Evropské akcie v pátek kvůli obavám z inflace klesly na dvouměsíční minimum

Na poklesu cen akcií se velkou měrou podílely technologické společnosti, těžařské podniky a banky. Německý index DAX zakončil obchodování s poklesem o 0,68 % na 15 156,44 bodu, během dne přitom sestoupil až na 14 983,80 bodu. Index pařížské burzy CAC 40 se snížil o 0,04 % na 6 517,69 bodu a index londýnské burzy FTSE 100 se propadl o 0,82 % na 7 028,09 bodu.

Prudce oslabily například akcie britského internetového obchodu s elektrospotřebiči AO World. Firma oznámila, že její tržby v první polovině roku zasáhly potíže s nedostatkem řidičů v Británii a další výpadky v globálním dodavatelském řetězci.

Statistický úřad Eurostat uvedl, že meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v září zrychlil na 3,4 % ze srpnových 3 %. Inflace v zemích používajících euro se tak vyšplhala na nejvyšší úroveň za 13 let.

Za celý týden STOXX Europe 600 klesl o 2,24 %, FTSE 100 se snížil o 0,35 %, DAX oslabil o 2,42 % a CAC 40 přišel o 1,82 %.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Ruský koncern Gazprom zastavil přepravu zemního plynu pro Maďarsko přes území Ukrajiny. S odvoláním na ukrajinského provozovatele tranzitních plynovodů to v pátek uvedla ukrajinská agentura Unian. Gazprom tak učinil okamžitě poté, co v pátek vstoupila v platnost nová dohoda mezi Ruskem a Maďarskem, podle které bude Rusko dodávat Maďarsku plyn přes Srbsko a Rakousko. Budapešť uvedla, že takto je to pro Maďarsko levnější.
• Nečekaný obrat nastal ve vyšetřování bývalé náměstkyně ministra osvěty, nyní viceprezidentky největší ruské spořitelny Sberbank Mariny Rakovové, která je podezřelá ze zpronevěry 50 milionů rublů (asi 15 milionů Kč) určených státem na federální vzdělávací projekty. Podezřelá se ve čtvrtek nedostavila k výslechu a skrývá se, zatímco soud uvalil vazbu na dva její podřízené ve finančním ústavu, výkonného ředitele Jevgenije Zaka a ředitele divize digitálních vzdělávacích platforem Maxima Ilkina, Uvedl to list Kommersant na svém webu.
• Růst aktivity ve zpracovatelském sektoru eurozóny v září podle finálního indexu nákupních manažerů (PMI) zpomalil více, než uváděl první odhad. Ukazatel sestavovaný společností IHS Markit klesl podle finálních dat na 58,6 bodu ze srpnových 61,4 bodu. Flash údaj uváděl hodnotu 58,7 bodu. Klíčová je úroveň 50 bodů, která je předělem mezi pásmem expanze aktivity a pásmem její kontrakce. Výrobní PMI pro eurozónu v září klesl potřetí v řadě.
• Míra inflace v eurozóně pokračovala v září v růstu z předchozích měsíců a dosáhla 3,4 %, což je nejvíce za posledních deset let. V rychlém odhadu to v pátek uvedl statistický úřad Eurostat. V srpnu činila inflace v eurozóně tři procenta. Růst cen tak opět výrazně překročil dlouhodobý cíl Evropské centrální banky, který je na dvou procentech. Údaje za celou Evropskou unii odhad neobsahuje, úřad je zveřejní v polovině října.
• Akcionáři německého automobilového koncernu Daimler na páteční mimořádné valné hromadě schválili oddělení divize výroby nákladních automobilů a autobusů. Předpokládá se, že s akciemi odděleného podniku se v prosinci začne obchodovat na burze, uvedla firma.
• Německý diskontní řetězec Lidl od pátku přestává v Nizozemsku prodávat cigarety a tabák. Uvedl, že tak chce aktivně přispět k tomu, aby vyrostla nekuřácká generace.
• Německo: Maloobchodní tržby v srpnu stouply meziročně o 0,4 % (odhad: +1,9 %, červenec: +0,4 %) a meziměsíčně o 1,1 % (odhad: +1,5 %, červenec: -4,5 %).

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Evropská centrální banka (ECB) má důvody předpokládat, že růst cen energií a výpadky v dodavatelských řetězcích, které tlačí vzhůru inflaci v eurozóně, v příštím roce poleví. Nelze však vyloučit, že inflace překročí prognózy ECB. Při vystoupení před výborem Evropského parlamentu pro hospodářské a měnové záležitosti to dnes řekla prezidentka ECB Christine Lagardeová.
• Maďarsko a Rusko v pondělí podepsaly novou dlouhodobou dohodu o dodávkách zemního plynu. Uvedla to agentura Reuters. Smlouva předpokládá, že ruská státní plynárenská společnost Gazprom bude ročně do Maďarska dodávat 4,5 miliardy krychlových metrů suroviny. Ukrajinské ministerstvo zahraničí uvedlo, že dohoda ohrožuje energetickou bezpečnost Evropy a odsoudilo ji. Dodávky mají do Maďarska proudit z území Srbska a z Rakouska, a Ukrajinu tak obejdou.
• Švédský poskytovatel nájemního bydlení Heimstaden expanduje v Evropě. Dohodl se na koupi 599 nemovitostí konkurenční firmy Akelius Residential Properties v Německu, Dánsku a Švédsku za 92,5 miliardy švédských korun (231,6 miliardy Kč). Kupované nemovitosti mají 28 776 bytů, z toho polovina jich je v Berlíně. Roční příjmy z pronájmu těchto realit jsou 2,8 miliardy SEK. Dohoda zahrnuje také první investici Heimstadenu v Hamburku.
• Čínský výrobce chytrých telefonů Xiaomi v pondělí uvedl, že jeho spor s Litvou posoudí nezávislá třetí strana. Podle litevského ministerstva obrany mají zařízení Xiaomi zabudovanou schopnost rozeznat a cenzurovat obsah, který vadí Pekingu. Firma toto tvrzení minulý týden popřela. Litevské ministerstvo obrany připravuje zákon, který by tamním státním institucím zakázal nákup "nedůvěryhodného" vybavení.
• Německá automobilka Volkswagen zaplatí americkým státům New Hampshire a Montana za urovnání skandálu kolem měření emisí 1,5 milionu dolarů. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters. Volkswagen už se dříve s americkými soudy dohodl, že za nelegální používání softwaru, který zlepšoval výsledky emisních testů dieselových motorů, zaplatí ve Spojených státech 20 miliard dolarů na pokutách. Nyní ale ještě řeší spory s vládami jednotlivých amerických států a s místními úřady.
• Výsledky německých voleb výrazněji neovlivní vývoj české ekonomiky. Shodli se na tom analytici oslovení v pondělí ČTK. Úspěch Zelených může sice podle nich znamenat rozpory ohledně využití jaderných elektráren a může také zvýšit tlak na automobilky ohledně opuštění spalovacích motorů. Německo však zůstane stabilním a spolehlivým partnerem, což je zásadní pro český zahraniční obchod, dodali.
• Spotřebitelská důvěra v Německu se zlepšuje více, než se čekalo, a ocitla se nejvýše za poslední rok a půl. Průzkum, jehož výsledky v úterý zveřejnil institut GfK, je další známkou toho, že domácnosti nadále podporují oživení největší evropské ekonomiky. Index spotřebitelské nálady na měsíc říjen se podle GfK zvýšil na 0,3 bodu. Zářijová hodnota po zpřesnění činila minus 1,1 bodu. Pokud je hodnota v záporných číslech, znamená to, že soukromá spotřeba ve srovnání se stejným obdobím loni klesne. Analytici podle agentury Reuters očekávali, že hodnota indexu bude činit minus 1,6 bodu.
• Ekonomika eurozóny ještě šok z pandemie covidu-19 zcela nestrávila. Odrazila se ode dna, ale to nejhorší za sebou ještě nemá. Na zahájení fóra o centrálním bankovnictví, které se letos koná on-line, to v úterý řekla prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová.
• Britská softwarová společnost Blue Prism Group se dohodla s americkým soukromým investičním fondem Vista Equity Partners na svém převzetí za 1,1 miliardy liber. Blue Prism, vývojář automatizačního softwaru, se stala další z řady britských firem, o kterou projevil zájem investor z USA. Mezi její zákazníky patří automobilka Daimler, internetová aukční síň eBay či britská národní zdravotní služba NHS. Patří mezi největší technologické firmy na alternativním investičním trhu AIM londýnské akciové burzy.
• Zakladatel čínské automobilky Zhejiang Geely Holding Eric Li zřídil novou společnost na výrobu chytrých telefonů. Vstoupil tak do vysoce konkurenčního odvětví. Oznámila to společnost Geely, která mimo jiné vlastní automobilku Volvo, v dnešním prohlášení. Rozhodnutí je pro Geely dalším krokem mimo oblast automobilů. Je opakem trendu z poslední doby, kdy naopak výrobci spotřebního zboží vstupují do výroby elektromobilů.
• Slovenská centrální banka (NBS) opět snížila výhled letošního růstu ekonomiky země na 3,5 procenta, dosud počítala s růstem hrubého domácího produktu (HDP) o 4,5 procenta. Důvodem je očekávaná třetí vlna epidemie nemoci covid-19 a nedostatek součástek v průmyslu. Guvernér NBS Peter Kažimír novinářům řekl, že výkon hospodářství Slovenska se na úroveň před vypuknutím pandemie vrátí až začátkem příštího roku. NBS současně výrazněji zvýšila výhled inflace.
• Evropská komise v úterý poslala Česku první platbu z mimořádného fondu určeného ke zotavení ekonomik z koronavirové krize. Z Bruselu míří do Prahy 915 milionů eur, na které má země nárok v rámci záloh určených k předfinancování jednotlivých projektů.
• Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor pohrozil americké internetové společnosti Google, že v Rusku zablokuje její platformu YouTube, pokud nezruší omezení uvalená na kanály ruské státní televize RT. Informují o tom ve středu ruská média. YouTube o den dříve zablokoval kvůli dezinformacím o pandemii dva německojazyčné kanály televize RT, považované za nástroj propagandy Kremlu. Mluvčí Kremlu řekl, že tolerance úřadů vůči podobným akcím YouTube musí být nulová.
• Německá automobilka Volkswagen kvůli pokračujícímu nedostatku čipů zkrátí pracovní dobu ve svém hlavním závodě ve Wolfsburgu. Opatření bude platit v první polovině října, uvedla ve středu firma. K 1. říjnu pojede ve Wolfsburgu jen jedna výrobní linka.
• Britský výrobce luxusních automobilů Rolls-Royce hodlá od roku 2030 vyrábět pouze elektromobily. Oznámila to ve středu podle agentury Reuters firma, která je součástí německé automobilové společnosti BMW. Dodala, že svůj první vůz s čistě elektrickým pohonem s označením Spectre uvede na trh v posledním čtvrtletí roku 2023.
• Ruský soud ve středu vyměřil americké internetové společnosti Google pokutu 6,5 milionu rublů (zhruba dva miliony Kč). Důvodem jsou další dva případy, kdy firma nesmazala z pohledu ruských úřadů zakázaný obsah. Informovala o tom agentura TASS.
• Eurozóna: Index spotřebitelské důvěry v září stoupl na -4 body ze srpnových -5,3 bodu při odhadu -4 bodů.
• Eurozóna: Index důvěry v průmyslu v září stoupl na 14,1 bodu ze srpnových 13,8 bodu při odhadovaném poklesu na 12,5 bodu.
• Česká ekonomika v druhém čtvrtletí podle zpřesněného údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ) proti stejnému loňskému období stoupla o 8,1 % a mezičtvrtletně o procento. Předchozí odhad z konce srpna uváděl meziroční nárůst hrubého domácího produktu o 8,2 %, mezičtvrtletní výsledek zůstal beze změny. V prvním čtvrtletí letošního roku klesl HDP podle revidovaných dat meziročně o 2,5 % a mezičtvrtletně o 0,4 %.
• Britská ekonomika se v druhém čtvrtletí zotavila více, než se předpokládalo. Podle konečných údajů se hrubý domácí produkt zvýšil o 5,5 % místo původně uváděných 4,8 %, oznámil ve čtvrtek britský statistický úřad. Růst by upraven po kompletnějších údajích ze sektoru zdravotnictví a po aktualizaci zdrojů a metodiky výpočtu ekonomického výkonu Británie.
• Počet lidí bez práce se v Německu v září proti srpnu díky pokračujícímu zotavování ekonomiky z dopadů pandemie snížil o 114 000 na 2,465 milionu. Míra nezaměstnanosti pak vůči srpnu klesla o 0,2 procentního bodu a činila 5,4 %. Ve čtvrtek to v bilanci podle sezónně neupravených údajů zveřejnil spolkový úřad práce.
• V zemích Evropské unie v srpnu již čtvrtý měsíc v řadě ubylo lidí bez práce. Míra nezaměstnanosti klesla proti červenci o desetinu procentního bodu na 6,8 %, oznámil ve čtvrtek evropský statistický úřad Eurostat. Nezaměstnaných je výrazně méně než před rokem, kdy v době dopadu omezení spojených s první vlnou pandemie nezaměstnanost vystoupila na 7,7 %. Nejnižší hladinu nezaměstnanosti si i přes mírný růst podle Eurostatu udržuje Česká republika, kde bylo v srpnu bez práce 2,9 % lidí.
• Irsko podpoří dohodu o globální dani, pokud se zohlední jeho připomínky. Ministr financí Paschal Donohoe to řekl irské stanici RTE. Země dosud těžila z nízké podnikové daně, která nalákala mnoho nadnárodních společností, aby si vytvořily evropské centrály právě v Irsku. Odmítala se proto připojit k dohodě o globální korporátní dani, jak ji navrhuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a kterou už podepsalo přes 130 zemí.
• Meziroční růst spotřebitelských cen ve Francii v září podle údajů harmonizovaných s výpočtem v EU zrychlil na 2,7 % ze srpnových 2,4 %. Oznámil to ve čtvrtek francouzský statistický úřad. Míra inflace v druhé největší ekonomice eurozóny je tak nejvyšší za deset let, podobně jako v celé eurozóně. Analytici odhadovali, že tempo růstu stoupne ještě více, a to na 2,8 %.
• Meziroční růst spotřebitelských cen v Německu v září zrychlil na 4,1 % ze srpnové hodnoty 3,4 %. Znamená to nejvyšší inflaci za posledních 28 let. V předběžné zprávě harmonizované s metodikou výpočtu v Evropské unii to ve čtvrtek oznámil spolkový statistický úřad. Za vyšší mírou inflace je řada důvodů, od nízkých cen v roce 2020 až po ekonomické dopady pandemie nemoci covid-19. Hospodářská omezení vedla k výpadkům ve výrobě a k narušení dodavatelských řetězců.
• Bankovní rada České národní banky na zářijovém zasedání podle očekávání opět zvýšila úrokové sazby. Základní sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, ale stoupla nečekaně rovnou o 75 bazických bodů na 1,50 %. Analytici očekávali růst sazby o půl procentního bodu na 1,25 %. Naposledy banka zvýšila základní úrokovou sazbu v jednom kroku o více než půl procentního bodu v roce 1997. Důvodem zpřísnění měnové politiky jsou především obavy z růstu inflace souvisejícího s ožíváním ekonomiky po pandemii. Ve zvyšování úrokových sazeb navíc bude ČNB podle ekonomů pokračovat. Čtvrtečního jednání rady se zúčastnilo všech sedm jejích členů.
• Výrobce automobilů Opel zavře kvůli nedostatku čipů jeden závod v Německu nejméně do konce roku. Na 1 300 zaměstnanců závodu v Eisenachu od příštího týdne přechodně propustí. Firma, která je součástí skupiny Stellantis, to uvedla ve čtvrtečním sdělení.
• Hodnota fúzí a akvizic v celém světě v třetím čtvrtletí vzrostla o 38 % na rekordních 1,52 bilionu USD. Od ledna do konce září pak dosáhla 4,33 bilionu USD, čímž překonala celoroční maximum z roku 2007. Vyplývá to z údajů společnosti Refinitiv. Firmy a investoři se prostřednictvím nových akvizic snaží připravit na dobu po pandemii covidu-19.
• Zájem o primární veřejné nabídky (IPO) akcií ve světě se v třetím čtvrtletí zmírnil z prudkého tempa na začátku roku. Za prvních devět měsíců roku ale hodnota více než 2 000 primárních nabídek činila 412 miliard USD, což je více než dvojnásobek ve srovnání se stejným obdobím loni a zároveň nejvyšší hodnota od roku 2000. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila společnost Refinitiv.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Švédský řetězec prodejen s oblečením H&M v třetím čtvrtletí svého finančního roku zvýšil zisk před zdaněním o 158 % na 6,09 miliardy švédských korun (SEK, 15,2 miliardy Kč). Vrátil se tak nad úroveň z doby před pandemií, neboť zákazníci mohou znovu navštěvovat i kamenné obchody, oznámila ve čtvrtek firma. Současně uvedla, že poprvé od začátku koronavirové krize vyplatí dividendu. Třetí finanční čtvrtletí skončilo 31. srpna.

Zdroj: ČTK