soudního dvora EU Athanasios Rantos. K jeho doporučení nyní při svém rozhodování o věci přihlédne unijní soud.
• Energetická společnost ČEZ pracuje kromě přípravy dukovanského jaderného bloku také na tom, aby kolem roku 2040 začala stavět malé modulární reaktory (SMR). Na čtvrteční konferenci o nových jaderných zdrojích v Praze to řekl člen představenstva firmy Tomáš Pleskač.

Zdroj: CNBC, ČTK, MarketWatch, TradingEconomics

Aktualita pro rok 2026