Zpracovatelský sektor v zemích střední Evropy zakončil rok silným růstem
Zpracovatelský sektor v zemích střední Evropy zakončil loňský rok silným růstem. V posledních měsících roku se zvyšovala výroba i zakázky, a to navzdory vyšším cenám a problémům v dodavatelských řetězcích. Ukazují to indexy nákupních manažerů (PMI), které v pondělí vyšly v Polsku, Maďarsku i Česku. Ve všech těchto zemích se aktivita ve zpracovatelském sektoru proti listopadu zvýšila.
Indexy jsou výrazně nad 50 body, což je hranice mezi růstem a poklesem aktivity. Index za Polsko vystoupil na 56,1 bodu z listopadové hodnoty 54,4 bodu, uvedla společnost IHS Markit. Index za Česko se zvýšil na 59,1 z 57,1 bodu, kde byl v listopadu. Pokračoval tak v růstu z 11měsíčního minima, na němž se ocitl v říjnu, a je nejvýše za čtyři měsíce. Objem nových objednávek v zemi byl pak nejvyšší od srpna.
Index nákupních manažerů za Maďarsko, který zveřejňuje Asociace logistiky, nákupu a řízení zásob, v prosinci vystoupil na 64,8 z listopadových 52,2 bodu. I v Maďarsku prudce vzrostl objem nových objednávky.
Zpracovatelský průmysl čelil ve druhé polovině loňského roku pokračujícím omezením. Potýkal se s problémy globálního dodavatelského řetězce, které se odrážely především v nedostatku čipů, důležitých pro automobilový průmysl. Hospodářské oživení střední Evropy komplikovaly i rostoucí ceny materiálů.
Problémy podle analytiků patrně přetrvají i v roce letošním. Index za Maďarsko ukázal nejsilnější prosincový růst nákupních cen od roku 1995. V Polsku si firmy vybudovaly zásoby, objem těch vstupních podle indexu narostl dosud nejprudším tempem.
"Konec roku 2021 přinesl... velmi výrazné zlepšení indexu PMI," citovala agentura Reuters hlavní ekonomku finančního ústavu Bank Pocztowy Moniku Kurtekovou. "Ačkoli se jeho vysoký růst zdá být pozitivní informací, struktura stále vypadá znepokojivě. Týká se to zejména zásob, které firmy nakupují a skladují," sdělila Kurteková. Dodala, že cenové tlaky na firmy také poukazují na to, že spotřebitelská inflace zůstává vysoká.
Aby se vypořádaly s rostoucí inflací, zvyšují centrální banky v Polsku, Maďarsku i Česku úrokové sazby. Míra inflace v Česku dosáhla šesti procent, v Polsku a Maďarsku je nad sedmi procenty.
Slovensko, které je spolu s Českem, Polskem a Maďarskem součástí Visegrádské skupiny (V4), v této statistice nefiguruje. Země je členem eurozóny a řídí se politikou Evropské centrální banky (ECB). Ta drží základní úrokovou sazbu na nule, byť například na Slovensku inflace vystoupila na 5,6 procenta a je nejvyšší za 17 let.
Zdroj: ČTK
