Evropské akcie v pátek stáhly do červených čísel banky, v týdenním horizontu jsou indexy na svém
V pátek vyřčená slova šéfky Evropské centrální banky Christine Lagardeové o přechodnosti současné inflace a nechuti jí zastupované instituce zvedat úrokové sazby poslala o 2,2 % dolů akcie v evropském bankovním sektoru. Na negativní náladě investorů se podepsalo i několik denních rekordů v počtech nakažených napříč starým kontinentem a lockdown Rakouska.
Celoevropský index STOXX Europe 600 v pátek odepsal 0,33 % na 486,08 bodu (za týden -0,14 %), německý DAX oslabil o 0,38 % na 16 159,97 bodu (za týden +0,41 %), britský FTSE 100 ztratil 0,45 % na 7 223,57 bodu (za týden -1,69 %) a francouzský CAC 40 klesl o 0,42 % na 7 112,29 (za týden +0,29 %).
Hlavní páteční události na evropských trzích
- Evropská centrální banka (ECB) by na nynější vzestup inflace neměla reagovat zpřísněním měnové politiky. Inflace by totiž měla polevit a zpřísnění měnové politiky by mohlo narušit zotavování ekonomiky. Uvedla to v pátek prezidentka ECB Christine Lagardeová. Naznačila také, že ECB bude v příštím roce pokračovat v nákupech dluhopisů.
- Irská nízkonákladová letecká společnost Ryanair se rozhodla, že své akcie příští měsíc stáhne z Londýnské akciové burzy (LSE). Firma své rozhodnutí zdůvodnila nízkým objemem obchodů, který podle ní neospravedlňuje náklady spojené s přítomností na LSE. S akciemi Ryanairu se obchoduje i na burze v Dublinu.
- Evropská léková agentura (EMA) se v pátek vyslovila pro léčbu covidu-19 u některých pacientů pilulkou vyvinutou farmaceutickou společností Merck. Lék s názvem molnupiravir zatím nedostal plnohodnotné povolení, podle EMA jej ale lze začít podávat dospělým lidem, kteří po nákaze koronavirem zvládají sami dýchat, ovšem panuje u nich riziko těžkého průběhu onemocnění. Unijní agentura také ohlásila, že začala posuzovat obdobnou pilulku od společnosti Pfizer.
- Inflace a s ní spojený růst výnosů dluhopisů ve vyspělých zemích povede k poklesu kurzů měn těch zemí, které patří do kategorie mladých tržních ekonomik v Evropě, na Blízkém východě a v Africe. Předpovídají to analytici americké investiční banky JPMorgan. Mezi jednotlivými zeměmi ale podle nich budou značné rozdíly, lépe si například povede česká koruna či ruský rubl.
- Vývojář antivirového softwaru Avast ve čtvrtek po uzavření trhu oznámil, že jeho akcionáři na mimořádné valné hromadě v Londýně schválili fúzi s americkou společností NortonLifeLock. Pro fúzi se vyslovilo 94,23 % akcionářů. Transakce rovněž dostala souhlas na soudním projednání, které je součástí procesu fúze podle britského práva.
- Německé výrobní ceny v říjnu meziměsíčně stouply o 3,8 % (září +2,3 %, odhad +1,9 %), meziročně se zvýšily o 18,4 % (září +14,2 %, odhad +16,2 %).
- Francouzská nezaměstnanost ve třetím čtvrtletí nečekaně stoupla na 8,1 % (druhé čtvrtletí 8 %, odhad 7,8 %).
- Britské maloobchodní tržby v říjnu meziměsíčně stouply o 0,8 % (září 0 %, odhad +0,5 %), meziročně klesly o 1,3 % (září +0,6 %, odhad -2 %).
Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích
- Rakouská společnost Raiffeisen Bank International (RBI) se stahuje z bulharského trhu. Její bulharské aktivity koupí za 1,015 miliardy eur belgická bankovní skupina KBC. Oznámily to v pondělí firmy.
- Britsko-nizozemská ropná společnost Royal Dutch Shell kvůli tlaku části akcionářů zjednoduší podnikovou strukturu a svůj daňový domicil přenese z Nizozemska do Británie. Firma v pondělí oznámila, že ukončí také duální akciovou strukturu a bude mít pouze jednu třídu akcií. Z názvu pak zmizí slova Royal Dutch a skupina ponese jen stručný název Shell. Přesun hlavního sídla do Británie se nelíbí nizozemské vládě, která uvedla, že plány skupiny ji nepříjemně překvapily.
- Český poskytovatel platebních a technologických služeb pro autodopravce Eurowag kupuje maďarskou firmu WebEye Telematics. Ta se zabývá poskytováním služeb správy vozového parku. Eurowag za akvizici okamžitě zaplatí 38,5 milionů eur, do tří let by pak měl podle plnění dohodnutých kritérií doplatit další část, maximálně 55,9 milionu eur. Informovala o tom česká společnost. Na transakci upozornil web E15.
- Růst eurozóny i nadále zpomalují narušené dodavatelské řetězce a vysoké ceny energií. Vyšší inflace se tak udrží déle, než se předpokládalo. Před výborem Evropského parlamentu pro hospodářské a měnové záležitosti to řekla prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Odmítla ale výzvy, aby na to její instituce zareagovala zpřísněním měnové politiky.
- Německý energetický gigant RWE hodlá do roku 2030 investovat 50 miliard eur do zvýšení svých kapacit pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Firma uvedla, že investiční plán, který je největší v její historii, chce financovat pomocí příjmů ze svých provozních aktivit.
- Francouzská banka BNP Paribas hodlá opustit trh s drobným bankovnictvím ve Spojených státech, kde se potýká se silnou konkurencí. S pomocí poradců proto nyní připravuje prodej americké divize Bank of the West. Transakce by tuto divizi mohla ohodnotit asi na 15 miliard dolarů. S odvoláním na zdroje obeznámené se situací o tom v pondělí informovala agentura Reuters.
- Evropský výrobce letecké techniky Airbus má objednávku na 111 letadel od americké společnosti Air Lease. Představitelé obou firem to v pondělí uvedli na veletrhu letecké techniky v Dubaji. Pro evropskou firmu je to v několika dnech už druhá velká zakázka.
- Šéf německého automobilového koncernu Volkswagen Herbert Diess doufá, že nejhorší část krize kolem čipů už skončila. Nadále však počítá s tím, že nedostatek čipů bude mít na výrobu koncernu negativní vliv také v příštím roce. Diess to v pondělí řekl v Berlíně na hospodářském kongresu pořádaném listem Süddeutsche Zeitung.
- Eurozóna: Obchodní bilance v září skončila přebytkem 7,3 miliardy eur (odhad: +6,5 miliardy eur, srpen: +3,5 miliardy eur).
- Po mnohahodinovém vyjednávání se v noci na úterý zástupci členských zemí Evropské unie a Evropského parlamentu shodli na podobě rozpočtu EU pro příští rok. Navrhovanou částku téměř 170 miliard eur se europoslancům podařilo navýšit o několik stovek milionů, členské země tradičně usilující o nižší rozpočet však naproti tomu řadu jejich dalších požadavků odmítly.
- Trh práce v Británii se dál zotavuje z dopadů koronavirové krize. V říjnu měli zaměstnavatelé na výplatních páskách zhruba 29,3 milionu zaměstnanců, což je proti září asi o 160 000 více. Míra nezaměstnanosti pak v tříměsíčním období do konce září klesla na 4,3 % a je blízko úrovni před začátkem pandemie.
- Ekonomika Evropské unie v třetím čtvrtletí vzrostla podle sezónně přepočtených údajů proti předchozím třem měsícům o 2,1 %, což je nepatrně více než v druhém čtvrtletí, kdy růst činil 2 %. Ve zpřesněné zprávě to v úterý uvedl statistický úřad Eurostat, který tak potvrdil svůj rychlý odhad z konce října. Růst v eurozóně zrychlil na 2,2 % z 2,1 %.
- Maďarská centrální banka v úterý v souladu s očekáváním zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,3 procentního bodu na 2,1 %. Zvýšila tak tempo zpřísňování měnové politiky v reakci na růst inflace a po překvapivě výrazném zvýšení úroků v České republice a v Polsku.
- Italský specialista na topnou techniku Ariston plánuje největší nabídku akcií na milánské burze od dubna 2019. Firma v úterý oznámila, že cena akcií se bude pohybovat v rozmezí od 10,25 eura do 12 eur, což oceňuje celou skupinu až na 3,9 miliardy eur. S akciemi se začne obchodovat 26. listopadu.
- Růst cen v Evropské unii poháněný zejména pokračujícím zdražováním energií v říjnu prudce zrychlil a nabral nejvyšší tempo od doby před finanční krizí z roku 2008. Meziroční míra inflace dosáhla 4,4 procenta, čímž převýšila zářijovou hodnotu o osm desetin bodu.
- Spotřebitelské ceny v Británii se v říjnu meziročně zvýšily o 4,2 procenta po zářijovém růstu o 3,1 procenta. Tempo růstu bylo nejvyšší za deset let kvůli vyšším účtům domácností za energie. Zpráva, kterou zveřejnil britský statistický úřad, posílí očekávání, že centrální banka Bank of England (BoE) příští měsíc zvýší úrokové sazby.
- Americká farmaceutická společnost Novavax podala Evropské agentuře pro léčivé přípravky (EMA) žádost o schválení své vakcíny proti covidu-19. S odvoláním na prohlášení unijního regulátora o tom ve středu informovala agentura AP. Případné doporučující stanovisko by EMA mohla vydat do několika týdnů, napsala agentura Reuters. Vakcínu následně musí schválit Evropská komise.
- Německá pojišťovna Allianz získala souhlas regulačních orgánů v Číně převzít plnou kontrolu nad podnikem zaměřeným na životní pojištění, který nyní v zemi provozuje společně s místní firmou CITIC Trust. Stane se tak první životní pojišťovnou v Číně v zahraničním vlastnictví, která vznikla ze společného podniku.
- Trh s bydlením v eurozóně se zahřívá, což zvyšuje pravděpodobnost korekce na trzích s rezidenčními i komerčními realitami. Uvedla to Evropská centrální banka ve své zprávě o stabilitě.
- Hrubý domácí produkt (HDP) Ruska se ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšil o 4,3 procenta po prudkém růstu o 10,5 procenta ve druhém kvartálu. Ve své předběžné zprávě to ve středu uvedl ruský statistický úřad. Ruská ekonomika tak dál oživuje po poklesu zapříčiněném pandemií covidu-19.
- Zhruba polovina investorů z významných investičních skupin, bank a brokerských firem je připravena stáhnout své investice z firem, které nepodnikají dostatečné kroky v životním prostředí a sociální udržitelnosti (ESG). Pro čtyři z pěti investorů je přístup firem v ESG jedním z rozhodujících faktorů při rozhodování o investování. Vyplývá to ze studie PwC 2021 Global Investor Survey. Shrnuje názory 325 firemních investorů z celého světa, primárně správců aktiv a portfolio manažerů významných investičních skupin, bank a brokerských firem. Tyto firmy spravují ve světě aktiva zhruba za 11,6 bilionu dolarů.
- Směs protilátek od firmy AstraZeneca, kterou je možné podat nenakaženým lidem namísto očkování proti covidu, zabrání v 83 procentech příznakovému průběhu nemoci po dobu šesti měsíců, uvedl ve čtvrtek výrobce přípravku. Protilátky se používají zejména pro lidi, kteří se ze zdravotních důvodů nemohou nechat očkovat. Na rozdíl od vakcíny přípravek nespoléhá na imunitní odezvu lidského těla, ale podává přímo protilátky.
- Americká internetová společnost Google bude platit francouzské tiskové agentuře Agence France-Presse (AFP) za obsah. Google ve středu oznámil, že s agenturou podepsal pětiletou smlouvu. Je to jedna z největších licenčních dohod podle nového francouzského zákona, uvedla agentura Reuters. Finanční podmínky dohody Google odmítl zveřejnit.
- Evropští poslanci se dohodli na pravidlech, jak postupovat vůči velkým technologickým společnostem. Dotknou se firem s tržní kapitalizací nad 80 miliard eur (dva biliony Kč), píše na svém webu deník Financial Times (FT). Týkat se podle něj budou nejen amerických firem Google, Amazon, Apple a Facebook, ale i čínské společnosti Alibaba nebo nizozemského ubytovacího serveru Booking.com.
- Země Evropské unie budou mít možnost v rámci antimonopolních pravidel finančně podporovat klimaticky šetrné technologie. Evropská komise (EK) ve čtvrtek zveřejnila úpravy regulace státní podpory na unijním trhu, která má podle Bruselu mimo jiné zvýhodnit čisté zdroje energie na úkor fosilních paliv. Státy budou rovněž moci financovat výrobu polovodičů, jejichž nedostatek má teď nepříznivé dopady například na automobilky. Komise také prodloužila uvolnění dosavadních pravidel, které členským zemím dovolí podporovat odvětví zasažená koronavirovou krizí až do poloviny příštího roku.
- Dánská farmaceutická firma Novo Nordisk koupí za 3,3 miliardy USD společnost Dicerna Pharmaceuticals, která se specializuje na terapeutika působící proti genům způsobujícím onemocnění.
- Turecká centrální banka navzdory vysoké inflaci a poklesu kurzu domácí měny pokračuje v uvolňování měnové politiky. Na čtvrtečním zasedání se rozhodla snížit svou základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 15 procent. Centrální banka zahájila snižování úroků v září, kdy základní sazba činila 19 procent. Vyhověla tím tlaku ze strany tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který doufá, že nižší náklady na úvěry podpoří tureckou ekonomiku.
Výsledková sezóna v uplynulém týdnu
- Britská telekomunikační skupina Vodafone Group v prvním pololetí svého finančního roku zvýšila meziročně tržby o pět procent na 22,5 miliardy eur, částečně díky solidnímu vývoji v Německu, které je pro ni klíčovým trhem. Provozní zisk ale skoro o 22 % klesl a dosáhl 2,62 miliardy eur. Firma ve své zprávě také uvedla, že čistý dluh jí vzrostl o 0,9 % na 44,3 miliardy eur, výhled na letošní rok ale zlepšila.
- Developer logistických a průmyslových parků CTP Group v prvních devíti měsících letošního roku vydělal 317,8 milionu eur. Loni společnost za stejné období vykázala zisk 165,8 milionu eur. Čistý příjem z nájmu se zvýšil na 239,9 milionu eur z 203,9 milionu eur a tržní podíl společnosti v regionu střední a východní Evropy narostl na 25,4 %.
- Rakouské pojišťovnické skupině Vienna Insurance Group v prvních devíti měsících letošního roku stoupl čistý zisk o 56,9 % na 274,6 milionu eur. Zisk před zdaněním dosáhl 376,1 milionu eur, a byl tak meziročně vyšší o 41,2 %. Ve výhledu společnost zopakovala, že na úrovni zisku před zdaněním čeká za celý rok až 500 milionů eur.
Zdroj: CNBC
Aktuality
