Omikron oslabil evropské akcie na páteční i týdenní červenou nulu

Evropský index STOXX Europe 600 v pátek oslabil o 0,57 % na 462,77 bodu (za týden -0,28 %), německý DAX ztratil 0,61 % na 15 169,98 bodu (za týden -0,57 %), britský FTSE 100 odepsal 0,10 % na 7 122,32 bodu (za týden +1,11 %) a francouzský CAC 40 se snížil o 0,44 % na 6 765,52 bodu (za týden +0,38 %).

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Německá společnost BioNTech, která vyvinula vakcínu proti covidu-19 společně s firmou Pfizer, očekává, že její očkovací látka bude chránit před těžkým průběhem onemocnění i u lidí nakažených novou variantou omikron. V pátek to řekl šéf firmy Ugur Sahin a dodal, že by BioNTech byl schopen poměrně rychle svou vakcínu upravit "na míru" omikronu, pokud by to bylo nutné. Světová zdravotnická organizace (WHO) dnes uvedla, že stále vyhodnocuje rizika plynoucí z nové varianty, výrobci vakcíny by však podle ní měli být připraveni.
• Inflace v eurozóně už možná dosáhla svého vrcholu a začne brzy klesat. To by mělo pokračovat i v průběhu příštího roku, uvedla v pátek prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Potvrdila tak názor ECB, že za vzestupem inflace stojí přechodné faktory.
• Americká Federální obchodní komise (FTC) podala žalobu, pomocí které se snaží zablokovat dohodu, na jejímž základě by americký výrobce mikročipů Nvidia převzal britského rivala Arm. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž hodnota transakce přesahuje 80 miliard dolarů. Žaloba představuje další překážku pro dokončení dohody, která už čelí hloubkovému vyšetřování v Evropské unii a v Británii.
• Britsko-nizozemský ropný gigant Royal Dutch Shell odstoupil od záměru rozvíjet kontroverzní naleziště Cambo v britské části Severního moře. Projekt kritizují ekologičtí aktivisté, kteří tlačí na to, aby se u Británie žádné další projekty na těžbu ropy už nezačínaly. Shell uvedl, že projekt za současné situace nedává ekonomický smysl, informovala agentura AP.
• Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor zahájil právní kroky proti americkým internetovým společnostem Google a Meta, které by mohly vést k uvalení pokut odvozených od tržeb těchto podniků. Roskomnadzor oběma podnikům takovými pokutami pohrozil už v listopadu, a to kvůli tomu, že firmy ze svých platforem opakovaně neodstraňují nezákonný obsah. 
• Maloobchodní tržby v eurozóně v říjnu meziměsíčně stouply o 0,2 % (září -0,4 %, odhad +0,2), meziročně se zvýšily o 1,4 % (září +2,6 %, odhad +1,2 %).
• Kompozitní PMI v eurozóně v listopadu stoupl podle finálních dat na 55,4 bodu z říjnových 54,2 bodu, a nedosáhl tak odhadovaných 55,8 bodu. Index nákupních manažerů v sektoru služeb se zvýšil na 55,9 bodu z 54,6 bodu v říjnu (flash: 56,6 bodu).

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Ekonomická nálada v Evropské unii se v listopadu zhoršila, její index klesl o 1,1 bodu na 116,5 bodu. V pondělí to oznámila Evropská komise (EK). V České republice se index ekonomické nálady snížil na 91,6 bodu z říjnové hodnoty 92,3 bodu.
• Problémy se zásobováním v německém zpracovatelském sektoru v listopadu nabraly na intenzitě. Vyplývá to z výsledků průzkumu mnichovského ekonomického institutu Ifo. Na potíže při nákupu surovin a polotovarů si stěžovalo 74,4 % oslovených podniků, což je o čtyři procentní body více než v říjnu.
• Meziroční růst spotřebitelských cen v Německu v listopadu zrychlil na 6 %, a dostal se tak na maximum od roku 1992. Na základě předběžných údajů harmonizovaných s metodikou výpočtu Evropské unie to v pondělí oznámil spolkový statistický úřad. Podle domácí metodiky výpočtu pak inflace vystoupila na 5,2 %. Ceny v poslední době tlačí vzhůru zejména dražší energie a také problémy v dodavatelských řetězcích. Statistický úřad ale zmiňuje i nízkou cenovou hladinu v roce 2020.
• Používání covidových certifikátů a postup v očkování proti covidu-19 přispěly k tom, že turistika se v Evropské unii zotavila v třetím čtvrtletí rychleji než v jiných částech světa. Ve své zprávě to uvádí Světová turistická organizace (UNWTO).
• Evropská unie chce do globální infrastruktury a dalších projektů mobilizovat investice za 300 miliard eur. Plánem Globální brány (Global Gateway) hodlá konkurovat čínskému projektu nové Hedvábné stezky, který někteří evropští politici hodnotí kriticky. Informoval o tom v pondělí list Financial Times s odvoláním na návrhy Evropské komise. Při shánění peněz se bude Brusel spoléhat i na soukromý sektor, veřejné investice a členské státy.
• Soud v Rusku znovu pokutoval americkou internetovou společnost Google. Podle agentury Reuters jí nařídil zaplatit tři miliony rublů (přes 910 000 Kč), protože nesmazala obsah považovaný v zemi za nelegální. Moskva i Google jsou v dlouhodobém sporu.
• Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí meziročně stoupla o 3,1 procenta a proti předchozímu čtvrtletí o 1,5 procenta. Vyplývá to ze zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu. Proti jeho prvnímu odhadu z konce října se jedná o zlepšení. Předběžný odhad uváděl meziroční nárůst hrubého domácího produktu o 2,8 procenta a mezičtvrtletní o 1,4 procenta. Na vývoji HDP se kladně podepsala domácí poptávka.
• Míra nezaměstnanosti v Německu v listopadu podle sezónně očištěných údajů klesla na 5,3 % z říjnových 5,4 procenta. Oznámil to spolkový úřad práce. Počet lidí bez práce se pak snížil o 34 000, což je výraznější pokles, než čekali ekonomové. Trh práce se tak dál zotavuje navzdory nárůstu počtu případů onemocnění covidem-19.
• Meziroční míra inflace v eurozóně v listopadu vystoupila na 4,9 %, a dostala se tak na nejvyšší hodnotu od zavedení společné evropské měny před dvaceti lety. Zvýšila se ze 4,1 % v říjnu, a to zejména kvůli pokračujícímu zdražování energií. Ve svém rychlém odhadu to v úterý oznámil statistický úřad Eurostat. Údaje za celou Evropskou unii odhad neobsahuje, tato data budou zveřejněna v polovině prosince.
• Na platformě MQB-A0, za kterou v rámci koncernu Volkswagen převzala celosvětovou odpovědnost mladoboleslavská automobilka Škoda Auto, má vzniknout až 7,5 milionu vozů různých modelů. Platforma je sdílený technologický základ pro více modelů aut. Jde o první platformu, za kterou má Škoda odpovědnost od dob modelu Favorit, řekl v úterý novinářům Jiří Dytrych ze Škody Auto. Převzetí odpovědnosti za vývoj technologického základu vytvoří ve Škodě stovky nových pracovních míst.
• Problémy s dodávkami čipů pro výrobu automobilů budou pokračovat minimálně do poloviny příštího roku. Předpověděl to podle agentury Bloomberg šéf francouzské automobilky Renault Luca de Meo. Potvrdil také odhad, podle kterého nedostatek součástek sníží letošní výrobu Renaultu o zhruba půl milionu vozů. To odpovídá téměř pětině loňské produkce podniku.
• Pokud inflace potrvá déle a vzroste více, než se očekává, bude představovat hlavní riziko pro jinak příznivý výhled ekonomiky, uvádí ve své středeční zprávě o ekonomickém výhledu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Globální ekonomický růst má letos dosáhnout 5,6 procenta. Pak se podle odhadu OECD zmírní na 4,5 procenta v roce 2022 a na 3,2 procenta v roce 2023.
• Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) investuje deset milionů eur do zelených dluhopisů mezinárodní solární skupiny s českými kořeny Photon Energy. Photon Energy v polovině listopadu informovala o úpisu zelených dluhopisů s nominální hodnotou až 50 milionů eur, později objem zvýšila. Zelené dluhopisy jsou ekologickým nástrojem, jehož účelem může být pouze financování a podpora takzvaných zelených projektů, které chtějí zlepšit životní prostředí.
• Evropská unie chce v rámci globálního investičního plánu podpořit klimaticky udržitelné projekty, zdravotnictví či školství v mnoha částech světa a nabídnout alternativu k čínským investicím. Prohlásila to ve středu předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová, podle níž chce EU do roku 2027 mobilizovat investice za 300 miliard eur. Plán, který má být protiváhou čínského projektu nové Hedvábné stezky, bude podle šéfky komise ve světě propagovat přístup založený na evropských hodnotách a podpoří demokracii.
• Italská bankovní skupina UniCredit plánuje zrušit dalších zhruba 3 000 pracovních míst. Propouštění je součástí nového strategického plánu generálního ředitele Andrea Orcela, který se snaží zaměřit firmu na ziskové podnikání a výnosy. S odvoláním na informované zdroje to ve středu uvedla agentura Bloomberg. Nová strategie má být oznámená příští týden.
• Eurozóna: Index nákupních manažerů ve výrobě v listopadu stoupl na 58,4 bodu z říjnových 58,3, a zaostal tak za očekávaným zvýšením na 58,6 bodu
• Německé maloobchodní tržby v říjnu meziměsíčně klesly o 0,3 % po zářijovém snížení o 1,9 % a při odhadovaném zvýšení o 1 %.
• Míra nezaměstnanosti v Evropské unii podle sezonně přepočtených údajů v říjnu zůstala na 6,7 procenta. Nejnižší je i nadále v České republice, kde činila 2,6 procenta, oznámil ve čtvrtek evropský statistický úřad Eurostat. V zemích eurozóny se nezaměstnanost o desetinu procentního bodu snížila a dosáhla 7,3 procenta.
• Sérií varovných stávek a protestů se německé odbory IG Metall snaží získat pracovní záruky pro zaměstnance německých továren evropského výrobce letadel Airbus. Akce, které jsou nesouhlasem s připravovanou rozsáhlou reorganizací Airbusu, začaly dnes a potrvají do neděle. Generální ředitel Airbusu Guillaume Faury považuje postup odborů za nepřiměřený.
• Viceguvernér České národní banky (ČNB) Marek Mora v rozhovoru pro Frankfurter Allgemeine Zeitung uvedl, že bankovní rada je nadále připravena zvyšovat úrokové sazby. Podle Mory ovšem další růst sazeb už nebude tak razantní jako během podzimu. V poslední době představitelé ČNB (Rusnok, Mora, Nidetzký) opakovaně ujišťovali, že úrokové sazby ještě půjdou nahoru, ale postupně se blíží ke svému vrcholu. Pouze guvernér Rusnok minulý týden připustil, že sazby v prosinci mohou zůstat beze změny.
• Evropský výrobce letadel Airbus dodal za listopad kolem 55 strojů. S odvoláním na zdroje z odvětví o tom ve čtvrtek informovala agentura Bloomberg. Mluvčí společnosti odmítl měsíční údaje před jejich kontrolou a oficiálním zveřejněním komentovat.
• Dozorčí rada společnosti Daimler podepsala investiční plán pro divizi Mercedes-Benz Cars & Vans v hodnotě přes 60 miliard eur na období 2022 až 2026. Informoval o tom ve čtvrtek německý automobilový koncern.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Ruský plynárenský gigant Gazprom vytvořil v uplynulém čtvrtletí rekordní čistý zisk a na rekord vystoupily i tržby. Přispěl k tomu zejména růst cen plynu. V třetím čtvrtletí zisk činil 581,8 miliardy rublů (176,5 miliardy Kč), zatímco před rokem byla firma ve ztrátě. Akcie Gazpromu na moskevské burze v reakci přidávaly zhruba tři procenta.
• Ruská vlajková letecká společnost Aeroflot v třetím čtvrtletí hospodařila s čistým ziskem 11,6 miliardy rublů (3,5 miliardy Kč) ve srovnání se ztrátou 21,1 miliardy rublů před rokem. Firma v pondělí uvedla, že těží z toho, jak se letecká doprava zotavuje z útlumu způsobeného pandemií covidu-19. Čtvrtletní čistý zisk vykázal Aeroflot poprvé od roku 2019.
• Britská nízkonákladová letecká společnost easyJet snížila čistou ztrátu za finanční rok 2021 na 858 milionů liber ze zhruba 1,1 miliardy liber v předchozím finančním roce. Dopady na hospodaření měla zejména protiepidemická omezení mezinárodních letů. Firma to v úterý uvedla ve své výsledkové zprávě a dodala, že je zatím příliš brzy na to, aby mohla posoudit dopad koronavirové varianty omikron na leteckou dopravu.

Zdroj: CNBC, ČTK, TradingEconomics, MarketWatch