Londýnská i pařížská burza v pátek oslabily, za rok evropské akcie zpevnily o 22 %
Celoevropský index STOXX Europe 600 v pátek ztratil 0,15 % na 487,96 bodu (za týden +1,3 %), britský FTSE 100 ubral 0,25 % na 7 384,54 bodu a francouzský CAC 40 se snížil o 0,28 % na 7 153,03 bodu. Akcie v Evropě za sebou mají úspěšný rok, jejich hlavní index zpevnil asi o 22 %. Je to druhý nejlepší výsledek od roku 2009, kdy se svět vzpamatovával z globální finanční krize. Páteční obchodování bylo slabší, protože v Německu, Itálii nebo ve Španělsku byly trhy zavřené.
V letošním roce se dařilo zejména technologickým titulům či bankám. Závěr roku ale poznamenaly obavy z koronavirové varianty omikron a jejich dopadů na vývoj globální ekonomiky v příštím roce. Z toho důvodu také v pátek nejvíce ztrácely hlavně akcie firem z cestovního ruchu.
Kvůli zhoršené epidemické situaci organizátoři v mnoha zemích odvolali novoroční oslavy. Přelom roku se tak už podruhé nese ve znamení omezených nebo žádných veřejných akcí, před rokem byla situace kvůli pandemii covidu-19 podobná.
Navzdory pandemii ale v letošním roce zpevnily všechny hlavní sektory, které panevropský index STOXX Europe 600 sleduje. Banky a technologické tituly si vedly nejlépe, za rok přidal každý z těchto sektorů kolem 34 %. Naopak akcie firem z odvětví cestovního ruchu, na které pandemie doléhá nejvíce, si vedly nejhůř, za rok zpevnily jen asi o čtyři procenta.
"Záchranné programy v souvislosti s pandemií umožnily evropským bankám absorbovat šok vyvolaný poklesem ekonomické aktivity na začátku tohoto roku," uvedl šéf výzkumu ve společnosti JFD Group Charalambos Pissouros. "Když prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová říká, že je nepravděpodobné, že v roce 2022 začne ECB zvyšovat úrokové sazby, mohou z toho evropské banky i nadále těžit," citovala ho agentura Reuters.
Příznivý je i výhled pro technologické firmy, kde jich mnoho má prospěch z práce z domova, ke které kvůli pandemii přistoupilo mnoho zaměstnavatelů. Horší časy naopak mohou zažít firmy z odvětví, jako je výroba stavebních materiálů, automobilů a potravin a nápojů. Na jejich hospodaření může mít vliv další zpřísňování měnové politiky, které avizovaly centrální banky ve více zemích.
Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích
- Důvěra v českou ekonomiku po pětiměsíčním poklesu letos v prosinci stoupla meziměsíčně o 0,3 bodu na 95,5 bodu. Pomohl k tomu hlavně růst důvěry spotřebitelů, zatímco důvěra podnikatelů stagnovala. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ve srovnání s loňským prosincem vzrostl jak souhrnný indikátor důvěry, tak jednotlivé indikátory za spotřebitele a podnikatele.
- Dluhopisy rozvíjejících se zemí v letošním roce měly podle předpokladů oslabovat, protože centrální banky se rozhodly omezovat stimulační opatření. Místo toho ovšem dluhopisy s nejlepším letošním výkonem jsou právě ty, které vydaly rozvíjející se země. Na první místa žebříčku zemí podle výkonu jejich dluhopisů sestaveného agenturou Bloomberg se letos dostaly Jihoafrická republika, Čína, Indonésie, Indie a Chorvatsko. Naopak Česká republika se dostala mezi pět nejhorších z celkem 46 sledovaných zemí, neboť Česká národní banka začala prudce zvyšovat úrokové sazby.
- Poskytovatelé finančních informací S&P Global a IHS Markit se před svou fúzí v hodnotě 44 miliard dolarů zbavují několika divizí, aby vyhověli antimonopolním podmínkám. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters.
- Guvernér České národní banky Jiří Rusnok pokládá za extrémně nepravděpodobné, že by bankovní rada ČNB zvýšila v příštím roce úrokové sazby až nad pět procent. Řekl to v pondělí Českému rozhlasu v pořadu 20 minut Radiožurnálu. Připustil další zvýšení sazeb, o jeho rozsahu však spekulovat nechtěl. ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu naposledy minulou středu, a to o jeden procentní bod na 3,75 %. Důvodem zvýšení je rostoucí inflace a snaha tlumit inflační tlaky a očekávání.
- Hrubý domácí produkt Polska se letos zvýší o 6,2 %, v příštím roce ale tempo růstu klesne na 4,1 %. Předpověděl to v úterý polský svaz soukromých zaměstnavatelů Lewiatan. Polsko si podle svazu po příchodu koronavirové krize vede z hospodářského hlediska lépe než většina ostatních zemí v Evropské unii.
- Španělská telekomunikační společnost Telefónica se s odbory dohodla na snížení počtu zaměstnanců o 15 % na základě dobrovolných odchodů. Letos to firmu bude stát 1,5 miliardy eur. Zrušení asi 2 700 pracovních míst začátkem příštího roku přinese Telefónice od roku 2023 roční úspory více než 230 milionů eur.
- Miliony rodin v Británii čekají příští rok ekonomické potíže, které budou výsledkem vysokých plateb za energie, stagnace mezd a růstu daní. Předpovídá to analytický ústav Resolution Foundation, podle kterého lze v tomto smyslu hovořit o katastrofálním dopadu na životní úroveň. Ústav odhaduje, že v důsledku toho by se měly rodiny připravit na výpadek v příjmech v objemu 1200 liber za rok.
- Hrubý domácí produkt Maďarska se v příštím roce zvýší o 5,9 procenta, jeho růst podpoří stimulační opatření vlády. Vyplývá to z nových prognóz, které ve středu představilo maďarské ministerstvo financí. Při schvalování rozpočtu na příští rok přitom zákonodárci vycházeli z předpokladu, že hospodářských růst bude činit 5,2 procenta, uvedla agentura MTI.
- Německý regulační úřad BaFin vyměřil finančnímu ústavu Deutsche Bank pokutu 8,66 milionu eur za nedostatečný dohled nad transakcemi s mezibankovními sazbami Euribor. Úřad to ve středu oznámil v tiskové zprávě. Největší německá banka sankci přijala a uvedla, že už dohled zlepšila.
- Švédská společnost Northvolt ve své nové velké továrně na automobilové baterie, tedy v takzvané gigafactory, vyrobila první článek. Firma ve středu uvedla, že jde o první článek, jenž navrhl, vyvinul a vyrobil v gigafactory evropský bateriový podnik.
- Německá automobilka BMW plánuje v příštím roce vytvořit až 6 000 pracovních, aby se připravila na rostoucí poptávku po svých elektrických vozech. Řekl to v rozhovoru s deníkem Münchner Merkur generální ředitel automobilky Oliver Zipse.
- Francouzská automobilka Citroën musela v Egyptě stáhnout reklamu, která podle uživatelů sociálních sítí obhajuje sexuální obtěžování. Kritici tvrdí, že jde o necitlivý přístup k propagaci zboží v zemi, kde je většina žen alespoň jednou v životě obtěžování vystavena. Citroën ve své omluvě uvedl, že netoleruje žádnou formu obtěžování žen, informuje BBC.
- Ruský kompozitní index nákupních manažerů v prosinci stoupl na 50,2 bodu z listopadových 48,4 bodu.
- Ceny britských domů v prosinci meziměsíčně stouply o 1 %, po listopadovém zvýšení o 0,9 % překonaly odhadovaný 0,5% nárůst.
Zdroj: CNBC, ČTK